Banky podražily

Cena placená za finanční skupiny ve východní Evropě výrazně stoupla

Vlády v Bukurešti, Bělehradě či Kyjevě se mohou radovat a spřádat plány, za co utratí miliardy eur, které získají z prodejů posledních státem vlastněných bank. Od doby, kdy vláda Miloše Zemana zprivatizovala v roce 1999 ČSOB za 1,113 miliardy eur a o rok později Českou spořitelnu za 517 milionů eur, cena bankovních aktiv ve střední a východní Evropě výrazně stoupla.

Jistota několikanásobku.

Nejlepším důkazem je právě vrcholící tendr na rumunskou bankovní jedničku. Šedesát jedna procent ústavu Banca Comerciala Romana (BCR) s bilanční sumou v přepočtu přibližně 200 miliard korun, tedy třetinovou v porovnání s Českou spořitelnou nebo ČSOB, bude pravděpodobně prodáno přibližně za 3,4 miliardy eur. O tom, že ocenění nových akvizic je podstatně výše než před pár lety, vypovídají i ceny akcií na burzách. Société Générale zaplatila v roce 2001 za šedesát procent Komerční banky 1,185 miliardy eur. To odpovídalo ceně 1741 korun za akcii. Dnešní hodnota Komerční banky je dvojnásobná. Na pražské burze se na konci listopadu obchoduje akcie za 3350 korun a prognózy analytiků očekávají další růst.

Posledních pár kusů.

Vedle celkového vzestupu burz hraje roli i to, že na prodej již ve střední a východní Evropě mnoho bank nezbývá, dobrá ekonomická kondice těchto zemí a velký potenciál pro růst bank. Několik posledních státních bank zbývá k prodeji v Srbsku, Černé hoře, Kosovu, Rumunsku a PKO v Polsku. „V regionu je také několik menších soukromými investory vlastněných bank, které budou jednoho dne na prodej,“ upozorňuje Pavel Juřík, ředitel finanční divize společnosti Ness dodávající bankám IT infrastrukturu. „Jsou to například Banca Transilvania v Rumunsku a Parex Bank v Litvě,“ konkretizoval. „Růst v baltickém regionu bude v příštích letech pokračovat v průměru o dvanáct procent ročně. To je přibližně třikrát více, než ve starých evropských zemích. A růst bankovního sektoru v těchto státech bude ještě mnohem rychlejší: prognózy říkají dokonce třicet až čtyřicet procent ročně,“ citoval v říjnu CFO magazín šéfa Raiffeisen International Herberta Stepice. „V Rumunsku, na Ukrajině a v dalších východních zemích klienti využívají většinou jen základní bankovní produkty. Možnosti růstu bank jsou tam mnohem vyšší než v České republice nebo v zemích západní Evropy,“ souhlasí Tomáš Gatěk, analytik bankovního sektoru ve společnosti Patria Finance.

Vstupenka pro globální hráče.

V Maďarsku je dlouhodobě v hledáčku největších finančních koncernů světa, jako Citigroup, HSBC nebo Royal Bank of Scotland, bývalá státní spořitelna OTP s více než čtvrtinovým tržním podílem. OTP Bank, privatizovaná v minulosti prostřednictvím budapešťské burzy, je největším středoevropským soustem. Sama se totiž snaží vyrůst a stát se regionálním hráčem. Proto koupila banky v Rumunsku, na Slovensku a v Bulharsku a zajímá se také o další trhy. Více než tři čtvrtiny banky, která byla privatizována prostřednictvím budapešťské burzy, vlastní v současnosti zahraniční institucionální investoři, o jejichž původu se v Maďarsku spekuluje. Často se tam objevují tvrzení, že rozhodující podíl vlastní management.

Dále na východ.

Ještě větší potenciál než na Balkáně nebo v Pobaltí vidí bankéři v Rusku, na Ukrajině a v Turecku. Tyto trhy mají dohromady 300 milionů obyvatel a podíl spotřebních úvěrů na HDP nedosahuje ani pěti procent. Pro srovnání: v nových zemích Evropské unie dosahuje tento ukazatel necelých dvaceti procent a v historických unijních zemích dokonce šedesáti procent. „Když jsme ještě před dvěma roky řekli analytikům, že zvažujeme investice v Rumunsku, naše akcie to poslalo dolů. Dnes, když řekneme to samé, působí to opačně, říká Gilbert Mittler, finanční ředitel belgické banky Fortis. Mimochodem tato banka na jaře revidovala svoji strategii a za prioritu určila vstup na trhy nové Evropy včetně Česka. Těžko říci, zda jde o skutečný záměr nebo jen o PR zvyšující cenu akcií.