Podnikatelé ve Zlínském kraji požadují ekonomickou diplomacii a méně byrokracie
Jak je na tom Zlínský kraj a co žádají zdejší podnikatelé, to byly dvě hlavní otázky, které mělo zodpovědět diskusní setkání EURO Regional s názvem Ekonomická situace na pozadí rozvoje podnikání uskutečněné ve čtvrtek 15. dubna v areálu společnosti Rudolf Jelínek ve Vizovicích. Patronem akce byla poradenská a auditorská společnost KPMG, partnery společnosti GE Money Bank, advokátní kancelář Havel & Holásek a privátní banka Sal. Oppenheim.
Že si týdeník EURO pro konání své druhé regionální konference vybral Zlínský kraj, nebyla náhoda. Právě tam se totiž v době Velké ekonomické krize zrodila jedna z největších tuzemských podnikatelských legend. „Tomáš Baťa a následně jeho bratr Jan Antonín právě v tomto období provedli zásadní investice do marketingu a obchodní sítě. Zatímco jejich konkurenti počítali ztráty a zavírali, firma Baťa otevřela v Československu v roce 1929 téměř pět stovek nových prodejen, a v roce 1937 dokonce přes dva tisíce obchodů,“ připomněl náměstek ministra průmyslu a obchodu Erik Geuss.
Opominutí podnikatelé
„Většina členských států EU neoplývá zásobami surovin a za vysokou hospodářskou úroveň vděčí své schopnosti vytvářet a prodávat výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou. To však podmiňuje existence podnikatelů schopných obstát v ekonomické soutěži,“ navázal na svého kolegu ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel. Dle něj má ekonomická soutěž globální rozměr, a proto je třeba vytvářet pro české podnikatele příznivé podmínky pro přístup na zahraniční trhy. „Je tedy nutné, aby klíčovost podpory podnikání byla náležitě zohledněna ve strategii Evropa 2020 představující hlavní plán rozvoje evropského hospodářství v následujících deseti letech. Proto jsme loni na podzim formulovali naši národní pozici s důrazem na zlepšení podnikatelského prostředí, pružný trh práce a daňové úpravy podporující reinvestice zisků. Také jsme navrhovali efektivní zpřístupnění trhů třetích zemí ruku v ruce s ochranou práv duševního vlastnictví,“ vyjmenoval Chmiel. Ministr rovněž upozornil posluchače, že ekonomická krize zapříčinila, že byl zatím upřednostněn sociální rozměr evropské integrace a potřeby podnikatelů při formulaci nové unijní strategie zohledněny nebyly.
Zásobníky odborníků
Jak důležitá je podpora podnikatelů na zahraničních trzích, potvrzuje právě příklad Zlínského kraje. Téměř 70 procent zde vytvořeného HDP totiž míří na vývoz, což je ještě o deset procentních bodů více, než činí průměr za celou Českou republiku. Zároveň se tento kraj ještě více než jiné tuzemské regiony orientuje na průmysl a stavebnictví. V těchto dvou sektorech zde pracuje téměř 49 procent zaměstnanců, zatímco v celém Česku to bylo na konci loňského roku 40,5 procenta. I proto dolehla recese světového hospodářství na Zlínsko poměrně tvrdě, což potvrdil i předseda Krajské hospodářské komory Zlínského kraje Miroslav Lukšík. „Největší problémy zažily strojírenské podniky. Například Slovácké strojírny musely propustit téměř 40 procent pracovníků a zbylým zaměstnancům poklesly mzdy téměř o třetinu,“ říká Lukšík a tvrdí, že současné oživení tuzemské průmyslové výroby se velké části firem ze Zlínského kraje zatím netýká. „Počítáme, že i letos se budou naše podniky nadále potýkat s obtížnou situací, především nám ubývají zakázky,“ dodává Lukšík s tím, že v takové situaci očekává podporu ze strany státu. „Musíme vytvořit pracovní místa například v oblasti úspor energií. Ale aby takové programy vznikly, potřebujeme rychle silnou a funkční vládu,“ domnívá se předseda komory. Zároveň upozorňuje na úskalí, s nímž se setkává – neodbornost části státních ministerských úředníků. „Ministr a jeho náměstci jsou politické funkce, zbytek by měli obsadit profesionálové,“ říká Lukšík a navrhuje, aby právě kraje vytvořily zásobníky takových odborníků.
