Diskuse o podstatně tvrdší regulaci bankovního průmyslu (Basel III) se stupňuje. Ve hře jsou vyšší nároky na likviditu bank a také změny v systému odměňování bankéřů.
Foto: Jakub Stadler
Podle studie mezinárodní právní firmy DLA Piper “Aftershock – Redefining the Optimal Banking Model” však v letošním roce nečeká banky nic převratného, jen si musí vzpomenout, jak podnikaly před 15-20 lety. DLA Piper se ve své studii ptala řady vysokých manažerů zejména evropských bank na budoucnost jejich sektoru.
Máme dobrá aktiva, ale nikdo nám to už nevěří
Podle většiny manažerů probíhala v kontinentálním bankovním prostředí v posledních 15-ti letech postupná eroze vztahů mezi bankami a jejich klienty. Evropské banky se nechaly příliš často inspirovat svými anglosaskými protějšky, kteří jsou orientováni více na akcionáře, transakce a krátkodobé zisky. Naopak kontinentální banky byly tradičně orientovány na zákazníky, konzervativní strategie půjčování a vysokou likviditu. Opuštění těchto principů vedlo k postupné ztrátě důvěry v evropské banky. Jak uvedl jeden z respondentů studie DLA Piper: „Naším problémem nejsou špatná aktiva, ale špatná reputace. Vlastně většina z nás má také velmi dobrá aktiva, ale nikdo nám to už nevěří.“
Rok 2011 a nadcházejících osm let až do plné implementace regulací Basel III budou tedy podle materiálu DLA Piper procesem obnovy staré kontinentální bankovní kultury. „V Evropě byly banky tradičně ryze retailovými poskytovateli finančních služeb a zejména správci vkladů. Stírání rozdílů mezi retailovým a investičním bankovnictvím a mezi evropskou a anglosaskou tradicí bylo jako nebezpečný sud prachu, který explodoval v roce 2008,“ říká Peter Valert, Managing Partner DLA Piper LLP Prague.
Nejdřív práce, potom odměna
Jisté mají bankéři pro rok 2011 také změny v odměňování. Kultura bonusového odměňování rovněž pochází z anglosaského prostředí. Respondenti studie jsou si jasně vědomi toho, že čím více necháte příjem bankéře záviset na bonusech z jednotlivých obchodů, tím více bude nakloněn rizikovým transakcím. Basel III a také připravovaný FSA Remuneration Code ve Velké Británii proto počítají s tím, že se budou bonusy vyplácet po částech a jejich velké procento bude vypláceno v nepeněžní formě, například v akciích. Cílem je svázat bankéře a jejich příjmy s dlouhodobou prosperitou bank. „Nemělo by se stávat, že jsou vypláceny okamžité bonusy za krátkodobě sice ziskové transakce, které však představují dlouhodobě vysoké riziko,“ dodává Peter Valert.
Způsobí Basel III vlnu konsolidace a fúzí?
Manažeři bank poukázali ve studii DLA Piper také na velká rizika současných regulačních tlaků. Požadavky na likviditu bank jsou velmi vysoké a je nutno si uvědomit, že i jednotlivá evropská bankovní prostředí jsou velmi odlišná. Například v Německu existuje více než dva tisíce úvěrových institucí různé velikosti. I když jsou německé banky pověstné solidní mírou vlastního kapitálu, je nutné si uvědomit, že Basel III navýší potřebu likvidity jen v Německu o 300 miliard EUR. Otázkou zůstává, odkud se mají tyto prostředky vzít.
Bankéři se obávají, že by mohli být „rozdrceni“ pod tlakem regulátorů a tlakem již tak znejistěného trhu finančních produktů. Nevylučují proto ani vlnu konsolidace a fúzí úvěrových institucí. Ze studie DLA Piper dále vyplynulo, že bankéři očekávají silný dopad regulací na produktové portfolio. Nejdražší bude pro banky odhadnout, které produkty má smysl dále prodávat a které naopak utlumit nebo zrušit. V budoucnu však hodlají vsadit na méně exotické produkty s jasnou a lehce pochopitelnou strukturou.