Do září poskytly bankovní domy více hypoték než za celý loňský rok. Pomohlo i to, že stavební spořitelny v poskytování úvěrů brzdí
Zatímco hypoteční trh roste o desítky procent, úvěry od stavebních spořitelen se propadají. Mohou za to chystané změny v systému stavebních spořitelen, které znamenají nejen pro klienty, ale i pro samotné finanční domy nejistotu? Anebo fakt, že hypoteční úvěry jsou nejlevnější od roku 2005, tudíž mnoho klientů raději než do stavební spořitelny zamíří pro úvěr do hypoteční banky? Jde o kombinaci zmiňovaných faktorů, jenže na jednu podstatnou věc se zapomíná. A to na ochotu stavebních spořitelen poskytovat úvěry. Ta totiž klesá spolu s tím, jak spořitelnám ubývají klienti, což bankám výrazně pomáhá.
Jasná čísla
Nové smlouvy o stavebním spoření uzavřelo v letošním roce o 77 tisíc lidí méně než loni. Zatímco na konci roku 2010 měli Češi u stavebních spořitelen uloženo více než 430 miliard korun, letos už je to „jen“ 425,7 miliardy, jak je zřejmé z aktuálních statistik Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS). A protože stavební spořitelny musejí dodržovat princip kolektivu, tedy půjčit jen určitou část z toho, co si klienti u nich naspoří, znamená to, že mají na půjčování méně peněz. Při schvalování nových úvěrů tudíž musejí přibrzdit, i kdyby nechtěly. „Je možné, že stavební spořitelny, které mají vyšší poměr úvěrů ke vkladům, investují méně na podporu reklamy a netlačí tak tu úvěrovou část,“ poznamenal tajemník AČSS Jiří Šedivý. A čísla mluví jasně. Z údajů všech pěti tuzemských stavebních spořitelen vyplývá, že zatímco letos za tři čtvrtletí poskytly úvěry v celkovém objemu 33,6 miliardy korun, loni rozpůjčovaly za stejné období o dvanáct miliard víc. V letošním roce tudíž došlo k propadu v poskytování nových úvěrů o více než čtvrtinu. Jednotlivé spořitelny přitom tvrdí, že ochota půjčovat se nemění. Šedivý namítá, že roli sehrála i nižší ochota lidí k zadlužování se, jenže jak ukazuje vývoj hypotečního trhu, apetit půjčovat si Čechům rozhodně nechybí.
Hypoteční horečka
Zatímco v roce 2008 se stavební spořitelny pyšnily meziročním nárůstem v objemu poskytnutých úvěrů a hypoteční trh se propadl o více než dvacet miliard korun, letos se situace obrátila. Banky za letošní první tři čtvrtletí poskytly na hypotékách tolik jako za celý loňský rok. Během devíti měsíců letošního roku odmávaly více než 51 tisíc hypotečních úvěrů za téměř 84,9 miliardy korun, což znamená u nově poskytnutých hypoték meziroční skok o dvaačtyřicet procent. „Trh stavebního spoření vykazuje od letošního jara zřetelné poklesy v produkci, zatímco hypotéky od stejného data rostou, a to meziročně o čtyřicet až padesát procent,“ říká náměstek generálního ředitele Hypoteční banky Martin Vašek. Dále dodává: „Změny v trendu jsou markantní od chvíle, kdy stát avizoval úpravy podpory stavebního spoření zhruba o polovinu na dva tisíce korun ročně. Směr, kam se klienti začínají obracet, je úrokovými sazbami příznivě nastavený trh hypoték.“
Jak říká Vašek, rekordně nízké úrokové sazby hypotékám velmi pomáhají. Banky nabízejí úvěry jištěné nemovitostí nejlevněji od roku 2005. Podle ukazatele Fincentrum Hypoindex, který sleduje ceny hypoték na českém trhu od roku 2003, činily ke konci září průměrné sazby těchto půjček 3,89 procenta. Ještě v srpnu přitom tato sazba přesahovala úroveň čtyř procent. „Neméně důležitým stimulem jsou i ceny nemovitostí, které jsou letos velmi stabilní a u některých typů nemovitostí na příznivě nízké cenové úrovni,“ vypočítává Vašek.
Pomohl i tlak developerů, kterým se hromadí neprodané byty. Snaží se tudíž co nejrychleji prodat, a to i za cenu ztráty. Předpokládají, že v budoucnu by tato ztráta mohla být ještě vyšší. „Banky vyšly jednoznačně vstříc nabídkám developerů, kteří využívají budoucí zvýšení daně z přidané hodnoty,“ konstatuje vedoucí analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl.
