Tradiční dopravce levné společnosti zřejmě neohrozí
Evropský trh s leteckými službami se hemží aerolinkami, které přepravují cestující do různých destinací za zlomek ceny v porovnání s velkými národními společnostmi. Na první pohled vypadají jejich nabídky lákavě. Cestující sice nemůže počítat s pohodlím, ale dostane se za malý peníz, kam si bude přát. V kabině jsou si všichni rovni, nikdo se nepovyšuje v byznys třídě. A chlebíček s limonádou si může rovnostářská skupinka dát stejně na letišti.
Jenže levné lety mají také své zádrhele. Laciné jsou totiž jen letenky, k nimž se vážou mnohá omezení. Patrně králem slev je irský Ryanair, který minulou středu 3. července nabízel přepravu z Londýna do Glasgowa za neuvěřitelných 6,25 libry, tedy zhruba za tři sta korun. Zájemce si však musel místo v letadle rezervovat mezi 3. a 4. červencem na cestu, která se uskuteční až v období září-říjen, navíc s pevně danými časy odletů. Během týdne mohl letět pouze od pondělního poledne do jedné hodiny odpolední ve čtvrtek a v sobotu odpoledne. Pokud by si chtěl stanovit čas a datum odletu do skotské metropole sám, musel by z peněženky vytáhnout více, třeba až devadesát liber. Studentům nebo babičce cestující za vnučkou takový přístup patrně vadit nebude, ale byznysmen si koupi letenky určitě rozmyslí.
Ačkoli se ještě před čtvrt rokem vzhledem ke krizi v letecké dopravě zdálo, že by mohly nízkonákladové společnosti převálcovat tradiční národní aerolinie, jako je Lufthansa, ČSA nebo British Airways, dnes se tato představa vytrácí. Nepředstavují vážné ohrožení pro velké firmy z několika důvodů. Jednak nabízejí lety na letiště, jež jsou od center měst vzdálená často padesát a více kilometrů. Ryanair uvádí jako svoji základnu v Německu letiště Frankfurt-Hahn, přestože ve skutečnosti jde o bývalé vojenské letiště Hahn vzdálené od centra metropole nad Mohanem 120 kilometrů. Stejná společnost také označila Charleroi, ležící padesát kilometrů od Bruselu, jako Brusel-Jih. Napoleon, který tudy kdysi prošel k Waterloo, by v dnešní době podle irských aerolinií válčil už v Bruselu. Z malých letišť rovněž cestující zpravidla nemohou počítat s navazujícími lety, a tak se musí nízkonákladové firmy spoléhat jen na pasažéry, pro něž je jimi nabízená destinace cílovou stanicí. Nikdy proto nepřetáhnou třeba ČSA ty zákazníky, pro něž je let z Prahy jen začátkem mezikontinentálního dobrodružství a přesunem do některého z velkých vzdušných přístavů.
Nejsilnějším argumentem však je to, že se velké společnosti pomalu vzpamatovávají z celosvětového útlumu a dokáží konkurovat čím dál flexibilněji. Navíc se jim daří své soupeře kopírovat. „Abychom uspěli, musíme být připraveni a schopni se neustále učit a přebírat ty mechanismy, které se osvědčují. Online booking, maximální využití letového parku a zjednodušení cenového systému jsou oblasti, ze kterých profitují nízkonákladové aerolinie,“ říká šéfka českého zastoupení British Airways Michaela Drahoňovská. Ani České aerolinie se levnějších rivalů neobávají. „Neregistrujeme pokles cestujících ani na linkách, na kterých konkurujeme low cost dopravcům. Dokonce nám na nich přibývá klientela,“ uvádí prezident ČSA Miroslav Kůla. Příkladem je linka na letiště Stansted, na níž se zvýšil počet přepravených cestujících ČSA i po zahájení provozu společností Go.
Lufthansa rovněž nepovažuje expandující malé firmy za vážnou hrozbu: „Zmíněné aerolinky nemají na německém trhu ani tříprocentní podíl. Navíc létají na méně významná a málo rušná letiště, jako Lübeck nebo Stansted a Luton u Londýna,“ říká šéf českého zastoupení německé společnosti Bernd Hahn. „Nabízejí jen omezené počty linek bez zákaznických programů a možností čekat v lounge.“
Všichni tři zástupci velkých aerolinií se však shodují na jednom, a to že nízkonákladové firmy mají na trhu své místo a před sebou slibnou budoucnost. Dokážou totiž přetáhnout klienty z jiných druhů dopravy – vlaků a autobusů. Kdo by si kupoval zpáteční jízdenku z Prahy do Londýna s Kingscourt expressem za dva tisíce korun a trmácel se čtrnáct hodin na cestě, když může připlatit čtyři stovky a letět. O předražených evropských vlacích ani nemluvě.
