Možnost klientů přecházet s hypotékou od jedné banky ke druhé bez větších sankcí i během tzv. fixace úrokové sazby znamená pro banky obrovský problém. Podle výkladu ČNB mohou od loňského jara bankovní domy účtovat takovému klientovi maximálně administrativní náklady s odchodem spojené. To jsou většinou vyšší stokoruny či maximálně patnáct set korun.
Nemohou mu naopak účtovat své finanční náklady spojené
s cenou peněz. Zjednodušeně řečeno jsou to ztráty, které banky nesou tím,
že získaly peníze vydáním dluhopisů za jistou úrokovou sazbu, a následně je za
o něco vyšší úrokovou míru půjčily klientovi na hypoteční úvěr. Nyní však jim
tyto vypůjčené peníze klient vrátí, a banky je mohou – kvůli poklesu úrokové
míry na trhu (viz graf) – půjčit někomu jinému za mnohem nižší sazbu.
Přičemž splácet je musí pořád za tu vypůjčenou. Rozdíl je pak pro banku ztrátou. Podle odhadů bankéřů by masovější přechody klientů mezi bankami pro trh znamenaly potenciální ztráty vyšších jednotek miliard korun.
„Diktátu“ České národní banky se pokusila podle
zjištění Hospodářských
novin vzepřít Komerční banka. Klientům, kteří chtějí odejít
během období fixace úroku, účtují své reálné náklady spojené s cenou
peněz. Motivace je jasná, zabránit hromadnému odchodu majitelů hypotečních
úvěrů k jiným bankám, hlavně těm menším a středním, které nejraději
přetahují klienty odjinud. A tím zabránit dalším ztrátám, které už beztak
očekávají z nesplácených úvěrů po skončení úvěrového moratoria.
Podle výsledků bank, respektive výše opravných
položek, které banky v pololetí k úvěrům vytvořily, je vidět, že
očekávané ztráty z pandemie nejsou zanedbatelné. Pokud by se bankám navíc
ztenčoval i kmen zdravých úvěrů, které lidé poctivě splácí, kvůli hypoteční
turistice, pak by to mohly některé třeba rovnou zabalit.
Na jedné straně tedy stojí stabilita bankovního
sektoru, který musí být profitabilní, aby mohl financovat českou ekonomiku. Na
druhé pak zájem klienta využít výkladu zákona podle ČNB a získat levnější
financování předražených nemovitostí.
Národní banka zatím nehodlá ustupovat, ministerstvo
financí nehodlá měnit spotřebitelský zákon, za nejslabší konec tedy zatím
tahají banky. Ty budou muset mnohem rychleji osekávat náklady a vylepšovat své
výnosy jinde, aby mohly dál ziskově fungovat. Určitě to zvládnou.
