Topolánek prosadil svoje, koalici však čekají další problémy
Sněmovna minulé úterý schválila sto jedna hlasy koaliční balíček stabilizující veřejné rozpočty. Premiérovi Mirku Topolánkovi se s vypětím všech sil podařilo otočit kormidlo státního hospodaření doprava. Teprve následující měsíce ovšem ukážou, co to bude v praxi znamenat a jakou cenu za to vládní tým zaplatí. Změnit se dokonce může i sám reformní balík. Mluví se totiž o koaliční rošádě, kdy by batoh dorazivší do Senátu doznal změn podle představ tamní většiny ODS a této verzi bez lidovců a zelených by pak dali ve sněmovně zelenou velkokoaličně naladění poslanci za občanské a sociální demokraty. Bujná fantazie? Absencí při úterním projednávání pozměňovacích návrhů k reformě si ČSSD vytvořila schůdné východisko, jak znovu být vtažena do hry o vládní vliv.
Zlaté staré časy.
Je užitečné si připomenout, že největší zásah do daňového, zdravotnického i sociálního systému od počátku devadesátých let probíhá za úplně jiných podmínek, než jaké kdysi měla pravicová koalice Václava Klause. Topolánkova vláda disponuje většinou ve sněmovně jen díky podpoře bývalých sociálních demokratů Miloše Melčáka a Michala Pohanky, s nimiž vždy bude muset dojednávat viditelné ústupky. Zatímco Klausova ODS byla aspoň navenek zcela jednotná, současnému předsedovi situaci komplikuje otevřená revolta exministra financí Vlastimila Tlustého, který se pomocí své platformy podporované osmi poslanci stal de facto čtvrtou stranou trojkoalice. Klaus také nemusel zohledňovat žádný rozkol v KDU-ČSL, zatímco pročunkovské křídlo lidovců mělo odpor k reformním představám ministra financí Miroslava Kalouska, jehož pozůstatkem byla ve finále rebelie poslance Ludvíka Hovorky. Oč má Topolánek zamotanější úděl než Klaus, je zřejmé i z toho, že v půli havlovských devadesátých let stála úplně stranou hra o to, kdo se v blížící prezidentské volbě stane hlavou státu, a že opozice byla velmi slabá a nevyprofilovaná. Soupeřem současného premiéra není druhdy mimoparlamentní bavič Miloš Zeman a předem provařený komunista Miroslav Grebeníček, nýbrž celá plejáda solidních řečníků, počínaje hřímajícím Jiřím Paroubkem přes břitké útočníky Davida Ratha a Michala Haška a konče komunistickým „sympošem“ Jiřím Dolejšem.
Začátek, nebo konec reforem?
Už kvůli tomu všemu se jeví úterní schválení batohu ve sněmovně jako malý zázrak. Přestože však má jít o stabilizační opatření, nestabilní časy v české politice budou pokračovat. V první řadě proto, že batoh sice umožňuje ministru financí předložit rozpočet na příští rok se schodkem ve výši do tří procent HDP, ale dlouhodobě neřeší zadlužování státu. Skutečné reformy daní, zdravotnictví a důchodů, spojené s velkými úsporami, musejí teprve přijít. Vláda však na jaře příštího roku - těsně po volbě prezidenta - vstoupí do druhé poloviny volebního období, kdy je na radikální kroky kvůli blížícím se dalším volbám obvykle pozdě. A zrovna tehdy by měla přijít na program kromě výbušných reforem i Tlustému přislíbená úprava daně z příjmu fyzických osob, aby se v roce 2009 nezvýšila daňová zátěž obyvatel s příjmy do 30 tisíc korun měsíčně.
