Vláda schválila stabilizaci rozpočtu, rušení daňových výjimek odložila
Jednomyslně za cenu velkých kompromisů. Tak schválil minulou středu pravozelený koaliční kabinet dlouho diskutovanou první etapu reformy veřejných financí, nazývanou batoh. Ještě na poslední chvíli premiér Mirek Topolánek ustoupil jak železničním odborářům se zachováním režijních jízdenek, tak šéfovi Strany zelených Martinu Bursíkovi s ekodaňovou výjimkou pro domácnosti topící plynem, a ne uhlím nebo elektřinou. Naopak svou představu reformy zdravotnictví prosadil proti námitkám lidovců ministr bílého resortu Tomáš Julínek. Takže třicetikorunu za návštěvu u lékaře zaplatí od příštího roku i děti starší tří let a za úkony nesouvisející s těhotenstvím i těhotné ženy. Úplně ostrouhal rebelující poslanec Vlastimil Tlustý z ODS, který chtěl vládě do jejího batohu přibalit „svačinu“ v podobě razantnějšího snížení daňových sazeb a zrušení naprosté většiny výjimek u daně z příjmu. Sazby se však nemění a výjimky kabinet odsunul až do druhé etapy reformy. Tlustého alternativní návrh nového zákona o dani z přijmu vláda prostě nechala bez povšimnutí ležet. I proto je stále ve hvězdách, jak teď s batohem naloží poslanci ve sněmovně. Pravicové výhrady Vlastimila Tlustého podporuje zhruba trojice poslanců ODS (Jan Klas, Eva Dundáčková, Aleš Rádl) a v KDU-ČSL se - spíše zleva - proti vládní verzi reformy bouří Jan Kasal, Ludvík Hovorka a Jiří Carbol.
Dvě reformy.
Na zasedání poslaneckého klubu ODS to sice minulé úterý vypadalo, že Tlustý by nakonec vládní batoh nemusel potopit, protože dal podle svědků najevo vůli ke kompromisu. A vstřícný byl i Topolánek. „Pan premiér tam řekl, že teprve teď ta jednání začnou,“ řekl Tlustý týdeníku EURO s poznámkou, že to vlastně znamená přiznání dosavadní nulové diskuse. „A já pak odcházel z klubu se slovy, že očekávám informaci o tom, kdy, kde a s kým budou jednání vedena,“ upřesnil poslanec svou představu kompromisu, která tak nadějně nevypadá. Možnost, že by v případě nedohody s vládou předložil svou novelu jako poslanecký návrh, o němž by zvlášť hlasovala sněmovna, nechtěl komentovat. „Teď se k tomu ještě nechci vyjadřovat. Nevím. Teď je to ještě otevřená otázka. Mohu poslanecký návrh předložit, a nemusím. To záleží na tom, jestli vůbec nějaký dialog bude veden,“ prohlásil Tlustý skepticky. S tím, že mu Topolánek vyhověl a reformě přestal říkat reforma, se nespokojil. „To nehraje roli. Podstatné je, že tam je dále symbolické daňové torzo patnáct procent ze superhrubé mzdy. Dokud to tam je, názvy nic nezmění,“ řekl.
Ve středu odpoledne to skutečně vypadalo, jako by ODS měla dvě mocenská centra. Zatímco předseda Topolánek ve Strakově akademii pořádal tiskovku k právě schválenému koaličnímu batohu, poslanec Tlustý vedl ve stejný čas ve sněmovně seminář ke své alternativní novele. A měl plný sál. Bývalého ministra financí a jeho slovenské experty a spolupracovníky Richarda Sulika a Petera Pažitného si přišla poslechnout asi stovka odborníků, mezi nimiž byli třeba poslanci Michal Doktor, Václav Nájemník a Alena Páralová (všichni ODS), exposlanec Miroslav Beneš (ODS), pozorovatel z Hradu Jiří Payne, člen Bankovní rady ČNB Pavel Řežábek, šéf Liberálního institutu Miroslav Ševčík nebo analytik Pavel Kohout. A jako by Topolánkův tým o pár set metrů dál právě nezamykal batoh, přesvědčoval Tlustý své auditorium o reálnosti dvanáctiprocentní daně z příjmu fyzických i právnických osob a ukazoval mu strmě stoupající křivky své varianty, ostře kontrastující s téměř vodorovnými ukazateli vládních reforem.
Posun od Žofína.
Totéž Tlustý předváděl téměř před měsícem aktivu funkcionářů ODS na pražském Žofíně (EURO 19/2007). Ale s tím rozdílem, že tehdy říkal, že ve svých výpočtech nepočítá s efektem takzvané Lafferovy křivky (zlepšení daňové kázně způsobené zjednodušením systému a snížením daní) na růst HDP. Tentokrát „Laffera“ započítal a odhadl, že právě kvůli němu poroste v příštích letech HDP o tři až čtyři procenta. Můžeme se jen dohadovat, jsou-li tyto tipy modifikací slovenských zkušeností na české poměry. Určitě se však reformátorům snadněji dospělo k možnosti vystavit rozpočet poměrně drastickému snížení daní. Ačkoli exministr financí výslovně zdůraznil, že je ochoten diskutovat o změnách veškerých parametrů svého návrhu, započtení předem nekvantifikovatelného Lafferova efektu do odhadu růstu DPH může zpochybnit celý projekt a výpočty.
