Česká spořitelna pozastavila projekty, které měly zabezpečit nárůst pracovních míst
Letos poslaly tři největší tuzemské banky svým zahraničním majoritním vlastníkům 31,7 miliardy korun. To je zhruba o devět miliard korun více, než odevzdaly loni. Ziskovost bank v Česku přitom už několik let klesá a vydělat miliardy, které chtějí inkasovat zahraniční majitelé, je pro bankovní domy stále těžší. Vlna propouštění, jež začala už v roce 2013, proto navzdory zlepšující se kondici tuzemské ekonomiky pokračuje. Některé banky sice nabírají nové zaměstnance, převážně však hledají levnější pracovní sílu v regionech. Narážejí ovšem na tvrdou realitu tuzemského trhu práce.
Kolik lidí vyhodíme
„Zájemců o práci u bank bude určitě hodně, nicméně nabídka se míjí s poptávkou, málokterý ze zájemců splňuje požadované kvality, ať už jde o vzdělání, vystupování nebo schopnost komunikace,“ říká Martin Horák, šéf krajské pobočky Úřadu práce v Hradci Králové. Právě do Hradce Králové přesunovala během posledního roku a půl v rámci úsporných opatření řadu svých administrativních činností tuzemská ČSOB. Nyní tam pracuje v rámci pobočkové sítě, v klientském centru a útvarech back office 650 lidí. Banka hodlá v Hradci Králové postavit novou budovu a nabrat další zaměstnance. Zatím neupřesnila kolik.
ČSOB na konci roku 2012 oznámila, že v rámci skupiny zruší šest procent pracovních míst, tedy více než čtyři stovky.
„Propouštění v rámci restrukturalizace probíhalo i v roce 2014, nakonec nebylo nutné propustit ze skupiny ČSOB všech plánovaných 440 zaměstnanců, protože se nám podařilo najít úspory i v nepersonálních nákladech,“ tvrdí Martina Slavíková z oddělení komunikace.
Za první pololetí letošního roku však banka propustila dalších 85 lidí.
Na razantnější úspory v počtech zaměstnanců původně vsadila i Česká spořitelna. Na jaře 2013 oznámila, že zruší celkem 600 pracovních míst a počet zaměstnanců tím sníží o 6,5 procenta. Začátkem roku 2013 pracovalo v České spořitelně 10 780 lidí. Loni ke konci roku to bylo o 309 méně a v současnosti už to je 10 545, tedy víc než loni. Banka s největším počtem klientů v zemi přesunovala loni v rámci šetření některé své činnosti z Prahy do Pardubic, kde otevřela administrativní centrum. Letos chtěla počet pracovníků v tomto centru navýšit na 400, jak píše ve výroční zprávě za rok 2014. „Projekty, které měly zabezpečit nárůst pracovních míst, jsme z důvodu vysokých operačních nákladů pozastavili,“ sdělila bez dalších podrobností Pavla Kozáková z tiskového centra banky na dotaz týdeníku Euro, kolik hodlá Česká spořitelna v letošním roce celkově přijmout zaměstnanců. Ještě loni přitom banka ve zmiňovaných Pardubicích nabrala 250 lidí. „Šlo o postupný nábor a trhu práce to zde v regionu dost pomohlo,“ poznamenal Petr Kimpl, šéf pardubické pobočky Úřadu práce České republiky. „Bankám se vyplácí přesun do regionů, neboť na Pardubicku nebo třeba i na Královéhradecku jsou průměrné mzdy nižší,“ dodává Kimpl.
„Hledání úspor administrativních nákladů je v bankách trvalým jevem, který je do značné míry nezávislý na tom, v jaké fázi cyklu se ekonomika nachází. Nyní ale tento táhne digitalizace poskytovaných služeb spolu se zvyšováním efektivnosti provozu bank. V pozadí stojí silně konkurenční prostředí na bankovním trhu a z toho odvozený tlak na ziskovost bankovního podnikání,“ doplňuje Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace.
