P e n ě ž n i c t v í
Před privatizací bude muset stát věnovat velkým bankám nikoliv nezájem, jak tvrdí premiér Zeman, ale mnohem spíše další pot a slzy v podobě poskytnutí garancí, posilování kapitálu a nulových příjmů z dividend a daní.
Zamítnutí vládní pomoci velkým bankám je tak zatím zřejmě jeho největším verbálním politickým omylem. Každý investor, který bude kupovat některou z velkých českých bank, ji bude chtít buď zcela vyčištěnou, nebo bude požadovat od státu garance, tak zní jasný hlas ze strany privatizačních poradců. „Jinak by to nebyl seriózní kupec, ale hlupák nebo spekulant,“ dodává jeden z jejích analytiků. V rámci procesu privatizace tak bude muset stát jako hlavní akcionář buď silně pomáhat s posílením kapitálu, nebo vystavovat státní garance za špatné úvěry, či obojí. Zemanův výrok z posledního zářijového dne, kdy na tiskové konferenci kromě jiného uvedl: „Nevidím důvod, aby vláda pomáhala bankám,“ působí mírně řečeno naivně. Jasným příkladem budiž prodej Agrobanky, který přijde státní pokladnu na částku téměř 30 miliard korun, centrální banku stál minimálně vystavení katastrofické opce a nový investor za ni zaplatil 0,5 miliardy korun. Inu, prodávat banku je drahé a málokdo na to má.
Vláda se navíc nemůže distancovat od tzv. Letter of Comfort, který vystavil Tošovského kabinet třem našim velkým bankám - Komerční bance, České spořitelně a Čs. obchodní bance pro emisi podřízeného dluhu. V dopise, který předal předseda výkonného výboru Fondu národního majetku předsedům představenstva každé ze tří privatizovaných bank, se uvádí, že všechny tři banky jsou považovány za finanční instituce státního významu. FNM potvrzuje, že schvaluje rozhodnutí posílit základní jmění emisí podřízeného dluhu a že během období před plnou privatizací bank je připraven podniknout takové kroky v rámci své kompetence a síly (jež má jako akcionář těchto bank), které zajistí, že banky budou odpovídat všem regulačním požadavkům, které se na ně vztahují, včetně kapitálové přiměřenosti a likvidity. Tento text je uveden například ve veřejném prospektu Komerční banky, který provázel umísťování podřízeného dluhu na zahraničních trzích.
Vláda je tedy vlastně již svou předchůdkyní donucena podniknout kroky na posílení kapitálu ve spořitelně i v Komerční bance tak ,jak se k tomu přihlásil v minulých dnech ministr financí Ivo Svoboda i bývalý šéf fondu Roman Češka. Na udržení dostatečné kapitálové síly bank tak bude muset FNM vynaložit další miliardy korun.
Samotní bankéři se svou situací a potřebou státní podpory příliš nechlubí a někdy ji i bagatelizují. Například generální ředitel Komerční banky Jan Kollert považuje pomoc státu za okrajovou záležitost v procesu ozdravování bilance a banka se jí bude snažit snížit na minimum.
Experti se však shodují na tom, že konečným řešením je pouze doprivatizace našich největších peněžních ústavů. A měla by proběhnout rychle. „Stát je na tom u bank stejně jako například v Maďarsku - ví, že je neuřídí, a že ho stojí hodně peněz,“ tvrdí ředitel Investiční společnosti Expandia Miroslav Singer. Vystavení garancí ze strany státu bude podle něho nutné, stejně jako nelze otálet s provedením privatizace. „Hodnota našich bank není ve zhodnocování peněz, jejich ziskovosti, ale v jejich podílu na trhu. Tím, jak se budeme blížit vstupu do Evropské unie, bude podíl našich největších bank na celkovém objemu u nás poskytovaných bankovních služeb klesat a tato schopnost ztrácet hodnotu bude vyšší než případný růst trhu,“ dodal na dotaz, zda je rozumné prodávat banky v době rapidních poklesů trhů. Otázkou je, zda se podaří splnit „plán“ sociální demokracie prodat dvě největší banky v příštím roce. Vždyť jen prodej Investiční a Poštovní banky trval dva roky.
Navíc se objevují i obavy z chování privatizovaných bankovních domů. Náměstek místopředsedy vlády Jan Mládek například minulý týden uvedl, že lze očekávat velký růst tlaku na vymáhání úvěrů včetně posílání dlužnických firem do konkurzu. Podle Mládka může hrozit v takovém případě dominový efekt ekonomického pádu mnoha podniků. Vláda tak patrně bude chtít souběžně pomoci ozdravit finance v klíčových podnicích (O tomto programu informujeme na stranách 20 a 21). Nejprve je však nutné uvést banky do prodejeschopného stavu.