Tlustého platforma má však politické ambice, a tak je kolem této věci dusno už teď. Zatímco Kalousek se v Hospodářských novinách nechal slyšet, že chce problém řešit ponecháním patnáctiprocentní daně z příjmu fyzických osob a zvýšit slevy na dani ročně o 1500 až 2000 korun oproti stavu v roce 2008, Tlustý to označil za porušení již uzavřené dohody snížit daň na úroveň 12,5 procenta. Problém by řešil větší slevou na dani, maximálně do výše 21 tisíc korun. ODS na věc zatím nemá jasný názor, ale je evidentní, že Tlustý se pokusí získat partaj na svou stranu a dále se profilovat jako obhájce jejího programu.
Zrušíme, co půjde zrušit.
Ještě větším rizikem pro Topolánka by byl scénář, podle něhož by nyní batoh v Senátu „zmodral“ k obrazu ODS. S touto úvahou přišli minulý týden opoziční politici. „Fiktivní rozpor uvnitř ODS vytvořil pocit ohrožení u lidovců a zelených a paralyzovalo to jakékoli jejich požadavky,“ uvedla například předsedkyně senátorského klubu ČSSD Alena Gajdůšková s tím, že výsledná podoba reformy bude podle ní „čistě dílem ODS“. Senátorský klub ODS prý přijme svou většinou v Senátu pozměňovací návrhy a „ve sněmovně pak stačí pouhá prostá většina, aby byla přijata senátní verze“. Kdo by místo lidoveckých a zelených poslanců občanským demokratům s „modrou“ reformou ve sněmovně pomáhal, Gajdůšková nenaznačila. Mohli by to být však jedině poslanci ČSSD nebo KSČM.
Zajímavé je, že Jiří Paroubek už korigoval hrozbu, že ČSSD batoh úplně zruší, pokud se dostane po příštích volbách k moci. „Kde to půjde, zrušíme, co půjde,“ prohlásil v úterý šéf ČSSD poněkud opatrněji, jako kdyby si chtěl ponechat zadní vrátka pro případ, že by se i vládě sociálních demokratů hodilo využít zavedených úsporných opatření. Podobně to bylo po nástupu Miloše Zemana v roce 1998 se slíbenou revizí důchodového věku. A alibisticky vyznívá i hrozba předsedy poslaneckého klubu ČSSD Michala Haška „na shledanou u Ústavního soudu“, na který se chce strana obrátit kvůli legislativně „přílepkovému“ charakteru změn ve zdravotnictví. Eventuální neúspěch v boji proti bílé reformě tak chce sociální demokracie hodit na Ústavní soud.
Filip: Senát sehraje roli.
I šéfkomunista Vojtěch Filip soudí, že Senát ještě sehraje při dokončení batohu roli. „Myslím, že reforma je plná chyb a že se nám vrátí ze Senátu. Uvidíme, budou-li senátoři odstraňovat skutečné chyby nebo jen reformu dále namodří, a tím v podstatě znemožní, aby se v ní viděli i zelení a lidovci,“ řekl po schválení batohu. Filip naznačil, že pak by možná občanským demokratům mohli pomoci Paroubkovi poslanci. „Chápu, že se někteří nechtějí zúčastnit tohoto tvrdého souboje, a vnímám krok ČSSD jako přihlášení k Agendě 2010,“ komentoval Filip neúčast poslanců ČSSD při hlasování o pozměňovacích návrzích. Agenda 2010 byl přitom dokument ČSSD o nutnosti reformních změn z listopadu 2010, kdy Paroubek s Topolánkem uvažovali o vládní spolupráci.
Může to však také být jen blufování a zbožné přání opozice, aby Senát reformu vrátil sněmovně, a tím zvýšil důležitost opozičních hlasů pro vládu. I komunisté totiž ústy místopředsedy Jiřího Dolejše naskakují na reformní vlnu. „Opravdovou krizi, ať již způsobenou neřešením problémů nebo přijetím receptu koalice, by mohl znamenat rok 2009 proto, že bude ohrožena jak stabilita veřejných financí, tak sociální smír,“ snaží se Dolejš vidět problém tam, kde jej sice nevidí ČSSD, ale ODS ano. KSČM zkrátka válčí se sociální demokracií o to, kdo je hlavní a konstruktivnější opozice.