Společnou řeč s vládou Tlustý těžko najde i při diskusi o zrušení výjimek z daně z příjmu. Stínový ministr financí ODS požaduje z 363 dnešních výjimek ponechat jen 35, zatímco ministr financí Miroslav Kalousek dal do koše určeného k diskusi jen asi stovku položek, a zrušená teď má být dokonce jen zhruba desítka. Zda se Tlustý spokojí s tím, že debata o výjimkách se teprve povede, protože nový zákon o dani z příjmu dostalo ministerstvo financí za úkol vypracovat až v rámci druhé etapy reformy, není zatím jasné. Každopádně právě tady je prostor pro eventuální ústup z boje, který se teď pro Tlustého zdá být ztracen. „Dřu se, aby vláda byla slavná,“ dušoval se Tlustý v závěru semináře, ale pravým motivem jeho protitopolánkovského tažení se zdá být soupeření o autoritu mezi spolustraníky. Tu totiž viditelně ztratil po odchodu z čela poslaneckého klubu a z ministerského křesla.
Vyřešili jsme všechny problémy.
„Vyřešili jsme všechny problémy, všechny rozpory,“ oddechl si s úlevou Mirek Topolánek, když vláda aklamací schválila batoh čili stabilizační část reformy. Viditelně si vzhledem k partajním sporům uvnitř KDU-ČSL oddechl i ministr Kalousek, protože svou roli splnil a politickou odpovědnost za postoj třinácti lidoveckých hlasů teď ponese předseda strany (a Kalouskův rival) Jiří Čunek. „Politická diskuse vygenerovat společné stanovisko je problémem KDU-ČSL, a já jsem optimista,“ vysvětloval Kalousek, jak se chce vláda vypořádat s přetrvávajícím odporem tří lidoveckých poslanců k zavedení poplatků ve zdravotnictví a rovné daně. Kalousek si také rýpnul do Topolánkova ústupku železničnímu odborářskému bossovi Jaromíru Duškovi kvůli režijním jízdenkám zaměstnanců drah, což označil za nesystémový krok. „Tu politickou dohodu respektuji a oceňuji. Ocenil jsem guvernéra České národní banky, že nepožadoval pro zaměstnance ČNB nějaké ty režijní bankovky,“ prohlásil ironicky.
Na řadě je penzijní reforma.
Dramatická situace předcházela středečnímu koaličnímu kompromisu ohledně podoby ekologické daně. Zelení si postavili hlavu, že když vládou neprojde osvobozovací výjimka pro vytápění plynem, nezvednou pro reformu ruku ve sněmovně. Svou nakonec prosadili, ale osvobozeny budou i domácnosti vytápěné centrálním teplem z takzvaných kogeneračních jednotek, vyrábějících kombinovaně teplo a energii, a také pevná paliva pro výrobu elektřiny. Nezelení ministři teď zdůrazňují, že neustoupili, ale že pouze plní český závazek k Evropské unii zavést ekodaně k 1. lednu 2008, čímž prý hlavně porazili bývalého šéfa státní kasy Bohuslava Sobotku z ČSSD. Ten onen požadavek EU obcházel pomocí přechodných období.
Topolánek a další koaliční politici tvrdí, že batoh nakonec sněmovnou projde. V plném proudu jsou totiž následné kroky, ministerstvo práce a sociálních věcí například finišuje s návrhem důchodové reformy, který má být brzy předložen chystané penzijní komisi pěti parlamentních stran.
Hlavní náplň batohu
Od 1. ledna 2008 by mělo vstoupit v platnost:
- Jednotná sazba daně z příjmu fyzických osob ve výši patnácti procent, počítaná ze superhrubé mzdy (čili 23,1 procenta)
- Snížení sazby daně z příjmu právnických osob na 19 procent v roce 2010
- Zvýšení dolní sazby DPH z pěti na devět procent, horní bude 19 procent
- Zrušení registračních pokladen
- Ruší se daňové zvýhodnění stravenek, zůstává u režijních jízdenek zaměstnanců drah
- Zavádějí se ekologické daně z plynu, uhlí a elektřiny, domácnosti topící plynem získávají výjimku
- Obce budou moci osvobodit zemědělské pozemky od daně
- Zrušení pastelkovného, omezení pohřebného, zrušení valorizací životního minima a sociálních dávek, snížení porodného, změna nemocenské (první tři dny nemoci bez dávek), změna přídavku na dítě
- Zavedení třírychlostní rodičovské dovolené a změna rodičovského příspěvku
- Zavedení poplatku za návštěvu lékaře (30 korun), za den pobytu v nemocnici (60 korun) a za pohotovost (90 korun), a to do výše 5000 korun. S řadou výjimek.
