Bankovní molochy v Česku se úporně snaží přeměnit na moderní finanční instituce. Zbavují se nemovitostí za stamiliony korun a stěhují pobočky.
Na třídě Dukelských hrdinů nedaleko hlavního náměstí v Hodoníně je na prodej čtyřpodlažní železobetonová kancelářská budova z počátku 90. let. Zbavuje se jí Komerční banka, která už nepotřebuje tolik místa. Od nového majitele si nově bude pronajímat jen bankovní halu a kanceláře v přízemí. A i když za to bude platit jeden a půl milionu ročně, vyjde ji to levněji. Nebude se totiž muset o budovu starat.
Stejně jako Komerční banka se zbavují budov v regionech také další velké banky. „Za poslední rok to bylo řádově deset nemovitostí pro Českou spořitelnu, pět až deset pro Komerční banku a jednotky pro ČSOB,“ řekl týdeníku Euro David Sajner, obchodní ředitel poradenské firmy Knight Frank. Kromě toho další prodeje běží přes aukční síň Naxos. Jsou to budovy v menších městech, jako jsou třeba severočeské Semily či zmíněný Hodonín. Pro banky je to vítané přilepšení: Samotná Česká spořitelna takto jen za poslední rok utržila kolem 200 milionů korun.
I v nastupujícím digitálním věku je tuzemská pobočková síť pořád nesmírně rozsáhlá - ke konci loňského roku měla přes dva tisíce poboček - ale podstatně se tenčí. Nejpatrnější je to u velkých bank.
České spořitelně za poslední dva roky ubylo 83 filiálek, desítky míst zmizely z mapy poboček ČSOB a ztenčila se i síť Komerční banky nebo UniCredit Bank. „Pobočky jsou jednoznačně mrtvé, co se týče transakcí, takže počty a struktura jejich pracovníků se budou zásadně měnit. Kromě toho však řada čistě digitálních bank buduje nebo zvažuje budování pobočkové sítě, aby byly schopny získat atraktivní klienty a staly se pro větší část svých klientů hlavní bankou,“ komentuje to Pavel Šiška, vedoucí partner společnosti Deloitte Consulting Central Europe.
Místní honorace
Banky rozprodejem reagují na dramatickou změnu, jíž v současnosti trh prochází. Klesají jim výnosy z úroků a digitalizace je nutí k úsporám a kompletní proměně obchodního modelu. Jak bude velká transformace bankovních služeb vypadat? „Lidé nebudou chodit do pobočky, ale scházet se se svým domácím bankéřem. Bude to někdo, s kým si budete moci povídat o své budoucnosti, o tom, co plánujete,“ nastiňuje budoucnost bývalý šéf České spořitelny Pavel Kysilka.
Nejaktivnější v prodejích poboček byla jednoznačně Česká spořitelna, která měla historicky nejrozsáhlejší sbírku nemovitostí. Od roku 2005 se na trhu jen přes firmu Knight Frank zbavila 128 budov dohromady za 1,5 miliardy korun. Kolem padesátky poboček za stovky milionů korun pak prodala Komerční banka, stejně tak ČSOB.
Tyto často historické domy, které jsou na náměstích či v jejich blízkosti, kupují převážně místní podnikatelé, právníci, lékaři, či dokonce sportovci. Ti například v Šumperku, kde pobočku prodávala nedávno Česká spořitelna, mohou počítat s ročním výnosem z pronájmu 5,1 procenta. Třeba v Českých Budějovicích ale už nájem tak výnosný není, jen 4,4 procenta za rok. Kupci jsou často ochotni do nemovitosti investovat velké peníze i kvůli prestiži - mít dům na hlavním náměstí okresního města prostě dělá dojem.
Úvěroví roboti
Banky zmenšují počet poboček i vzhledem k masivnějšímu využití robotů, jimiž šetří náklady hlavně v takzvaných back office, tedy při podpůrných administrativních činnostech. Roboti už dnes dělají rutinní procesy spojené s čerpáním úvěrů například ve Sberbank, Raiffeisenbank či České spořitelně. Ve Sberbank vypočetli, že jeden robot ušetří 450 hodin lidské práce měsíčně, jinak řečeno zastane práci tří lidí na plný úvazek.
Budova ČSOB v Plzni patří k nejdražším, které banka za poslední rok prodala
Vůbec to však neznamená, že pobočky postupně zaniknou úplně. Přesouvají se ale do obchodních center, zmenšují se a modernizují. „Děláme redesign stávajících poboček, které se mění ve svého druhu poradenská centra. Na konci tohoto roku bude přes 60 z našich více než 520 poboček redesignováno,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý, podle něhož se roční náklady na to pohybují v řádu vyšších stovek milionů korun.
Podle bankéřů bude bankovnictví ovlivňovat zejména digitalizace. První velkou vlnou bude nástup flntechových firem od příštího roku, kdy budou muset všechny banky poskytnout třetím stranám svá klientská data. Bankovní domy se budou také muset čím dál víc přizpůsobovat mladé generaci klientů, takzvané generaci Z, která sice není zatím nejpočetnější, nicméně její návyky se výrazně liší od generace jejích rodičů. Trend je jednoznačný: vše mít v mobilu.
Do českých bank přitekl bilion z ciziny. Čtěte více
Přečtěte si také:
