Na filmový festival se penězi jezdí chlubit kdekdo. Třeba v Berlíně ale návštěvníci utratí až desetkrát více než ve Varech
Jsem Karlovarák, prohlásil Jiří Bartoška poté, co si letos v lednu vymohl na karlovarských zastupitelích osmimilionovou dotaci na pořádání tamějšího Mezinárodního filmového festivalu (MFF KV). Hrdost byla namístě. Se západočeskými lázněmi, které festival na devět dnů v roce pravidelně mění z ospalé provincie na filmovou destinaci evropského formátu, spojil bezmála polovinu své kariéry. A kdyby v Karlových Varech hledali brand managera, těžko by našli někoho lepšího. Tvář prezidenta festivalu prodává.
Z peněz, které do podniku karlovarská městská kasa vkládá, umí Bartoška vymáčknout 20násobek.
Čistě matematicky vypadá festival pro město víc než dobře. Společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, jejíž jediným akcionářem je právě Bartoška, z osmi milionů dotace dokáže za pomoci návštěvníků, hostů a partnerů vykouzlit 169 milionů korun, které se v lázních během konání festivalu utratí. Zhruba 55 milionů vydají sami pořadatelé za ubytování, pronájmy, stavební práce, nákupy materiálů nebo honoráře.
S tím, že tato částka v posledních dvou ročnících pokaždé stoupla zhruba o čtyři miliony.
Skoro 94 milionů jde za diváky, hosty a ostatními neakreditovanými návštěvníky.
O zbylých 20 milionů do celkové sumy se pak postarají partneři, kteří ze svých rozpočtů hradí ubytování, nejrůznější party, catering a doprovodný program. Peníze od partnerů pomáhají zvelebovat i léčebné prameny, které jinak z festivalových hostů jako pravidelnou kúru užívá málokdo. Komerční pronájmy ploch před Mlýnskou a Vřídelní kolonádou končí v kase Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád.
Festival má efekt i na zaměstnanost.
MFF KV sice připravuje pražský tým, na místě si ale najímá několik desítek krátkodobých pracovníků – promítače, uvaděčky, pokladní, ochranku nebo brigádníky.
Z karlovarského regionu jsou podle údajů společnosti Film Servis Festival tři čtvrtiny z těch, kteří festival na místě zajišťují.
Bartoškova čísla Odhadům, které Bartoška společně s výkonným ředitelem festivalu Kryštofem Muchou představil na karlovarské radnici v powerpointové prezentaci, nelze než věřit. Odmyslímeli si přidružený filmový trh, který je doménou producentů, distributorů a nákupčích, ekonomický přínos samotného festivalu zatím nikdo jiný nespočítal.
Je to škoda. Zrovna akci, která má v posledních letech pověst rejdiště pražské zlaté mládeže, podnikatelů a nejrůznějších lobbistů, kteří si tu dávají dostaveníčko s politiky, by taková analýza rozhodně prospěla. A to nejen kvůli těm, kteří o smysluplnosti veřejných dotací pro největší český filmový festival pochybují. Připomeňme, že peníze od města nejsou zdaleka jedinou podporou, kterou festival dostává. Kromě zmíněných osmi milionů korun od radnice měl loni festival k dispozici 30 milionů od státu, dalších 2,5 milionu pak přihodil Karlovarský kraj.
Veřejné dotace tak pokryly necelou třetinu rozpočtu festivalu.
Co do poměru veřejné podpory a soukromých peněz je tak na tom MFF KV stejně jako například Berlinale. Festival pořádaný v německé metropoli od roku 1951 má ovšem na rozdíl od karlovarského festivalu velkou výhodu ve financování. Nemusí každým rokem pracně skládat dotace zvlášť od města, kraje a státu. Od roku 2001 žije v luxusu definitivy, který Bartoškův tým nezná. Pořadatelé Berlinale dostávají pravidelně 6,5 milionu eur rovnou od úřadu spolkové pověřenkyně vlády pro kulturu a média, obdoby našeho ministerstva kultury.