Útok státu
Někteří lidé z oboru ale vysvětlují propad obchodních výsledků spořitelen ještě jinak. „Stavební spoření je i nadále atraktivním spořicím a úvěrovým produktem. Lidé však především potřebují vědět, s jakými podmínkami mohou do budoucna závazně počítat, jaké podmínky platí, aby se mohli do budoucna odpovědně rozhodnout. Nejistota lidí se pak promítá i do obchodních výsledků,“ domnívá se šéf marketingu Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS) Rostislav Trávníček.
Potíž je totiž v tom, že se sníženou státní podporou stavebního spoření jsou už téměř všichni smířeni a počítají s ní. Návrh sice vrátil Senát, ale jeho přehlasování Poslaneckou sněmovnou bude v nejbližších dnech zřejmě jen formalitou. Nejistota se točí zejména kolem budoucí podoby stavebního spoření. Ministerstvo financí totiž chystá velkou novelu zákona o stavebním spoření, jenže zatím nikdo neví, jak bude přesně vypadat. Připomínkové řízení stále není u konce. „V současné době ministerstvo financí vypořádává připomínky po meziresortním připomínkovém řízení a novelu zákona předloží vládě do konce listopadu tohoto roku,“ upřesnil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Teprve poté zamíří materiál do Parlamentu, kde ho čeká ostrá diskuse. Kritici návrhu totiž zdůrazňují, že jde o výsledek úspěšné lobby bank, které mají o vstup na tento trh eminentní zájem.
Likvidace spořitelen
O tom, že půjde o výrazný zásah do stavebního spoření, ale dnes nepochybuje nikdo. Stát chce totiž zpřístupnit trh komerčním bankám, a ty by měly nově prodávat i stavební spoření. To by nebylo zas až tak divné, jenže ministerstvo financí chce pro banky výrazně jednodušší podmínky. Zatímco spořitelny musejí dodržovat princip kolektivu, tedy smějí půjčit jen přesně určenou část z toho, co u nich mají klienti naspořeno, banky takovou povinnost mít nebudou. „Stavební spořitelny fungují nezávisle na kapitálovém trhu a je třeba se ptát, která banka funguje nezávisle na kapitálovém trhu. Stavební spořitelny mohou nyní zaručit úrokovou sazbu na úvěr, který si klient vezme třeba až za pět let. A která banka toto dokáže bez nějakých výrazných poplatků? Anebo která banka vůbec dokáže dnes zaručit klientovi nárok na úvěr za pět let?“ naznačuje rizika v rozhovoru pro týdeník Euro výkonný ředitel Evropského sdružení stavebních spořitelen Andreas J. Zehnder. Podle něj tento návrh způsobí, že stavební spořitelny zmizí z trhu. Původně chtělo ministerstvo financí umožnit spořitelnám jako kompenzaci zjednodušenou transformaci na banku, jenže tento návrh z novely vypadl.
Pomoc ekonomice
Stavební spoření využívá téměř polovina české populace. Objem vkladů z něj dosáhl ke konci loňského roku 430 miliard korun, což představovalo zhruba osmnáctiprocentní podíl na celkových finančních aktivech českých domácností. Tento produkt je v žebříčku nejoblíbenějších způsobů ukládání peněz na druhém místě hned za běžnými bankovními vklady, kdy mají lidé uloženu zhruba třetinu z celkových aktiv tuzemských domácností. Tento potenciál by se měl dle expertů využít. Podle říjnové studie s názvem Budoucnost modelu stavebních spořitelen v Česku ho lze vytěžit nejen k podpoře bydlení, ale také k podpoře finančního zabezpečení pro vybrané specifické životní potřeby, jako jsou zabezpečení na stáří, spoření na nadstandardní zdravotní služby, studium či na období nezaměstnanosti. Autory materiálu jsou Petr Teplý a Roman Horváth z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. „Myslíme si, že takový krok by v konečném důsledku pomohl řešit současné i budoucí problémy české ekonomiky. Protože jak podpora bydlení, tak zabezpečení na stáří, větší participace občanů na úhradě za zdravotní služby, financování studií či řešení problému tíživé finanční situace v období nezaměstnanosti jsou přesně ty oblasti, které je třeba dříve či později systémově řešit,“ upozorňuje Teplý.