Chybějící diplomacie
Podpora exportu je pro Zlínsko zásadní, což potvrzují i další požadavky zástupců velkých místních výrobců. „Tvoří-li tři pětiny HDP vývoz, musí všechny vládní cesty doprovázet podnikatelské mise. Přestaňme se stydět, že podporujeme naše firmy formou vhodné ekonomické diplomacie,“ požadoval generální ředitel společnosti Česká zbrojovka Lubomír Kovařík. Ten se vyslovil i pro větší preferenci domácích společností při zakázkách z veřejného sektoru. „Tak to funguje všude ve světě,“ tvrdí Kovařík.
První náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš (ODS) tvrdí, že jeho kraj dává dobrý příklad fungující ekonomické diplomacie. „V minulých letech jsme zorganizovali prezentace našich podniků v několika regionech Ruska, Ukrajiny, Číny a také například v Africe,“ říká Lukáš. Dle něj to přineslo i konkrétní výsledky – jedním z nich byla účast společnosti Lázně Luhačovice na výstavbě balneoprovozu hotelového komplexu v Egyptě.
Kilometry dálnic i byrokracie
Významným bodem diskuse ve Vizovicích byl i vztah Česka k Evropské unii. Na toto téma hovořil sekční vrchní ředitel z ministerstva pro místní rozvoj Daniel Braun, který připomněl význam strukturálních fondů. „Ty jen v období 2004 až 2006 přinesly Česku přes 2,5 miliardy eur. Díky nim bylo podpořeno 40 tisíc pracovních míst, postaveno či opraveno přes 400 kilometrů dálnic a silnic a 70 tisíc domácností se dočkalo napojení na čističku odpadních vod,“ říká Braun. Pro období 2007 až 2013 je přichystáno v evropských fondech přes 26 miliard eur (650 miliard korun). „Již nyní tuzemští příjemci dotací získali 110 miliard korun a dalších deset miliard obdrží žadatelé každý měsíc,“ dodává Braun.
Způsob čerpání a náročná administrativa byly předmětem připomínek podnikatelů Zlínského kraje. „U nás v České zbrojovce běží tři dotační programy z fondů EU a za první tři měsíce tohoto roku nám došlo 128 žádostí o doplnění dodaných podkladů. Tak se u nás dotací za přibližně dvě stě milionů korun zabývá sedm našich pracovníků,“ popisuje svou zkušenost Kovařík.
Pozor na regulaci
Poslední zásadní požadavek vzešlý z dubnového setkání EURO Regional zněl na uvolnění regulace a omezení byrokracie. „V současnosti se významným zdrojem regulační zátěže stala Evropská unie. Zřejmě nejproblematičtější je situace v oblasti ochrany životního prostředí. Zde Evropa nevnímá, že je součástí globálního trhu a že některá opatření činí evropské výrobky zcela nekonkurenceschopnými,“ konstatoval náměstek Geuss a jako příklad uvedl evropskou politiku REACH omezující přístup některých chemikálií na evropský trh. „Naše firma přišla o zakázku ve prospěch asijské konkurence jen proto, že nemůžeme do Česka dostat kvůli evropské legislativě určitý lak na výrobu vzorku. Nechá-li si však náš zákazník vyrobit komponenty s tímto lakem mimo Evropu, tak je naopak do EU doveze bez problémů,“ potvrzuje byrokracii generální ředitel společnosti Plastika Kroměříž Michal Nosek.
Je však možné, že se čeští podnikatelé dočkají určitých úlev. „Právě v době, kdy záleží na každé koruně, je znát, musí-li český podnikatel papírovat více než například jeho holandský kolega,“ říká Geuss. Poukazuje však na to, že česká vláda od roku 2007 snížila administrativní zátěž českých firem o deset miliard korun. Věřme, že to není konečné číslo.
*
K mapce
ZLÍNSKÝ KRAJ
Rozloha (km2) /3964
Počet obyvatel* /591 042
HDP (mld. Kč) /169,15
Vývoz (mld. Kč) /118,42
Hrubá mzda (Kč) * /20 049
Nezaměstnanost (%) /11,41
*k 31. 12. 2009, rok 2008 , *průměr za rok 2009, k 30. 3. 2010
Pramen: Český statistický úřad
