V současnosti v Nachmelené Opici probíhá rozšíření kapacity. Značka by mohla být častěji a víc vidět i v místech, kde dosud byla jen občas. Třeba v Praze. „Po rozšíření bychom se mohli dostat na deset tisíc hektolitrů ročně, ale furt chceme být minipivovarem,“ odmítá Kuřec to, že by pivovar překročil onu zákonnou hranici a ocitl se ve škatulce průmyslových výrobců piva.
Nachmelená Opice se zrodila v roce 2015, letos tak oslaví první půlkulatiny. Ke každým podzimním narozeninám Michal Kuřec připravuje výroční pivo, loni to byla White IPA 14°, v němž sládek propojil India Pale Ale s belgickým pšeničným Witbierem. Ostatně Kuřec stojí za všemi zdejšími recepty. „Michal vaří, to je jeho kompetence a byznys. Já se starám o finance a fungování pivovaru,“ popisuje Jiří Valenta. „Michal byla záruka toho, že minipivovar bude fungovat,“ dodává jedním dechem.
„Barvu vrátí do líčka nachmelená opička“ anebo „Ležák, ipu, pšenici - hlavně že mám opici“. To je jen několik plechových cedulek, které visí na zdech mezi pivovaru mezi nerezovou technologií. Všude kolem nich se vyrábí pivo, které - ač se to logicky díky blízkosti česko-polských hranic - u našich východních sousedů zatím nekončí. Proč? „V Polsku je úplně jiný trh. IPA tam třeba vůbec nejede, pro ně je to nudný styl. Byli jsme v Gdaňsku a tam bylo skoro všude gosé,“ upozorňuje Kuřec na zálibu Poláků ve slaných pivech.
