Uctiví barmani v bílých svršcích, skvělé pití a jednoduchá jídla, která vám umožní prosedět klidně celý den a odejít po svých
Bonvivant’s CTC najdete v Bartolomějské ulici na Starém Městě pražském již více než dva roky. Jde především o bar o třiceti místech, který je nepokrytě retro, například stoly jsou vyrobeny ze starých skříní, takže vás v jejich desce nesmí překvapit třeba klíčová dírka (dlouho jsem nechápala, proč tam je). I jeden ze spolumajitelů – Eduard Ondráček, kterého často potkáte za výrazným barovým pultem – je tak trochu retro. Na rozdíl od moderních mladých mužů s plnovousy v kostkovaných košilích, kteří předvádějí tzv. hard shake v leckterém pražském baru, pan Eduard snad nikdy nesundává bílé barmanské sako bez klop, oživené vzadu jen tematickou výšivkou. Kdybyste ho potkali za barem ve třicátých letech minulého století, rozhodně by vám nepřipadalo, že tam působí jakkoli nepatřičně. Nepatřičně nepůsobí ani v kuchyni. Někteří z vás ho budou pamatovat z otevřené kuchyně v Home Kitchen v Jungmannově ulici, kde pracoval hned od otevření. Jeho styl vaření je stále stejný, tedy jednoduchý a vyzdvihující chuť nad vzhled jídla, a přesně takové vaření se mi v baru a vlastně i doma líbí.
Tři vejce do skla
Bonvivant’s CTC ale není klasický koktejlový bar, dá se tu prosedět prakticky celý den. Můžete tu začít dopoledne kávou a třemi vejci do skla bohatě posypanými pažitkou. Dát si lehký oběd s analogicky lehkým drinkem. Pokračovat odpoledním moučníkem třeba s netypickou variací na irskou kávu, kterou tu připravují po francouzsku s likérem s výtažky z hořkých pomerančů Grand Marnier. A pak se přehoupnout s aperitivem až k večeru a silnějším krátkým koktejlům. CTC v názvu podniku ostatně není jen tak. Označuje právě skutečnost, že si tu kromě míchaných nápojů můžete dát také kávu a něco malého k jídlu, tedy koktejl, tapas a café.
Jídlo, které se v Bonvivant’s CTC servíruje, nenaplňuje typickou představu o tapas. Dostanete tu sice takzvaný „tapas talíř“ s marinovanými zelenými olivami, salámem typu salchichon, rozinkami, nakládanými sušenými rajčaty a krémovým výrazným sýrem s modrou plísní, jinak se ale jedná o důmyslná poctivá teplá jídla podávaná v malých porcích, tak akorát na zakousnutí mezi koktejly.
Máte-li větší hlad, je řešení nasnadě: objednáte si jídel víc a ochutnáte podstatnou část denní nabídky, která je velmi stručná. Menu zpravidla čítá kolem pěti položek. Z předkrmů třeba domácí játrovou paštiku nebo frittatu, dvě až tři hlavní jídla a jeden či dva dezerty. Z mého pohledu ale podnik neumí jídla příliš prodat. Byla jsem v Bonvivant’s CTC několikrát, než jsem vůbec zjistila, že se tu lze i najíst. Jídelní lístek neexistuje a obsluha výtvory kuchyně nijak aktivně nenabízí, což je velká škoda.
Denní nabídka jídel je vystavena na tabuli v okně, takže větší šanci si jí všimnout mají kuřáci, kteří postávají před vchodem, protože bar je zcela nekuřácký. Neříkám, že se sem máte vypravit přes celou Prahu, abyste se tu najedli, ale rozhodně tu můžete příjemně strávit jakoukoli část dne u skleničky sofistikovaného koktejlu v družném rozhovoru nebo třeba u partie šachu, a když dostanete hlad, nebudete se muset spokojit jen s obligátním nakládaným hermelínem nebo pytlíkem chipsů (to tu ostatně ani nemají). Bonvivant’s CTC by byl podle mého názoru ideálním podnikem pro italský institut aperitivu, který je běžný po celé Itálii a spočívá v podvečerním servírování drobných tapas zdarma k míchaným nápojům podávaným v čase před večeří. Věřím, že by „aperitiv“ dokázal v tomto poněkud nebarovém čase podnik naplnit. Já bych se tedy na koktejl po práci s něčím malým k snědku přemlouvat nenechala.
Všechna jídla, s výjimkou dezertů a speciálních nabídek, jako jsou vánoční foie gras nebo humr, mají jednotnou cenu 95 korun. Za tyto peníze dostanete malou porci jídla zpravidla skvělé chuti. Jedinou zásadní bolístkou, kterou u jídel v Bonvivant’s CTC spatřuji, je fakt, že jsou většinou podávána pouze s velmi průměrným pečivem, které jich není hodno. Tady se důrazně přimlouvám za změnu.