Andreas J. Zehnder Bude hůř Na ministerstvu financí se dokončuje velká novela zákona o stavebním spoření. Pokud projde, stavební spoření budou v Česku prodávat také banky, a to za podstatně jiných a výhodnějších podmínek. Nebudou totiž muset dodržovat striktní princip takzvaného kolektivu. Stavební spoření už utrpělo ztráty kvůli posledním změnám, které snížily maximální státní podporu na polovinu. Nyní mu hrozí další úder, varuje v rozhovoru pro týdeník Euro výkonný ředitel Evropského sdružení stavebních spořitelen Andreas J. Zehnder.
Jak hodnotíte chystanou velkou novelu stavebního spoření? Co se děje v Česku, vnímáme s velkým nepochopením. Všude, kde existuje stavební spoření anebo podobné systémy, nejsou žádné problémy s financováním bydlení ve srovnání s anglosaskými zeměmi.
Myslíte si, že po těchto změnách nastane problém s financováním bydlení? Pokud skutečně nastanou změny, které jsou navrhovány, stavební spořitelny budou oslabeny. Budou muset zachovat podmínky jako dosud, zatímco univerzální banky těmto předpisům podléhat nebudou, ale mohou nabízet v podstatě stejný produkt.
Banky tedy budou mít na trhu jednodušší pozici? Nemohu posoudit, zda to budou jednodušší podmínky, ale v každém případě budou tento produkt nabízet za jiných podmínek. Stavební spoření stojí na základě, který stabilizuje tento systém a vytváří důvěru v tento systém. Fungují nezávisle na kapitálovém trhu a je třeba se ptát, která banka funguje nezávisle na kapitálovém trhu. Stavební spořitelny mohou nyní zaručit úrokovou sazbu na úvěr, který si klient vezme třeba až za pět let. A která banka toto dokáže bez nějakých výrazných poplatků? Anebo která banka vůbec dnes dokáže zaručit klientovi nárok na úvěr za pět let.
Co to tedy bude pro stavební spořitelny znamenat? Stále existuje naděje, že změny budou ještě prodiskutovány a zvažovány. Návrhy sice pocházejí z ministerstva financí, ale rozhodovat se o nich bude v Parlamentu. Předpokládám, že poslanci jsou lidem mnohem bližší než ministr financí, a ještě promyslí, zda má být dobře fungující systém mající důvěru obyvatel nabourán.
A pokud návrh přesto projde? To si ani neumím představit. Možná by to znamenalo, že Česko se vrátí do situace financování bydlení, ve kterém se nachází třeba Polsko. Polsko během dvaceti let nedokázalo postavit na nohy žádný fungující systém financování bydlení. Počítali s tím, že dokážou financovat bydlení pomocí úvěrů v cizích měnách, což nefunguje. Domnívám se, že jak ministr financí, tak šéf centrální banky budou muset lidem vysvětlit, proč chtěli za každou cenu zavést do Česka americké poměry financování bydlení.
Znamená to, že zpřístupnění stavebního spoření bankám bude mít na celý trh horší dopad, než když se jen sníží státní podpora? Každý ministr financí má právo měnit státní dotace a podpory. To jsou peníze daňových poplatníků, a jejich rozdělování by se mělo pečlivě zvažovat. Je ovšem potřeba při tom zohledňovat i základní potřeby lidí, a jedna z nich je právě bydlení. Stát by se ale mohl ptát, zda by se tyto peníze nemohly použít ještě na jiné potřeby, například na zabezpečení na stáří? Celá ta bouře okolo plánovaných změn je způsobena spíše než tím, že se sníží státní podpora, tím, že jde o útok na dobře fungující systém financování.
Myslíte si, že může jít o lobby ze strany některých bank, které mají o tento trh zájem?
Tuto možnost nevylučuji, protože pokusy odstranit specializované finanční instituce existují i jinde než v Česku. Důvodem může být fakt, že velké banky by rády získaly klientskou základnu, kterou mají spořitelny, a také úspory, jež leží na účtech stavebních spořitelen. Všude na světě je to tak, že naspořené vklady jsou pro banky levným zdrojem, který mohou na trzích zhodnotit. Nechci vyloučit možnost, že jak ministr financí, tak orgány bankovního dohledu jsou používány, až využívány k účelům konkurenčního boje mezi bankami.
Trh totiž nedává vůbec žádný důvod k takovému útoku proti stavebním spořitelnám, to jsou stabilní systémy. Důvěra v bankovní trh zde vznikla teprve v posledních dvaceti letech. Možná by se klienti mohli ptát, když teď zruší stavební spořitelny, kdo bude další?