Nový manažerský vítr
Propouštění se v minulosti nevyhnulo ani nejvyšším manažerským patrům. I na těchto úrovních totiž banky prováděly významné škrty a zbavovaly se drahých manažerů.
V současné době ale finanční instituce tvrdí, že musejí do vedení hledat posily, což potvrzují některé headhunterské firmy. „Kopíruje to optimismus plynoucí z faktu, že zde máme čtyřprocentní růst hrubého domácího produktu,“ říká Jan Bubeník, zakladatel společnosti Bubeník Partners, která se zaměřuje na hledání vhodných kandidátů do nejvyššího managementu velkých firem. „Banky se musely vypořádat s tím, že část bonusů smějí vyplácet až po třech letech,“ připomíná Bubeník nařízení, které přišlo v rámci protikrizových opatření z Evropské centrální banky a týká se top managementu. Některým bankovním skupinám, které jsou ve ztrátě, dokonce Evropská centrální banka doporučuje nevyplatit žádné bonusy, a to ani v jejich ziskových zemích, například v České republice. Nyní se zdá, že nové pravidlo banky příliš nesešněrovalo. „Pokud by banky nabízely manažerům, že například půlku platu dostanou až za tři roky, mnoho zájemců by neměly,“ popisuje. Banky v současné době nabízejí vyšší část fixního platu a dříve atraktivní bonusy ustoupily do pozadí.
I tak ale ani ve vyšších patrech nemají banky hledání jednoduché. „Máme poměrně velký nárůst poptávky v této oblasti,“ říká Zdeněk Kaufmann, zakladatel společnosti Amrop Dr. Kaufmann & Partner. „V důsledku propouštění z minulosti je na trhu poměrně hodně volných lidí, kteří pracovali v bankách. Banky o ně ale nejeví příliš velký zájem. Zcela cíleně se zbavily těch, kteří v bance pracovali dlouho, a nyní hledají spíše lidi z jiných oborů. Například z oblasti telekomunikací,“ popisuje Zdeněk Kaufmann.
Nespokojený akcionář
Banky už několik let v řadě čelí obrovskému tlaku na ziskovost ze strany svých akcionářů. Přestože vykazují relativně slušné zisky, vlastníky často více než zisk zajímají jiné ukazatele. Jde zejména o rentabilitu vlastního kapitálu, která říká, kolik vydělá jedna koruna investovaného kapitálu. Průměrná rentabilita velké bankovní trojky činí na základě konsolidovaných dat samotných bank z konce roku 2014 14,6 procenta. Předcházející rok to bylo 16,1 procenta a v roce 2012 dokonce 22,6 procenta.
Pokles ziskovosti je tudíž evidentní a snaha o sešněrování nákladů, zejména těch personálních, se jevila jako zcela logická reakce.
Tato položka se totiž bankám ovlivňuje mnohem snáze, neboť výnosy jsou mnohdy ovlivněny faktory, na něž banky nemají vliv vůbec anebo jen omezeně. Například úrokové výnosy jsou pod tlakem téměř nulových sazeb centrální banky. Navíc velkým bankám narostla konkurence v podobě menších bank.
V současné době, kdy se tuzemská ekonomika nadechuje, může bankám znovu růst obchod o něco svižněji. Letos ve druhém čtvrtletí rostla ekonomika o 4,4 procenta ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. S dvouciferným tempem nárůstu půjček, které jsou a budou i nadále hlavním zdrojem bankovních zisků, už ale banky počítat nemohou.
Banky už několik let v řadě čelí obrovskému tlaku na ziskovost ze strany svých akcionářů
V daném roce posílá banka vždy dividendy ze zisku za minulý rok. V případě Komerční banky se jedná o dividendy poslané mateřské Société Générale, která je šedesátiprocentním akcionářem.
O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz
