Mnohaletý zmatek ve značení českých silnic možná skončí. Ministr dopravy Vít Bárta chce totiž oprášit plán sjednocení tuzemských dálnic a rychlostních silnic.
Foto: Jakub Stadler
„Je to dobrý nápad, který zkonzultuji ho se svými podřízenými,“ uvedl ministr Bárta v rozhovoru pro pondělní týdeník Profit. „V rámci chystané dopravní superkoncepce můžeme prodiskutovat s ministerstvem pro místní rozvoj, zda by o podobnou změnu regiony měly zájem,“ dodal ministr. Systém českých rychlostních silnic patří k posledním přežitkům socialismu v tuzemské dopravě. V čem je problém? Většina silnic, které jsou u nás značeny jako „rychlostní komunikace“ by totiž v zahraničí splňovala parametry pro dálnice. Jinými slovy, Česko se administrativním dělením „okrádá“ o stovky kilometrů dálnic.
Rychlostní silnice totiž v zahraničí značí silnice s mnohem nižším standardem. „V sousedním Německu bývají rychlostní silnice klasické dvouproudé, byť kvalitní komunikace,“ upozorňuje ředitel Centra pro efektivní dopravu Petr Šlegr. Rychlostní silnice nesplňují parametry dálnic jen v porovnání se zahraničím. Ještě absurdnější je, že nové rychlostní silnice mají lepší kvalitativní parametry než starší úseky tuzemské dálnice D1.
Porovnání rychlostních silnic s dálnicemi
Co mají společného
- každý směr má minimálně dva jízdní pruhy
- všechny nájezdy a výjezdy jsou mimoúrovňové.
- maximální dovolená rychlost 130 km/h.
- jsou brány jako páteřní komunikace
- *Čím se liší **
- jsou oproti dálnicím užší (dálnice jsou 27,5 metrů široké, rychlostní silnice 24,5 m), užší je dělící středový pruh a odstavný pás
- může mít větší stoupání a klesání (max. o 0,5 procenta)
- mají nižší nároky na poloměry křižovatkových větví
Především v době doznívající ekonomické krize české „zatajování“ dálnic zbytečně odrazuje z Česka investory. Pokud by se rychlostní silnice přejmenovaly na dálnice, počet kilometrů tuzemských dálnic by se rázem téměř zdvojnásobil. V minulém volebním období měl proto plán na sjednocení rychlostních silnic s dálnicemi silnou podporu primátorů měst ležících na rychlostních komunikacích. Ti totiž často řešili potíže s nezájmem investorů, kteří požadují umístění svého investorského záměru přímo u dálnice.
Plán na přejmenování rychlostních silnic na dálnice leží na Ředitelství silnic a dálnic připravený již několik let. Dlouho narážel především na odpor dopravních inženýrů z éry socialismu, kteří nelogické rozdělení kdysi prosazovali. S jejich odchodem do penze však plán již v minulém volebním období získal většinovou podporu a měl být realizován. Kvůli personálním změnám na ministerstvu dopravy však ke změně, po které již řadu let volají tuzemští i zahraniční řidiči, nakonec nedošlo.
I díky dělení čtyřproudých silnic do dvou kategorií má Česko zatím velmi malou hustotu dálnic. V tuzemsku je nyní zhruba sedm kilometrů dálnic na tisíc kilometrů čtverečních. „Průměr Evropské unie je kolem 25 kilometrů. Státy srovnatelné s naší republikou, jako Belgie, Nizozemí či Dánsko, mají hustotu 50 až 60 kilometrů na tisíc kilometrů čtverečních. Tedy téměř desetkrát vyšší než Česko,“ říká František Lehovec z katedry silničních staveb Českého vysokého učení technického v Praze. Plán na sjednocení autostrád by tak pomohl posunout Česko z pozice dopravního outsidera blíže k rozvinutým evropským zemím.