V poslední době jsem tu ochutnala místní stálici – chilli con carne, které tu připravují patřičně pikantní s celými kusy hovězího masa a štědrou porcí zakysané smetany uprostřed misky. Se sklenkou mezcal sour se při konzumaci můžete cítit rázem jako v Mexiku, nebo spíše na texasko-mexické hranici.
Neméně dobré je výrazně citrusové lepkavé kuře, podávané v misce se spoustou nasládlé vypečené omáčky vonící citronovou kůrou. Kéž bych k němu dostala rýži nebo třeba pečené brambory. Výrazně citrusový twist na daiquiri s tmavým rumem lepkavé kuře harmonicky doplňuje.
Speciality pana Eduarda
K voňavému ajntopfu z uzených vepřových ocásků, který byl spíše řidší, nepříliš vzdálený polévce s mrkví, fazolemi a hladkolistou petrželí, bych volila raději něco hořčejšího, třeba klasický negroni nebo neotřelou kombinaci tmavéhu rumu, italského vermutu Mancino a pár kapek meruňkových bitters.
Pečená makrela s křupavou kůží s jednoduchým, výrazně majonézovým bramborovým salátem, kterou jsem tu nedávno poobědvala, volala po něčem lehkém, až letním, přece jen bylo jen krátce po poledni. Dlouhý koktejl s ginem, bezinkovým likérem Saint Germain a grapefruitem byl to pravé. Ještě raději tu mám ale drink s obecným označením spritz, rovněž na bázi ginu a Saint Germain, ovšem s mučenkou, okurkou a snad i troškou toniku.
Protože jsem se nad ním tolik rozplývala, dovolil mi pan Eduard vymyslet koktejlu opravdové jméno, a až ho vymyslím, zapíše ho pod tímto názvem do barové knihy.
Pakliže zahlédnete na ceduli za oknem nápis polpette al sugo, neváhejte vstoupit a dát si jídlo jako od italské babičky. Čím je pro nás žemlovka, tím jsou pro italské děti masové kuličky ve voňavé, bylinkami kořeněné rajčatové omáčce. A když jsme u těch dětských jídel, vyzkoušejte v Bonvivant’s CTC i palačinky.
Nejsou to tedy ledasjaké palačinky, ale crepes Suzette, palačinky připravené podle tradičního francouzského receptu v pomerančové omáčce s najemno nastrouhanou pomerančovou kůrou a likérem Grand Marnier, které vám u stolu efektně po krátkém flambování zalijí její zbývající částí. Už zmiňovaná francouzská káva se k nim báječně hodí.
Kromě jídla a skvělých koktejlů mě v Bonvivant’s CTC povětšinou baví i mladá kultivovaná obsluha, která přebírá dobré zvyky od pana Eduarda a zejména v mixologické oblasti je velmi vzdělaná. Když mi obsluhující mladík připravil koktejl podle receptury snad nejslavnějšího, leč dávno zesnulého barmana českého původu Rudolfa Slavíka, skoro mě to dojalo. Takové znalosti má v pražských barech málokdo.
I tady budete ovšem občas bojovat s pro mě vcelku tradiční pražskou barovou zatvrzelostí, když vás bude personál přesvědčovat například o tom, že bez vaječného bílku váš drink nebude chutnat dokonale, a nakonec vám bílek do nápoje přece jen přidá, přestože jste si to výslovně nepřáli. Nu což, nakonec je to hra, kterou hraju docela ráda. Odlišné povahy by to ovšem mohlo poněkud vyvést z dobré míry a to by byla škoda. V Bonvivant’s CTC totiž dokážou připravit skvělé míchané nápoje a uvařit jídlo, které vám k nim bude opravdu chutnat. l
hodnocení Bonvivant’s CTC by byl ideálním podnikem pro italský institut aperitivu, který je běžný po celé Itálii a spočívá v servírování drobných tapas zdarma k míchaným nápojům podávaným v čase před večeří.
Bonvivant’s CTC Bartolomějská 305, Praha 1 tel.: 775 331 862 Otevírací doba: Po 15.00–01.00 Út–So 11.00–01.00 Ne 14.00–22.00 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z nápojového lístku • Penicilin • 145 Kč • Hruškovica sour • 145 Kč • Saint Germain spritz • 185 Kč • Crystal old fashioned • 115 Kč • Cappucino • 55 Kč • Espresso • 45 Kč Výběr z jídelního lístku • všechny tapas – tapas talíř, polpette al sugo, pečená makrela s bramborovým salátem, chilli con carne, eintopf z uzených ocásků • 95 Kč • Crepes Suzzette • 85 Kč Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace
O autorovi| Klára Donathová, spolupracovnice redakce