Spořitelna posílí do konce roku
Ke kapitálovému posílení České spořitelny z prostředků Fondu národního majetku dojde, a to ještě do konce letošního roku. Podle místopředsedy FNM Michala Hrubého, který dle aktuálních kuloárových informací aspiruje na post nového šéfa fondu po odstoupivším Romanu Češkovi, zvažuje stát několik variant posílení kapitálu ve spořitelně. Od té, při níž by ČS získala úvěr od zahraničních investorů až po možnost, při níž by fond upsal podřízené dluhopisy spořitelny za peníze půjčené od ní samotné. Takový záchranný incest považují analytici za netradiční, nicméně nikoliv zakázaný. Pokud nebude vybrán, tak především proto, že velké protesty by zřejmě vyvolal u auditora. „Hledáme nejlepší variantu a největší šance má zatím ta, v níž by fond upsal podřízené dluhopisy spořitelny z peněz půjčených od zahraničních bank,“ uvedl Hrubý. Posuzujeme otázku ceny i času, odpověděl na dotaz, zda bude dána přednost jistě levnější variantě půjčky fondu od zahraničních bank, či zřejmě rychlejší variantě již zmíněného incestu.
Na nákupu připravované emise podřízených dluhopisů v objemu kolem 5 miliard korun je připraven se podílet i druhý největší akcionář ČS - Evropská banka pro obnovu a rozvoj. „Půjde se zřejmě cestou úpisu emise podřízených dluhopisů, jež by tedy nebyla nabídnuta zahraničním investorům, upsaly by ji předem ohlášené domácí subjekty, tedy fond a EBRD,“ uvedl k tomu náměstek KB Kamil Ziegler s tím, že nynější situace na světových trzích je velmi nepříznivá pro prodej dluhopisů. Výnos by se totiž musel podle něho pohybovat 9 až 10 procent nad výnosem pětiletých amerických vládních dluhopisů, což je nepřiměřeně mnoho (pro srovnání: Komerční banka letos v květnu prodala na mezinárodním trhu desetileté podřízené dluhopisy za 3,5 procenta nad výnosem amerických dluhopisů a nyní se obchodují za 8 až 9 procent nad vládními dluhopisy Spojených států). Posílení o pět miliard korun by podle Zieglera bylo pro banku dostatečné.
Kollert: Stát maximálně omezit
Problém s nedostatečnou kapitálovou přiměřeností by mohl postihnout nikoliv letos, ale v příštím roce Komerční banku. Té se očekávanou účetní ztrátou na konci roku sníží vlastní jmění z 33,5 na 24 miliardy korun, což by zatím nesnížilo její kapitálovou přiměřenost pod hranici stanovenou ČNB. Podle údajů k 30. červnu 1998 má banka tento ukazatel na 9,3 procenta a do konce roku podle prohlášení náměstka banky Vladimíra Budínského rozhodně pod hranici 8 procent neklesne. Případné problémy s kapitálovou přiměřeností banky by tedy mohly přijít nejdříve v příštím roce. Udržení dostatečné síly kapitálu, jak prohlásil náměstek Budínský již při prezentaci pololetních výsledků banky, předpokládá KB zajišťovat v příštím roce společně se strategickým investorem, který by banku zprivatizoval a kapitálově posílil. Jinými slovy, na další možnou dodatečnou tvorbu rezerv a vykrytí případných ztrát by již bance nestačil zisk či vlastní jmění, ale potřebovala by další kapitál.
V příštím roce bude muset KB v rámci dodržení přísnějších opatření ČNB vytvořit na ztrátové úvěry jištěné nemovitostmi zhruba 6 miliard korun rezerv. Otázkou zůstává, jak se banka rozhodne bojovat s klasifikovanými úvěry. Podle Kollerta má banka 50 miliard korun ztrátových úvěrů, k nim má vytvořeny rezervy za 30 miliard a zástavy v hodnotě 20 miliard korun. Podle Kollerta banka dosud zvažuje kombinaci metod, jimiž by si vyčistila úvěrové portfolio.
„Vývoj na světových trzích, pokles všech emerging markets a snížení ratingu bank dokladují, že pomoc státu bude pravděpodobně nezbytná, a to formou záruk či prohlášení,“ uvedl. Konkrétní formu pomoci podle něho nelze uvést, protože dosud nebyla projednána s FNM, nicméně banka se bude snažit ji minimalizovat a jít co nejvíce komerční cestou řešení špatných úvěrů.
Navýšení kapitálu banky úpisem nových akcií ze strany státu nepovažuje i z profesního hlediska Kollert za žádoucí.
Dalšími variantami ozdravení KB je vydání prioritních akcií, přičemž podle něho nejlepší nabídky zatím banka obdržela od společnosti Goldman Sachs a J. P. Morgan, sekuritizace špatných úvěrů za předpokladu růstu trhů, nebo prodej jednotlivých úvěrů.
Právě při prodeji či sekuritizaci úvěrů by podle analytiků vešla do hry potřeba státní záruky. Státní záruka by potom zajistila, že by banka neutrpěla z prodeje ztrátu.
„Vezmeme-li v úvahu, že banka má na klasifikované úvěry vytvořeny ze 40 procent rezervy, tak pokud by se jí podařilo prodat je za 40 procent jejich nominální hodnoty, tak by 20 procent činila ztráta, kterou by banka teoreticky realizovala. Pokud by dosud nebyla privatizována a nebylo připraveno kapitálové posílení, dostala by se záruka státu zřejmě do hry,“ uvedl analytik společnosti Patria Finance Martin Vojta.
V takovém případě by nešlo o něco nového, vždyť Čs. obchodní banka, která je nejdále na cestě k privatizaci, by se tak daleko nedostala bez výrazné podpory státu, který garantoval daleko výraznější sumu - 14miliardovou pohledávku banky za Slovenskou inkasní.
