Tučné výdělky plynoucí českým bankám z poplatků jsou minulostí. Tvrdí to alespoň evropský tým analytiků investiční banky Morgan Stanley. Mezi klíčové faktory, proč mají příjmy z bankovních poplatků klesat, řadí analytici především oslabení ekonomického růstu nebo zostření konkurence vlivem působení nových bank na trhu. Například v Polsku se v loňském roce odehrála tvrdá konkurenční bitva u běžných účtů, kdy někteří hráči s cílem urvat co největší tržní podíl výrazně ořezali ceny. Podíl poplatků na celkových aktivech bank, který patří v Polsku k nejvyšším z celé EU, díky tomu klesl z necelých 1,9 procenta k 1,7 procenta, vypočítává analýza Morgan Stanley. Vzhledem k tomu, že na českém trhu odstartovaly během loňského roku tři nové banky, kterým se zatím daří lákat klienty na výhodné úročení vkladů na spořicích účtech, lze čekat propad u příjmů z poplatků také u nás.
Podle Morgan Stanley drželo Česko loni podíl poplatků k bankovním aktivům okolo hranice jednoho procenta a letos by to mělo být méně. Tento ukazatel je ovšem spíše pomocný. Jednotlivé banky totiž mají rozdílnou skladbu aktiv a pasiv, podíl poplatků na celkových aktivech finančních domů tak může vycházet odlišně.
Nicméně i čeští experti s výše uvedenou prognózou souhlasí. „Právě silný konkurenční tlak a nepříliš růžový výhled ekonomiky se zřejmě i letos podepíší na poplatkových výnosech bank negativně, a při nejlepším tak většina bank může očekávat stagnaci této výnosové kategorie,“ domnívá se šéf analytiků společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka a doplňuje: „Pod největším tlakem zřejmě budou i nadále poplatky typu platba za vedení účtu a podobně.“
