Banky dál krvácejí

Pokračující nárůst nesplácených úvěrů dostal většinu rumunských bank do ztráty

Zatímco ve většině rozvíjejících se ekonomik střední a východní Evropy si banky pochvalují, že recese ustupuje, Rumunsko stále dusí nesplácené úvěry. Jejich objem totiž neustále narůstá. Dle statistik rumunské centrální banky (National Bank of Romania) byl ještě loni podíl nesplácených půjček na úrovni 11,8 procenta, aktuálně činí 17,8 procenta. Meziročně to znamená více než padesátiprocentní nárůst. Guy Poupet, generální ředitel rumunské bankovní dvojky BRD, jež patří do skupiny Société Générale, v polovině října novinářům sdělil, že nesplácené půjčky ještě nedosáhly vrcholu. Situace je prý ale zatím zvládnutelná. „Rumunsko sice není Řecko, ale stále nelze říct, že vidíme nějaké oživení,“ řekl Poupet pro Financial Times.

Ve ztrátě

Rumunským bankám, které v drtivé většině patří zahraničním skupinám, činí potíže zejména úvěry malým a středním podnikům, které byly krizí zasaženy nejvíce. Situaci navíc zhoršuje i fakt, že dvě třetiny půjček v rumunské ekonomice jsou v cizí měně. U malých a středních firem je naprostá většina úvěrů denominována v eurech. „Stále vidíme potíže u těchto firem, které musejí řešit své špatné cash flow. Pohledávky musejí být hrazeny jako součást dohody Rumunska a Mezinárodního měnového fondu. Pokud toto nastane, situace malých podniků se zlepší,“ domnívá se Dominic Bruynseels, šéf BCR, jež patří do skupiny Erste Group a v Rumunsku je největší bankou.
Rostoucí podíl nesplácených půjček v letošním roce brzdí rumunské banky především tím, že musejí vytvářet opravné položky, které jim podstatně snižují zisk. Ve druhém čtvrtletí dokonce způsobil to, že většina bank skončila ve ztrátě. Vyplývá to z nejnovějších dat o výnosnosti vlastního jmění (return on equity, REO) rumunského bankovního trhu, která přinesla tamní centrální banka. Tento klíčový ekonomický ukazatel se během druhého letošního čtvrtletí dostal do záporných hodnot. Naposledy se přitom v červených číslech ocitl v polovině roku 2008. Pro akcionáře či majitele bank ROE přináší zásadní informaci, neboť vyjadřuje podíl zisku a vlastního kapitálu a ukazuje, jak jim vydělává vložený kapitál. Je-li záporný, znamená to, že jsou ve ztrátě.

Začarovaný kruh

Přestože celý bankovní systém během druhého čtvrtletí vykázal ztrátu, existují i výjimky. O něco lépe se daří především velkým bankám, což dokazuje fakt, že zmiňované BRD a BCR zůstaly v černých číslech. Například ale rumunská dcera maďarské největší banky OTP utrpěla za první polovinu roku ztrátu 2,1 miliardy maďarských forintů, v přepočtu 10,6 milionu dolarů či 187 milionů korun. „Náklady na riziko se více než ztrojnásobily, což je hlavní příčinou ztráty v prvním pololetí,“ uvádí banka ve výsledcích za první pololetí 2010. Špatné makroekonomické prostředí navíc zvyšuje pravděpodobnost dalšího zhoršování v nadcházejících čtvrtletích, dodává banka.
Velké banky těží především z toho, že mají nižší podíl nesplácených půjček. Zatímco v celé ekonomice je podíl špatných úvěrů necelých osmnáct procent, u BCR je to „pouze“ asi patnáct procent. Menší banky mají přitom mnohdy i více než dvacet procent těchto půjček. Rostoucí náklady na riziko, o kterých z pohledu rumunského trhu píše ve své pololetní zprávě nejen maďarská OTP, ovšem znamenají, že bankovní domy zpřísňují podmínky pro půjčování. Jenže bez zdrojů se firmy nepostaví na nohy a banky jsou kritizovány za to, že nechtějí půjčovat. Finanční domy se ovšem brání, že nemohou půjčovat, pokud nejsou přesvědčeny o tom, že dlužník bude řádně splácet. Jenže to jsou v současné době pouze velké renomované firmy zaměřené především na export.

Řecká hrozba

Velké bankovní skupiny na rumunský trh „vtrhly“ teprve před několika lety. V roce 2006 bylo Rumunsko označováno za nejdynamičtější bankovní trh světa. Tehdy docházelo k největším privatizacím v historii postkomunistické Evropy. Solidní růst HDP, nízká úroveň úspor, miliony nebankovních klientů a vidina vstupu do Evropské unie. To vše zahraniční bankéře lákalo. Kromě francouzské Société Générale a rakouské Erste má v Rumunsku svou banku mimo jiné rakouská Raiffeisen Bank International nebo italská skupina UniCredit.
Banky nyní shodně tvrdí, že situace je zvládnutelná a příští rok, kdy by se dle odhadů mohl hrubý domácí produkt opět dostat do černých čísel, přinese nové příležitosti k růstu. Pravdou ale je, že finanční ústavy v Rumunku výrazně ztrácejí své zisky z předchozích let. Jak moc budou „krvácet“, se ale ukáže, až budou jasné hospodářské výsledky za celý letošní rok. Jak tvrdí analytici, banky naštěstí chrání velmi přísné kapitálové požadavky. Centrální bankéři totiž požadují kapitálový polštář na úrovni 14,3 procenta, takže jsou na další případnou krizi připraveny. Ekonomové ovšem upozorňují na jiný zádrhel. Devadesát procent rumunských bank ovládají zahraniční finanční instituce, zhruba patnáct procent aktiv drží řecké banky. „Není čas být naivní a myslet si, že všechno je růžové. Zažíváme těžké časy, ale věříme, že rumunský bankovní systém je na případné potíže dobře připraven,“ konstatoval Robert Rekkers, šéf Banca Transilvania

Sociální krize

Rumunské hospodářství během loňského roku pokleslo o 7,1 procenta a letos se očekává propad o další tři. Země loni musela uzavřít dohodu s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou na dvacet miliard eur, aby vůbec zvládla pokrýt rozpočtový deficit. Ten by měl letos dosáhnout 6,8 procenta hrubého domácího produktu. Rumunská vláda proto nastartovala tvrdé úspory, které vyústily ve velmi ostré protesty státních úředníků. Vláda totiž radikálně seškrtala platy úředníků, ale zvedla i daň z přidané hodnoty z 19 na 24 procent.
Přes veškeré potíže zatím zůstává předpoklad, že v příštím roce by mohla rumunská ekonomika růst tempem 1,2 procenta. „Zjednodušeně lze říct, že rumunská ekonomika má za vývojem ve většině jiných států Evropy přibližně roční zpoždění,“ domnívá se analytik společnosti Cyrrus a expert na bankovní systémy Marek Hatlapatka.