Více než čtyři pětiny Čechů tvrdí, že kdyby jim banka účtovala vysoké poplatky, přešli by ke konkurenci. Žádný pohyb klientů však v Česku není.
Foto: Profimedia.cz
Bankovní poplatky v Česku nejsou vysoké. Jinak by naprostá většina Čechů začala hledat výhodnější nabídky a přecházet ke konkurenci. Ukázal to průzkum agentury Ipsos pro Zlatou korunu, v němž 87 procent respondentů odpovědělo, že kvůli vysokým poplatkům by změnilo banku. Jenže ve skutečnosti Češi banku skoro vůbec nemění, přestože přechod ke konkurenci je dnes velmi snadný.
Překvapivě dobrý vztah mají Češi k nabídce finančních produktů formou tzv. balíčků. Téměř dvěma třetinám lidí (61 %) tato forma vyhovuje. Uplatňují se zde však poměrně velké rozdíly z hlediska vzdělání. Nejvíce tento způsob nabídky vyhovuje lidem se základním vzděláním (70 %), nejméně pozitivně na balíčky reagují lidé s vysokoškolským vzděláním – preferovala by je necelá polovina (45 %).
Výzkum rovněž zjišťoval, který z finančních produktů považují Češi za nejkomplikovanější. Za nejméně srozumitelný finanční produkt považuje více jak dvě třetiny lidí podílové fondy, následované leasingovými a úvěrovými produkty (necelá třetina klientů) a hypotéky (pětina dotázaných). Naopak k nejsrozumitelnějším patří běžný účet. U tohoto produktu navíc klesl meziročně podíl těch, kteří jej považují za nesrozumitelný (v loňském roce 12 %, v letošním 5 %). Z dlouhodobějších finančních produktů patří k těm srozumitelnějším i stavební spoření, havarijní pojištění a penzijní připojištění.
Odpovědi také ukázaly, že pro klienty není při rozhodování o nákupu finančního produktu hlavním kritériem jeho cena nebo výše úrokových sazeb. Pro 75 % dotázaných je tím rozhodujícím účel, pro nějž je produkt určen. Teprve na druhém místě, s 62 % odpovědí, je to výše poplatků a cena za produkt, a na třetím místě, jak bylo uvedeno v 54 % odpovědí, je to výše úrokových sazeb. Pro 40 % dotazovaných hraje roli jméno a pověst finanční instituce.
Z hlediska zlepšení přístupu finančních ústavů ke klientům by nejvíce dotazovaných (32 %) uvítalo lepší přehlednost a jednoduchost sazebníků, podmínek a smluv, 25 % lepší srozumitelnost nabídek, 16 % lepší komunikaci a vstřícnost, 14 % individuální přístup a pouze 12 % uvedlo cenovou politiku. Pokud jde o ochranu spotřebitele na finančním trhu, nejvíce podle dotazovaných může ke zvýšení této ochrany přispět stát a legislativa (uvádí to 61 %). Hned na druhém místě je zlepšení finanční gramotnosti obyvatel (45 %). Dále je to etické chování poskytovatelů finančních služeb (39 %) a státní dozor nad finančním trhem (38 %).
