Islámští finančníci se učí, jak se přizpůsobit náboženskému diktátu koránu
Když Robert Kokshoorn potřeboval šestnáct milionů dolarů, aby rozšířil svou továrnu na dřevovláknité desky v Malajsii, udělal to, co by na jeho místě udělal kterýkoli jiný podnikatel: zamířil do banky a vzal si půjčku. Ale na rozdíl od jiných dlužníků neplatí žádné úroky. Místo toho každý měsíc malajské Bank Islam splácí dlužní úpis navýšený o zisk pro banku. Sám tak získá potřebný kapitál a banka má nejen nového zákazníka, ale i odměnu za svou investici. Co je však důležité: celá transakce je zároveň v souladu s islámským právem šaríja. „Manažeři islámských bank jeví o naše podnikání mnohem větší osobní zájem než běžní bankéři,“ tvrdí Holanďan Kokshoorn, ředitel firmy Merbok Hilir sídlící v Pinangu.
V duchu ŠARÍJI
Kokshoorn je jedním z tisíců investorů z celého světa, kteří si na Malajsii cení právě islámské bankovní služby. Malajsie se šedesáti procenty Muslimů překonává v tomto druhu finančnictví ostatní země Středního východu. Zákazníkům poskytuje vše: od půjček na auto ve výši dvaceti tisíc dolarů až po obligace ve výši 263 milionů dolarů. V zemi je víc než dvacet domácích a zahraničních bank, nabízejících služby ve shodě s právem šaríja. Jejímu pravidlům je podřízeno čtrnáct procent aktiv zdejších investičních fondů. Za prosté haram neboli hříchu se navíc považuje také sedm set společností zapsaných na burze v Kuala Lumpuru. “Malajsie je průkopníkem v inovacích islámských financí” prohlašuje Mahmud Amin El-Gamal, egyptský profesor islámské ekonomie na houstonské Rice University.
Podle interpretace mnoha učenců je islámské bankovnictví založeno na dvou hlavních principech. Za prvé korán odsuzuje účtování úroků za půjčku jako lichvu, takže islámské finanční produkty jsou bezúročné. Ten, kdo si půjčí, proto platí určitý druh paušálu či procentní sazby ze svého zisku. Za druhé dlužníci nesmějí vyrábět ani prodávat alkoholické nápoje, vepřové či cigarety, nebo se podílet na hazardních hrách.
Protože ale existuje celá řada různých interpretací, co je v islámském bankovnictví přijatelné, snaží se Malajsie pravidla standardizovat. Vloni v listopadu vláda ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem a Islámskou rozvojovou bankou se sídlem v saúdskoarabské Džiddě založila Islámskou radu pro finanční služby, která má zpracovat základní pravidla. Rada je jen posledním krokem v desetileté snaze o vybudování islámského finančnictví. Už v roce 1990 Malajsie přijala unikátní zákon o “dvojím bankovnictví”, který umožňuje bankám otevřít speciální islámské přepážky, nabízející účty vedené ve shodě se šaríjou. Navíc o čtyři roky později vytvořila první islámský mezibankovní peněžní trh, kde mohou islámské banky pomocí swapových obchodů vyrovnávat svou účetní bilanci. Malajská centrální banka Bank Negara očekává, že do roku 2007 stoupnou v zemi finanční aktiva vyhovující šaríji z dnešních jedenácti na patnáct procent.
NÁBOŽENSKÉ DLUHOPISY
Změny se ale netýkají jen obyčejných bankovních půjček. Vloni byly v Malajsii vydány obligace v celkové hodnotě přesahující 4,3 miliardy dolarů. Malajští bankéři prohlašují, že se připravuje asi dvacet dalších druhů dluhopisů vyhovujících islámu. “Téměř každá dnes vydaná obligace je islámská,” poznamenává Šaipudin Šah Harun, šéf islámské bankovní divize kualalumpurské Citibank.
Roste i zájem světské veřejnosti. Podle některých odhadů mají islámské bankovní přepážky přes šedesát procent nemuslimských zákazníků. A švýcarský potravinářský koncern Nestlé vydal letos v březnu pod zárukou Citibank islámské obligace na sedm let ve výši 184 milionů dolarů. Obligace mají přilákat investory, kteří jsou “zapřisáhlí muslimové, a jinak by peníze strkali do slamníku,” tvrdí John Tham, analytik ratingové agentury Moody's ze Singapuru. Jinak řečeno, islámské bankovnictví se snaží o sloučení náboženství s moderními financemi. Jde o dav různé póly a Malajsie mezi nimi nabízí most.
===== Základní kurs islámského bankovnictví =====
PŮJČKY
Banka může vydat dlužní úpis nebo převzít podíl v dlužníkově firmě a inkasovat dividendy. Pokud firma zaznamená ztrátu, banka se na ní podílí.
OBLIGACE
Emitent vloží určitý majetek do zvláštní společnosti, která vydá obligace zajištěné tímto majetkem. Investoři, kteří si obligace koupí, dostávají až do doby splatnosti “nájem” z majetku.
PŮJČKY NA AUTA
Banky kupují vozy a pronajímají je zákazníkovi, dokud nezískají předem určené navýšení prodejní ceny vozu: pak ho prodají kupci za nominální poplatek.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc
BusinessWeek
Překlad: Marcela Nejedlá, www.LangPal.com
