Ropa
Světová poptávka po ropě se bude podle nejnovějších prognóz zvyšovat v příštích dvaceti letech v průměru o 1,8 procenta ročně. V roce 2020 by mohla být o pětatřicet milionů barelů denně vyšší, než je dnes. Cena údajně v té d obě stoupne až na dvaadvacet dolarů za barel.
Poté, co světový trh ropy v loňském roce téměř zkolaboval, zdá se nejnovější prognóza ministerstva energetiky USA i Mezinárodní agentury pro energii (IEA) značně optimistická. Uším producentů ropy zní jak rajská hudba. Hovoří totiž o zvýšen í světové poptávky po ropě na 110 milionů barelů z nynějších 75 milionů barelů. Má to ovšem jeden háček, jde až o rok 2020. Odborníci radí držet se zatím při zemi.
Loňský rok byl špatný
Mezinárodní agentura pro energii spolu s producenty ropy zhodnotila loňský rok na trhu jako velmi špatný. Světová poptávka po ropě i v jeho druhé polovině stagnovala. Bylo to hlavně kvůli slabším nákupům hlavních spotřebitelských průmyslově vys pělých zemí, které disponovaly (a dosud disponují) značnými zásobami této suroviny. V zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) klesaly zásoby v zimních měsících jen o pouhých 90 tisíc barelů denně.
Příčinou loňského poklesu cen ropy, který přetrval prakticky až do prvních letošních březnových dnů, byl růst její produkce. Přes stagnující poptávku se těžba ropy před koncem roku dál zvyšovala až o 800 tisíc barelů denně. Členské země OPEC těžily v prosinci denně celkem 27,34 milionu barelů, což bylo v meziročním srovnání o 220 tisíc barelů více. Také státy bývalého Sovětského svazu využívaly devalvovaného rublu a svůj export ropy držely na poměrně vysoké úrovni 3,26 milionu barelů denně.
Letos nepatrné zlepšení
Teprve letošní březen přinesl vývozcům ropy lepší ceny. Díky rozhodnutí radikálně omezit produkci, a to jak v rámci OPEC, tak v některých zemích stojících mimo tuto organizaci, se cena ropy zotavila. Dokonce se začátkem dubna dostala na ma ximum posledních deseti měsíců, když se přiblížila k patnácti dolarům za barel.
Avšak Mezinárodní agentura pro energii nedávno varovala, že trh s ropou stále trpí nadměrnými zásobami. Obnovení trvalejšího růstu poptávky a cen lze podle ní očekávat teprve jako reakci na zlepšení hospodářského vývoje v zemích jihových odní Asie - a k tomu prý ještě letos nedojde.
Kvůli dalšímu zhoršení ekonomických podmínek v souvisejících odvětvích revidovala IEA svůj dřívější odhad světové poptávky směrem dolů zhruba na 75 milionů barelů denně, což představuje přírůstek jen o l,1 milionu barelů denně.
Z větší části se na zvýšení letošní poptávky budou podle agentury podílet členské země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - jejich poptávka by měla být asi 670 tisíc barelů denně. Malý růst by mohla vykázat také Latinská Amerika. Ovšem už pomaleji poroste spotřeba ropy v zemích, které nejsou členy OECD, a výrazný pokles pak čeká země bývalého Sovětského svazu.
I když všechny dostupné prognózy hovoří o relativně pomalém navyšování poptávky po ropě, většina odborníků věří, že světová produkce ropy letos klesne a bude spolu se zmenšováním nadměrných zásob nižší než světová poptávka po ropě, a to z hruba o 1,2 milionu barelů denně.
Ropa za dvaadvacet dolarů
Růst poptávky po ropě v příštích dvaceti letech bude zřejmě ovlivňovat především zvyšující se spotřeba benzinu a motorové nafty. Prognostici z amerického ministerstva energetiky předpokládají, že na výrobu pohonných hmot padne ve světě víc e než polovina světové produkce ropy - přesně 52 procent.
Ve své výroční energetické zprávě uveřejněné minulý týden ministerstvo uvedlo, že světová poptávka po ropě v roce 2020 stoupne na 110 milionů barelů denně ze současných 75 milionů. Tento odhad nárůstu vychází ve všech regionech světa z jejího použití k výrobě pohonných hmot.
V této souvislosti je zajímavá i cenová prognóza ministerstva. Předpokládá, že průměrná cena ropy Brent se zvýší ze 13,11 USD za barel v roce 2000 na 22,73 USD v roce 2020.
Poptávka po ropě by se měla v jednotlivých regionech zvyšovat velmi diferencovaně. V průmyslově vyspělých zemích sdružených v OECD má stoupnout o pouhé jedno procento. Zatímco na tyto země ještě v roce 1996 připadalo 60 procent světové poptávky, v roce 2020 by to měla být pouze třetina. Zbývající dvě třetiny, zhruba 26 milionů barelů denně, by připadly na rozvojové země.
Podíl asijských rozvojových zemí stoupne do roku 2020 na dvacet dva procent ze sedmnácti procent v roce 1996. Předpokládá se, že z asijských států svou spotřebu v tomto období zdvojnásobí Čína, Indie a Jižní Korea, a to převážně v důsledku růstu populace.
Podle prognostiků by mělo dojít v příštích dvaceti letech také ke změnám podílů jednotlivých producentských zemí na celosvětové těžbě. Do roku 2020 údajně opět stoupne podíl členských zemí OPEC (které by mohly v té době podle prognózy těžit až 53,5 milionu barelů denně) na 49 procent, zatímco dnes dosahuje sotva 41 procent. Ve Střední a Jižní Americe by se za odhadované období měla spotřeba také zdvojnásobit. Na zvýšení tam bude mít největší podíl (asi 40 procent) nejlidnatější země regionu s největší ekonomikou - Brazílie.