Fronty jsou i v Berlíně S Berlínem pojí Karlovy Vary víc, než by se zdálo. Můžeme začít třeba historií. Berlinale je „áčkový“ filmový festival, který za studené války plnil funkci výkladní skříně kapitalistického Západu. Stejně jako když Karlovy Vary vystřídaly Moskvu v prezentování pokrokovosti socialistické kinematografie. Berlinale také podobně jako Vary nikdy nerezignovalo na neprivilegované návštěvníky, kteří se chtějí podívat na dobré filmy. Na lístky do kina se v německé metropoli stojí přinejmenším stejně dlouhé fronty jako v Karlových Varech.
Oba festivaly lze poměřovat i co do rozpočtů. Karlovarských 140 milionů korun působí na první pohled proti 21 milionům eur, na něž přijde Berlinale, dojmem nízkonákladového festivalu. Mimochodem – jde téměř o univerzální taxu. Na zhruba dvacet milionů eur přijdou také Cannes nebo Benátky. Locarno se musí spokojit s polovinou.
Srovnávat pouhou nominální výši rozpočtu by bylo samozřejmě zkreslující. Berlín je mohutnější festival než ten karlovarský.
Na projekcích se tu v sálech vystřídá bezmála půl milionu lidí. Když ale vyčíslíme celkové náklady na jednoho diváka, dostaneme číslo zhruba stejné jako ve Varech – kolem 1100 korun. A třeba v přepočtu na prodanou vstupenku (do níž ovšem MFF KV zahrnuje i ty „nafasované“ zdarma v rámci různých akreditací) vychází Berlinale jen o třetinu dráž.
Berlín ale na rozdíl od Karlových Varů umí své návštěvníky řádně zkasírovat. Loni v únoru vydala Investitionsbank Berlin studii k ekonomickým dopadům filmového festivalu. Celkově za dobu konání Berlinale štáb, organizátoři a sponzoři v metropoli nechají 24,5 milionů eur, filmoví profesionálové a novináři 32,2 milionu, ostatní diváci a turisté pak 12,2 milionu eur. Přímý efekt festivalu pro Berlín tak činí 68,9 milionu eur. Nominálně vyjádřeno jde o desetinásobek toho, co svému hostiteli přinese karlovarský festival. Přitom se nedá říct, že by podstatnou roli hrála měna. Minimálně na karlovarské kolonádě a v její těsné blízkosti se ceny za ubytování, jídlo a služby příliš neliší od těch v centru Berlína.
Pětistovka denně Podle studie Investitionsbank Berlin diváci na Berlinale utrácejí ostošest. Vyplývá z ní, že běžný návštěvník denně utratí 210 eur, účastníci z řad filmových profesionálů pak 240 až 310 eur. Bartoškův tým byl v odhadech mnohem skromnější. Denní útrata průměrného diváka s Festival Passem, kterých loni pokladny prodaly 10 155, je podle zmíněné prezentace 500 korun. Hosté festivalu pak ve městě nechají tisícovku. I když jde jen o hrubý odhad, který na rozdíl od berlínské studie nepracuje s čísly z turistické branže, plyne z něj zajímavý paradox. Ačkoli by měl být Berlín na základě útrat festivalem opulentním a možná trochu snobským, opak je pravdou. Do metropole Německa se totiž nikdo penězi chlubit nejezdí a rozhodně tu nenajdeme v barových stanech VIP zóny, jako je tomu třeba v oblíbené party hale přiléhající ke karlovarskému hotelu Thermal. Nechodí se na golf ani se sem nesjíždějí ukazovat byznysmeni a lobbisté. A v okolí Postupimského náměstí, kde se Berlinale koná, nic nenasvědčuje tomu, že tu ve velkém utrácejí tisíce diváků. I když to je dáno především skutečností, že berlínský festival probíhá v únoru, a tak posezení u venkovních stolků nikoho moc neláká.
Vary mají své limity Pro pořádek dodejme, že do Berlína na festival přijíždí kolem sta tisíc lidí, zatímco ve Varech po sečtení registrovaných návštěvníků i těch, co se jen přijeli na chvíli podívat, dostaneme stěží pětinu. Návštěvnické statistiky jsou ovšem ošidné. Ve Varech zároveň běží lázeňská sezona a zejména ruští pacienti často chodí na „své“ filmy, takže je v odhadech úplně ignorovat nelze.
