Z evropských peněz bychom mohli získat mnohem více, kdybychom se to naučili
V době evropského sociálního státu spotřebuje společnost kolem 80 procent veřejných rozpočtů na mandatorní výdaje. To jsou například dávky důchodového pojištění, nemocenské dávky, státní sociální podpora, dluhová služba a další, které se z rozpočtů každý rok musejí zaplatit. Zbývá tedy pouhých 20 procent na všechno ostatní včetně rozvoje veřejné infrastruktury. Její úroveň je jedním z klíčových ukazatelů moderního státu. Částečně tomuto rozvoji pomáhají dotace z jiných evropských států, tedy z těch, kde mají menší podíl mandatorních nákladů, ale je třeba aktivně hledat zdroje i jinde.
Veřejná infrastruktura je bezesporu něco, co by se mělo trvale rozvíjet, a je jasné, že funkční infrastruktura nejen přináší pohodlí uživatelům, ale je zároveň motorem a podstatnou podmínkou dalšího rozvoje dané ekonomiky. Navíc, stavební průmysl u nás vítá jakoukoli zakázku a jejich nedostatek způsobuje úpadek řady malých a středních firem v oboru.
Podpora infrastrukturním projektům přichází ze strany EU, ať to jsou již zmíněné dotační tituly, financování od Evropské investiční banky nebo další projekty. Tyto prostředky je nutné maximálně využít. Doménou finančních institucí je spolufinancovat výstavbu, případně poskytnout financování provozního kapitálu. V dnešní době je však financování dlouhodobých infrastrukturních projektů zajímavé i pro institucionální investory (pojišťovny, penzijní fondy apod.), neboť dobře strukturované financování poskytuje sice nízký (nicméně ve srovnání s vládními dluhopisy stále vyšší), ale dlouhodobý výnos se zohledněním inflace.
Rozvoj klíčové infrastruktury je třeba plánovat nejenom z funkčního, ale i ekonomického hlediska. Tedy s cílem dosáhnout maximálního materiálního užitku pro společnost na jednotku nákladů životního cyklu konkrétní infrastruktury. Tato optika by měla být při plánování podobných projektů zásadní.
Významně v oblasti financování infrastrukturních projektů pomáhá využití dotačních titulů, proto je využívejme, jak to jen jde. Limitujícím faktorem stále zůstává schopnost veřejného zadavatele připravit společensky podstatné projekty do stadia reálné implementace, proto máme zatím problém dotační prostředky na infrastrukturu utratit. Ale i v této oblasti vnímám pozitivní vývoj.
Bankovní sektor v ČR je připraven se aktivně podílet na financování rozvoje veřejné infrastruktury a specializované týmy velkých bank u nás se už těší na to, aby mohly využít své zkušenosti nasbírané jinde v Evropě na pomoc doma a aby se zapojily na straně zadavatelů i dodavatelů do financování veřejné infrastruktury tak, jak to bude potřeba. l
O autorovi| JAN TROJÁK, ředitel útvaru Projektové financování ČSOB
