Proti daňovým rájům budeme postupovat tvrdě, říká náměstek ministra financí
EURO: Je reálné prosadit omezení systému fungování daňových rájů? CHRENKO: Daňové ráje budou existovat i nadále. Jejich atraktivita ale začne klesat z hlediska investorů, kteří se tam schovávají. Tyto země jsou nebezpečné ne z toho důvodu, že mají nízké daňové sazby. Škodlivé jsou v tom, že odmítají vydat informace, pokud má jiná daňová správa podezření z krácení daně. Neposkytnou data pod záminkou ochrany bankovního tajemství. Stávají se systémem hluchých a netransparentních míst, kde ostatní daňové správy jsou bezbranné. To poskytuje útočiště k ukládání velkého množství aktiv, jež se nezdaňují. Mohou se zde snadno hromadit aktiva pocházející z trestné činnosti nebo z korupce.
EURO: Jak lze tyto státy přinutit, aby se neschovávaly za bankovní tajemství? CHRENKO: Pokud se nepřihlásí k transparentnosti a nebudou ochotny prolomit bankovní tajemství z důvodů daňových informací, ocitnou se na černé listině. Tato hrozba vytvořila lavinu. Nejznámější daňové ráje se přihlásily k tomu, že budou respektovat standard výměny informací, který vypracovala OECD.
EURO: Čeho se mají země, jež se ocitnou na černé listině, bát? CHRENKO: Takový seznam existuje už nyní, ale byl pouze neoficiální. V situaci finanční krize, kdy jsou daňové ráje považovány za jeden z důvodů, proč krize vznikla, se na tyto země veřejně ukáže. Pod záštitou zemí G20, jež deklarovaly, že se budou touto problematikou zabývat, se seznam bude zveřejňovat.
EURO: Které varianty sankcí jsou ve hře? CHRENKO: Teprve se o tom bude jednat. Mluvilo se třeba o absolutní daňové neuznatelnosti výdajů při transakcích s takovou jurisdikcí. Mohla by to být celá řada dalších obchodních sankcí. Například by se postihovaly obchodní transakce mezi firmou usazenou v daňovém ráji a firmami z jiných zemí.
EURO: Daňové ráje sice mohou slíbit poslušnost, ale co když informace přesto nakonec neposkytnou? Souhlasíte, že systém sankcí je nezbytný? CHRENKO: Záleží, jak účinné budou první kroky. Aby se země neocitla na černém seznamu, je potřeba, aby si změnila domácí legislativu, čímž umožní prolomení bankovního tajemství z důvodů daňových informací. Pokud pak bude žádat informace jiná země, s níž bude mít daňový ráj smlouvu o výměně daňových informací nebo smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tak této zemi bude muset informace poskytnout. Jinak se ocitne na černé listině. Jestliže by tato hrozba nefungovala, muselo by dojít k naplnění systému sankcemi.
EURO: Jaké jsou konkrétní návrhy Česka, pokud jde o boj proti daňovým rájům? CHRENKO: Za našeho předsednictví byl na únorovém zasedání schválen mandát pro Evropskou komisi, aby obnovila jednání z Lichtenštejnskem kvůli smlouvě o výměně daňových informací mezi touto zemí a unií. Nabídli jsme Lichtenštejnsku, že s nimi uzavřeme smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Na květen je domluveno jednání mezi Českem a Lichtenštejnskem o textu smlouvy. Naší prioritou není boj proti daňovým rájům, ale boj proti daňovým únikům. To může být například prostřednictvím daňových rájů. Další forma je ale i prostřednictvím současné daňové úpravy v EU, protože i ta umožňuje prostor pro daňové úniky. Chceme větší automatickou výměnu daňových informací také mezi členskými zeměmi. Hledáme způsob, jak rozšířit systém výměny informací o další druhy dat. Když si například rezident ČR uloží peníze v Nizozemsku, tak aby česká daňová správa dostala informace o tom, kteří čeští rezidenti mají vklady v této zemi. Rovněž diskutujeme, zda by se systém neměl rozšířit na jiné než členské státy a také na jiné než bankovní vklady.
EURO: Nehrozí zneužití informací? CHRENKO: To jsou oprávněné obavy, proto se systém musí nastavit tak, aby se najednou nezačaly vytahovat jednotlivé informace. Daňová správa musí předložit konkrétní podezření. To je i podmínka, na níž trvají offshore jurisdikce, tedy že nebude docházet ke zneužívání.
EURO: Má institut bankovního tajemství šanci na přežití? CHRENKO: Existují dva standardy. Ten evropský, kdy prolomení bankovního tajemství z důvodů daňových je akceptovatelné. Naopak daňové ráje tvrdily, že bankovní tajemství má být se vším všudy a jeho prolomení nepřipouštějí. To bylo hlavní výhodou investování v těchto zemích. Nyní se přibližujeme k tomu prvnímu. Bankovní tajemství ano, ale prolomení je možné, pokud jde o výměnu daňových informací.
EURO: Kdy odhadujete, že by nový systém mohl fungovat? CHRENKO: V průběhu roku 2009 by mělo dojít ke všem legislativním změnám v zemích, které umožní prolomení bankovního tajemství. Takže už letos se ukáže, zda systém funguje. Kromě legislativních změn je ale potřeba ještě podpis příslušných smluv.