Koaliční partneři ODS se však možnosti, že by si ODS batoh v Senátu předělala, nebojí. „To jsou divoké sny. Myslím, že žádná modřejší verze ze Senátu nepřijde. Takové spekulaci dobře nerozumím,“ sdělil týdeníku EURO předseda zelených, vicepremiér Martin Bursík. Možnost korekce batohu si nepřipouští ani lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek. „Jsem mimořádně spokojen, protože schválená změna rozpočtové legislativy mi umožní předložit rozpočet, který bude vyjadřovat rozpočtové priority vlády a současně udrží deficit pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu,“ prohlásil.
Opozice zklamala.
Bursík se netají skepsí vůči samotné schopnosti opozičních stran svést o reformu boj. „Přál bych si mít opozici, která by byla věcná, přicházela by s alternativními návrhy a hrála svou roli profesionálně,“ stěžoval si vicepremiér po hlasování. Postoje jak ČSSD, tak KSČM k reformě považuje za povrchní a nevěrohodné. „Jestliže vám předák sociální demokracie odmítne a priori poplatky u lékaře, pak otázka zní, jak chce zajistit systém zdravotnictví a vypořádat se s tím, že spoluúčast pacientů v Česku je sedmi až osmiprocentní, zatímco v zemích OECD mezi 25 až 35 procenty,“ argumentuje šéf zelených. „Je to z jejich strany velmi nedopracované. To, že si sociální demokracie nechala utéct příležitost formulovat nějaké vlastní představy jako strana, která tady osm let vládla, a dokonce odešla ze sálu, to nebylo politicky prozíravé,“ vrací se Bursík k průběhu hlasování. Rušno v nejbližší době bude i v klubu křesťanských demokratů, který se má zabývat rebelií Ludvíka Hovorky. „Musí se k tomu ještě vyjádřit. Určitě se ho zeptáme v klubu. Jsem velmi nerad, že poslanec nepochopil situaci a nehlasoval s námi. Rozhodnutí o reformě nebylo otázkou svědomí, ale šlo o politiku a ekonomiku, a jsem přesvědčen, že výsledek, byť není ideální, nepoškozuje české občany. Poslanec Hovorka určitě počítá se všemi politickými důsledky vyplývajícími z reakcí členů KDU-ČSL na svůj postoj, to je samozřejmé,“ řekl předseda lidovců Jiří Čunek.
Paroubek si nebyl jistý.
Stejně jako ČSSD vyrukovala s hypotézou, že ODS chystá zmodrání reformy, tak i Topolánek si originálně vykládá absenci sociálních demokratů při hlasování sněmovny o pozměňovacích návrzích. „Kdybych to měl číst politologicky, řekl bych, že Jiří Paroubek si nebyl úplně jistý hlasováním všech lidí, a tak raději udělal tento krok, než aby sám podal pozměňovací návrhy, o nichž bychom hlasovali,“ prohlásil premiér. Mohlo to tak skutečně být? Při závěrečném schvalování se pro Topolánkovu reformu vyslovil socialista Pavol Kubuš. Prý omylem, který byl později napraven. Spekuluje se však, že mělo jít o pojistku, kdyby „zazlobil“ někdo z Tlustého skupiny. Naopak, rebel Juraj Raninec zase podpořil jednu z komunistických alternativ, která neprošla. Prý také omylem. Zda za tím může být něco více, uvidíme už brzy.
