Oproti loňskému roku jsou letos banky o něco ochotnější financovat nové realitní projekty. V České republice preferují především výstavbu kancelářských a obchodních prostor.
Foto: Profimedia.cz
Ve střední a východní Evropě došlo letos k oživení investic do realitních projektů. Důvěra bank v jejich financování je v tomto regionu nejvyšší v Polsku, následuje Rakousko, Česko je v tomto směru na třetím místě. S větším odstupem následují Slovensko a Rumunsko. Naopak nejnižší důvěra je v pobaltských zemích. Vyplývá to z aktuálního průzkumu celosvětové sítě poradenských společností KPMG.
Ve střední a východní Evropě dávají banky přednost spíše dokončeným projektům, které zajišťují stabilní peněžní příjem. Z hlediska typu projektů se přístup liší podle jednotlivých zemí. V České republice finanční ústavy preferují výstavbu kancelářských a obchodních prostor, nejméně pak výstavbu nových hotelů.
Pomalu, ale jistě
Rostoucí důvěra bank se pozitivně promítla i do celkové výše investičních transakcí na trhu realit. Ta v regionu střední a východní Evropy dosáhla v prvním pololetí roku 2011 hodnoty 5,2 miliardy eur, což je téměř stejně jako za celý rok 2010 (celkem 5,6 miliardy eur). Ve většině zemí střední a východní Evropy očekávají banky v nadcházejících 18 měsících nárůst svého úvěrového portfolia realitních projektů. „Banky opatrně zkoumají možnosti uvolnění podmínek pro financování nových realitních projektů. Jde pouze o mírný posun, nicméně ve srovnání s předchozím rokem je patrný nárůst ochoty financovat nové, kvalitní projekty,“ domnívá se Pavel Kliment, který je v KPMG odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti.
Česko v hledáčku investorů
Podle hlavního ekonoma německé banky DekaBank Ulricha Katera oslabuje ekonomická krize důvěru investorů i nadále. Ale zatímco ve vyspělých státech západní Evropy je z dalšího ekonomického vývoje patrná nejistota, vyhlídky některých středoevropských zemí, vedle Česka například i Polska, jsou lepší.
Petr Beneš, ředitel společnosti Hochtief Development Czech Republic, upozorňuje, že i přes současnou zvýšenou investiční aktivitu přichází do Česka „realismus“. Trh developerských projektů, závislý na celkovém investičním klimatu, se bude v následujících dvou až třech letech diferencovat, řada plánovaných projektů se neuskuteční. Přesto však podle něj bude tento trh pomalu růst. Potenciál vidí Beneš zejména v „zelených budovách“, které již nejsou pouhým marketingovým nástrojem, ale jdou ruku v ruce s ekonomickou efektivitou, protože přinášejí velké úspory provozních nákladů. Například v segmentu kanceláří to znamená mimo jiné revitalizaci kancelářských budov starých 10 až 15 let, ze kterých již řada neodpovídá současným požadavkům.
Problematické úvěry je třeba restrukturalizovat
Zmíněný průzkum společnosti KPMG ukázal, že většina bank má z krizových let ve svém úvěrovém portfoliu řadu problematických úvěrů. Nejvyšší podíl takových úvěrů na celkovém úvěrovém portfoliu realitních projektů odhadují banky v Rumunsku a Pobaltí. Česká republika si spolu s Rakouskem, Polskem a Bulharskem opět vede celkem dobře. „Banky v celém regionu se, stejně jako v České republice, snaží hledat cestu k restrukturalizaci těchto úvěrů a vyjednávat s věřiteli, než aby volily razantní řešení vedoucí k realizaci a převzetí zástavy,“ uvádí Pavel Kliment. Investoři ve všech zkoumaných zemích se přitom podle něj domnívají, že restrukturalizace problematických úvěrů na realitní projekty bude úspěšná. Finanční instituce v České republice patří v tomto ohledu mezi největší optimisty.
