Koloděje nad Lužnicí leží přibližně čtyři kilometry severně od Týna nad Vltavou a jejich dominantou je mohutný barokní zámek. V současnosti je však prázdný a hledá nové majitele.
Zámek Koloděje nad Lužnicí Koloděje nad Lužnicí leží přibližně čtyři kilometry severně od Týna nad Vltavou a jejich dominantou je mohutný barokní zámek. V současnosti je však prázdný a hledá nové majitele. Kolodějský zámek je jednopatrová barokní budova stojící na pravém vyvýšeném břehu řeky Lužnice. V jižním průčelí má věž, zřejmě zachovanou z původní tvrze, a na stěnách psaníčková sgrafita. Budově dominuje kaple sv. Anny, kterou vybudoval v 18. století stavitel Jan Hybner, autor kaple sv. Rocha v Rakovníku. Stavba je zřetelně ovlivněna dílem Kiliána Ignáce Dienzenhofera (1689-1751) a představuje průnik dvou prostorových prvků – elipsy a obdélníku. Vnitřní výzdoba postupně přechází v iluzivní sloupoví s klenbou a ústřední obraz sv. Anny je pravděpodobně dílem malíře Petra Brandla (1668-1735). Za pozornost ovšem stojí i reprezentační místnosti v prvním patře hlavní budovy. Představují výjevy ze života Václava Vratislava z Mitrovic (zvaného „Tureček“), který se jako člen poselstva císaře Rudolfa II. dostal koncem 16. století až do Cařihradu. POPIS OBJEKTU název - zámek Koloděje místo - Týn nad Vltavou kraj - Jihočeský adresa - č. p. 1 typ - zámek stav - po rekonstrukci využití - žádné kult. památka - od roku 1958 nabízí - Atrium Real Estate cena - 25 milionů Kč Z renesance baroko První zmínka o Kolodějích pochází z roku 1295, do poloviny 16. století se však pod tímto názvem uvádí pouze přívoz a krč ma. Teprve po připojení k Týnskému panství zde vznikl poplužní dvůr, u kterého po roce 1567 vybudoval Adam Čabelický ze Soutic malou renesanční tvrz. Obec poté často měnila majitele, až roku 1704 skončila v dražbě. Tehdy ji získal Václav Norbert Oktavián Kinský, jehož dcera Marie se provdala za hraběte Františka Vratislava z Mitrovic. Jeho syn Karel v letech 1737 až 1741 přestavěl původní tvrz na pohodlnější barokní zámek s parkem. V majetku Vratislavů pak panství zůstalo až do konce druhé světové války. Opravený, ale prázdný**
Roku 1945 byl zámek zestátněn a stal se depozitářem Muzea hlavního města Prahy. Uskutečnil se zde i stavebně-historický průzkum, při kterém se podařilo objevit původní renesanční omítky. Nalezený psaníčkový vzor byl zakonzervován a vytvořil zajímavý kontrast k barokní budově.
Po odchodu památkářů se ale již do údržby objektu neinvestovalo a cenná stavba začala chátrat. Rekonstrukce se dočkala teprve po roce 1989, kdy ji získala příbramská společnost Schaap. Ta uskutečnila nákladnou rekonstrukci a památce postupně vrátila původní lesk.
Nyní už se jen čeká na nového majitele, který by objekt nějakým vhodným způsobem využil. Nabízí se úprava na penzion nebo školicí středisko (na tyto varianty už je vypracován projekt). Cena zámku je 25 milionů korun.