Další reformní kroky vlády
- Státní rozpočet na rok 2008 - září 2007
- Důchodová a sociální reforma - podzim 2007-2009 (první etapa odchod do penze v 65 letech - do července 2008)
- Reforma zdravotnictví - 2008-2010 (Tři etapy: konec plýtvání; co uhradí pojistné; zřízení Státního regulačního úřadu pro zdravotní pojišťovny)
- Doladění daňové reformy (slib Tlustému) - léto 2008
Platforma bude dál hájit program ODS, říká poslanec Vlastimil Tlustý
EURO: Koalice vám slíbila, že vámi požadované změny ve slevách na dani projedná v příštím roce znovu sněmovna. Jenže už teď putuje schválený „batoh“ do Senátu, v němž má ODS většinu a může reformu dodatečně upravit. Chcete senátory ovlivnit, aby do textu vložili vaše nápady? TLUSTÝ: Nutnost dodatečné změny slev na dani jsme už prosadili. Chtěli jsme, aby to řešil Senát, ale výsledkem je, že se tím bude v prvním pololetí příštího roku zabývat sněmovna. Řeknu vám na rovinu, těžko říct, která z obou variant je lepší. Kompromisu už však bylo dosaženo. V žádném případě bych do toho, co udělá Senát, nijak nezasahoval. Ponecháme to na něm.
EURO: ČSSD rezignovala ve sněmovně na možnost pozměnit koaliční batoh. Nemyslíte si, že si tím jen ponechala volné ruce, aby jednou mohla pomoci ODS protlačit sněmovnou upravenou senátní verzi batohu, eliminující lidovce a zelené? TLUSTÝ: Postup, který zvolila ČSSD, moc nechápu. Právě sociální demokraté totiž uzavřeli prostor přijmout ve sněmovně jakékoli pozměňovací návrhy. Jako symbolu jejich postoji rozumím, ale rozumné to nebylo. Postavilo to do těžké situace například poslance Ludvíka Hovorku z KDU-ČSL, který předložil návrhy, pro které by sociální demokraté - kdyby byli přítomni - museli hlasovat. A mohli tak reformu ovlivnit. Pokud plamenně hovořili o tom, co jim vadí na změnách ve zdravotnictví, pak poslanec Hovorka jim nabídl, že to s nimi prohlasuje, a oni to odmítli. Nevím, co na to řeknou jejich voliči.
EURO: Reforma prošla - co teď bude dělat vaše platforma uvnitř ODS, která vznikla díky výhradám vůči batohu? TLUSTÝ: V platformě působí několik poslanců, kteří svoje zájmové teritorium vidí v energetice. Například kolega Jan Klas nebo Juraj Raninec. Takže další téma, které očekávám, že bude předmětem zájmu členů naší platformy, jsou ceny elektrické energie a plynu. Ale určitě se objeví i další. Myslím, že jsme prokázali schopnost obhájit něco, co bych nazval jako minimum z programu ODS. Samozřejmě že minimum je málo, bylo by lepší více. Ale když jsme prokázali, že umíme obhájit minimum, pak to samé budeme dělat v ostatních oblastech.
EURO: Lidovec Ludvík Hovorka tvrdí, že už byl skoro připraven ustoupit ze všech svých požadavků, ale že u koaličních partnerů nenašel ani náznak snahy najít kompromis. Proč ta neochota? TLUSTÝ: Co se odehrávalo kolem návrhů kolegy Hovorky, nevím. Nebyl jsem k těm jednáním vůbec připuštěn, byl jsem jen pozorovatelem. Za ODS vyjednával v koalici Michal Doktor a myslím, že dnes už všichni vědí, že na schůzkách mě nezastupoval. Ludvík Hovorka dal najevo, že byl připraven jít na kompromis, ale že mu nebyl umožněn vůbec žádný. To považuji za hrubou chybu, protože komunikace a dohoda vypadají jinak. Ani naše platforma nikdy neusilovala o řešení sto ku nule, a naše bilance je i proto jiná.
EURO: Jaká? TLUSTÝ: Reformy se v kvalitě posunuly od nedostatečné ke čtyři minus. Mohlo to být lepší, ale na propadnutí to není.