Není to přitom tak, že by Vary nedokázaly nalákat dostatek novinářů, tvůrců, cinefilů, milovníků velkých společenských akcí, vymetačů večírků či prostě jen těch, co se chtějí podívat na pár filmů a zase odjet. Lázeňské maloměsto a improvizované kinosály mají své kouzlo, kterého si všímají i zahraniční hosté. Třeba britský magazín Sight and Sound o Varech napsal, že je to „jedna z nejkouzelnějších lokací vůbec“. Na rozdíl od Berlína ale narážejí na infrastrukturní bariéru provinčních lázní. Do Varů se špatně dostává, není tu dost kvalitních a prostorných míst k promítání ani levnějších hotelů. A nakonec ani dost pestrých příležitostí, jak z hostů, kteří mají nadité peněženky i volný čas mezi jednotlivými filmovými projekcemi, vytáhnout peníze.
Karlovarští jako by na rozdíl od Bartoškova týmu nepochopili velkou devízu festivalu, jejíž efekt se málokdy zmiňuje. A tou je železná pravidelnost akce. Mít každoročně počátkem července po devět dnů jistotu plných restaurací, obchodů, hotelů i taxíků není k zahození a nelze to srovnávat s jednorázovou akcí.
Zvlášť když lázně přijede obléhat utráceníchtivá mladá klientela. Že by na ni byli karlovarští podnikatelé připraveni, se říct nedá. Spíš než na kvalitní služby sázejí na ty předražené.
A také na to, že po hektickém prodlouženém týdnu zase zavládne klid.
Promarněná šance To, co se v Karlových Varech děje mimo kinosály, je příběhem promarněné šance. Místo promyšleného stroje na nenápadné vytahování peněz z kapes těch, kteří do Varů stále ještě jezdí za filmem, se Karlovarští zaměřují na ty, co utrácejí rychle a okázale.
Zatímco samotný festival co do kvality a managementu dohonil svých jedenáct „áčkových“ kolegů po světě, jako hostitel stále působí dojmem, jako by si hrál na luxusní letovisko, kde se filmy promítají jaksi jen na okraj. Imitaci drahého světa přijali i někteří návštěvníci. I když si do něj mohou dovolit odskočit právě jen v době filmového festivalu a často na dluh. Lze to ale brát i pozitivně. Pravidelní návštěvníci Varů si často postesknou, že na kolonádě je to samý snob a batůžkáři byli z „fesťáku“ odsunuti někam daleko za řeku Teplou. Ve skutečnosti nikam nezmizeli, pouze na sebe vzali ochranné zbarvení. Stále dobře vědí, že jejich rozpočet je omezený a že za své peníze toho kromě filmů a čekání na lístky nakonec moc nedostanou.
V jádru jsou to stejní batůžkáři jako kdysi. Jen se teď honosí přívlastkem „de luxe“.
Karlovy Vary a konkurence z Berlína
Údaje za loňský ročník
Karlovy Vary Berlín
Prodané lístky 128 031 325 262
Cena vstupenky 65 Kč 9–13 eur
(245–355 Kč)
Akreditovaní hosté 12 028* 16 148
Novináři 643 3742
Filmy v programu 235 413
Projekce celkem 461 945
Rozpočet 140 mil. Kč 21 mil. eur
(577,5 mil. Kč)
z toho veřejné dotace 29 % 31 %
* včetně držitelů Festival Passu
Zdroj: MFF KV, Berlinale
Denní útrata průměrného diváka s Festival Passem je podle odhadů Bartoškova týmu 500 korun. Hosté festivalu pak ve městě utratí tisícovku za den.
Rychlé prachy v Berlíně Útraty na Berlinale (v mil. eur)
Ostatní návštěvníci 12,2
Celkem 68,9
Novináři a filmoví profesionálové 32,2
Organizátoři a partneři 24,5
Zdroj: Investitionsbank Berlin
Vary se drží při zemi Útraty na MFF KV včetně DPH (v mil. Kč)
Celkem 168,9
Ostatní návštěvníci 10
Partneři 20
Hosté 38,1
Akreditovaní návštěvníci 45,7
Organizátoři 55,1
Zdroj: MFF KV
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz
