Evropská unie dnes dokončila své přípravy na dvouletá vyjednávání s Londýnem o odchodu Británie z bloku. Zástupci ostatních 27 členských zemí potvrdili konkrétní mandát někdejšímu eurokomisaři Michelu Barnierovi, který za unijní stranu rozhovory povede. On sám novinářům řekl, že EU je na rozhovory dobře připravena a on by chtěl jejich první kolo uskutečnit v týdnu od 19. června. Britové by se mimo EU měli ocitnout na jaře 2019.
„Rád bych naše britské partnery viděl u jednacího stolu co nejdříve,“ poznamenal dnes hlavní unijní vyjednávač. Rozhovory samotné ale mohou začít až po britských parlamentních volbách 8. června. Start okolo 19. června by Barnierovi umožnil informovat o začátku jednání summit EU, který se v Bruselu sejde 22. a 23. června. „Je to přesně rok po referendu,“ připomněl Barnier. Český velvyslanec při EU Martin Povejšil upozornil, že k začátku jednání je vždy třeba obou stran.
Podle Luise Grecha, který jako vicepremiér předsednické Malty jednání řídil, byl rychlý průběh dnešní debaty dokladem trvající jednoty 27 zemí EU. „Jednání teď mohou začít. Nemáme iluze o tom, že nebudou komplexní a složitá. A také je na ně velmi omezený čas,“ připomněl.
Barnier může s britskou stranou vyjednávat jen o podobě „rozvodu“ tak, jak předpokládá příslušný článek 50 unijní smlouvy. EU prosazuje vyjednávání ve fázích, kdy by rozhovory o nové podobě vzájemných vztahů - včetně spolupráce v obraně, bezpečnosti či obchodu - začaly, až bude jasný pokrok v diskusích o tom, jak zrušit více než čtyři desetiletí trvající svazek. Předpokladem je, že dosažení „významného pokroku“ a posun k druhé fázi rozhovorů potvrdí summit letos na podzim. Se začátkem debat o budoucnosti dnes Barnier počítal „na konec letošního a začátek příštího roku“.
„Předpokládám, že Britové chápou, že bráníme evropské občany, když oni brání Británii,“ poznamenal při příchodu na schůzku například nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders.
Názor německého ministra financí na brexit je jasý:
Schäuble: Británie nesmí mít nic zadarmo
V první fázi je pro Evropskou unii základní prioritou dohoda na zachování stávajících práv občanů EU v Británii - a Britů v unii - i po brexitu. Zásadní je také vyrovnání finančních závazků, které Británie vůči unii má, nejčastěji se hovoří o částce 60 miliard eur (1,6 bilionu korun), objevují se ale i jiné odhady.
EU navíc klade důraz na udržení právní kontinuity, kdy v otázkách souvisejících právě se zachováním práv občanů EU prosazuje trvání rozhodovacích pravomocí Soudního dvora EU. Klíčové je pro unii také dojednání situace na hranicích mezi Severním Irskem a Irskou republikou.
Barnier nepředpokládá, že by rozhovory s Brity mohly skončit krachem. „Budou složité a těžké, to ano. Ale je podle mne daleko důležitější vytvořit nové partnerství, na tuto perspektivu by se nemělo zapomínat,“ poznamenal s tím, že k tomu je potřeba dosáhnout úspěchu v první fázi rozhovorů.
Poté, co na konci března Britové devět měsíců po svém referendu o setrvání v EU oficiálně unijním partnerům oznámili svůj záměr z bloku vystoupit, zformulovalo ostatních 27 členských zemí svou představu o podobě rozhovorů na základě dokumentu předloženého předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Poté, co s těmito „politickými pokyny“ souhlasil mimořádný unijní summit, rozpracovala je Evropská komise do dnes schválené konkrétní podoby vyjednávacího mandátu pro Barniera.
Barnier dnes před novináři také potvrdil, že EU hodlá „v zájmu transparentnosti“ zveřejňovat své vyjednávací pozice a dokumenty k jednání.
O brexitu dále čtěte:
