Bednář je pes

Pokuty za kartely přesáhly miliardu

Razie ve třech největších bankách nasměrovala pozornost veřejnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a nebylo to poprvé. Jeho kontroloři zasahovali za poslední rok až rok a půl často v mediálně sledovaných kauzách a pokutami nešetřili. Zpráva o činnosti ÚOHS za rok 2004 říká, že antimonopolní úřad uložil za kartelové dohody pokuty v celkové výši jedné miliardy a pětašedesáti milionů korun. Lidé si zřejmě už také zvykli stěžovat na nepřístojné chování firem na trhu, protože loni bylo zahájeno 538 šetření v antitrustové oblasti, z toho 520 na podnět veřejnosti.

Vejce, chleba, modemy.

Největší akcí, kterou se ÚOHS loni zabýval, bylo definitivní potrestání velkých provozovatelů čerpacích stanic. Měli se dohadovat na cenách benzinu. Trestu neušlo také všech šest stavebních spořitelen za dohodu o poplatcích. Tyto případy rozebíráme podrobněji na jiném místě.
Tvrdé tresty však padaly i v méně známých kauzách. Nejčastější obětí kontrolorů byly společnosti podnikající v zemědělství a potravinářském průmyslu. Bednářův úřad potrestal například dohodu o cenách slepičích vajec. Vyšetřování bylo zahájeno už v listopadu 2003. O tři měsíce později byl okruh účastníků správního řízení ještě rozšířen a nakonec z toho byla pokuta v souhrnné výši 11,25 milionu korun.
Jedenáct producentů vajec se prohřešilo tím, že se dohodli, že nebudou vejce prodávat odběratelům pod svými výrobními náklady. Deseti firmám bylo dokázáno, že takovou smlouvu uzavřely a plnily ji. Úřad tvrdí, že šlo o nepřímé určení prodejní ceny slepičích vajec. Soutěžitelé tak vyloučili riziko nejistoty chování konkurentů na trhu a dosáhli znatelného zvýšení cen. Proti rozhodnutí byl podán rozklad.
Další potravinářskou kauzou byl případ největších českých pekařů. Podnětem k zahájení vyšetřování byl monitoring tisku. Ten psal o připravovaném výraznějším zvýšení prodejních cen pekárenských výrobků na podzim roku 2003. Úřad zahájil správní řízení a v jeho rámci zjistil, že tři nejvýznamnější producenti pečiva v Česku - Delta pekárny, Odkolek a Penam - se vzájemně informovali o svém postupu vůči odběratelům, u nichž následně všichni dosáhli znatelného zvýšení cen a přitom si zachovali i své tržní podíly. Odkolek a Penam byly navíc později ještě podezírány z dohody o rozdělení trhu, která měla spočívat ve výměně několika odběratelů.
Výsledkem bylo prohlášení úřadu, že sledované společnosti prokazatelně přinejmenším v období od září do listopadu 2003 postupovaly ve shodě při určování cen pekárenských výrobků. Narušily tak hospodářskou soutěž na trhu čerstvého pečiva a chleba, dvě společnosti se provinily i na trhu sladkého pečiva. Pokuta dosáhla v souhrnu 120 milionů korun. Také v tomto případě byl podán proti rozhodnutí ÚOHS rozklad.
Pekárny loni vůbec nějak více zlobily. Jizerské pekárny a firma Ing. Lubomír Škrabák - LS - ZETIS dostaly pokutu ve výši 350 tisíc korun za dohodu o cenách bezlepkového pečiva. Antimonopolní úřad tvrdí, že tyto společnosti uzavřely zakázanou dohodu o přímém určení cen kupujícímu pro další velkoobchodní prodej zboží, což vedlo k vyloučení soutěže na podstatné části trhu. Větší vinu úřad přisoudil Jizerským pekárnám, které prý byly iniciátorem dohody. Rovněž v tomto případě postižené společnosti podaly rozklad.
Větším případem bylo správní řízení s výrobci cukru. Postiženy byly společnosti Eastern Sugar ČR, Moravskoslezské cukrovary a Cukrovary TTD. Kontroloři zjistili, že tyto firmy si prostřednictvím Českomoravského cukrovarnického spolku každý měsíc vyměňovaly důvěrné informace o produkci cukru, zásobách, prodejích, vývozech a dovozech cukru, podílech na trhu. Úřad z toho vyvodil, že mezi účastníky řízení existovala dohoda o rozdělení trhu. Firmy jednaly ve shodě od počátku května do konce června loňského roku při stanovování cen cukru, čímž porušily zákon a kromě toho uzavřely zakázanou dohodu o výměně informací.Celková pokuta dosáhla 118,7 milionu korun. Také zde byl podán rozklad.
Někdy je možné se pokutě vyhnout. Příkladem je případ dohody o výhradním prodeji iontových a energetických nápojů. Dohodu o jejich prodeji v malospotřebitelském balení uzavřely společnosti Pinelli a Atea Export Import. Společnost Pinelli podala návrh na určení, zda uzavřená dohoda podléhá zákazu dle zákona o ochraně hospodářské soutěže a požádala zároveň o aplikaci takzvaného leniency programu, který umožňuje shovívavý přístup ke spolupracujícím účastníkům řízení. Samotný ÚOHS o dohodě dříve nevěděl, a tak se firma Pinelli vyhnula pokutě, zatímco Atea musela zaplatit dvacet tisíc korun.
Častým cílem kontrol ÚOHS jsou telekomunikační společnosti. Loni v síti uvízl Český Telecom, a to na podnět podaný společností Czech On Line. Ta v souvislosti se svým výběrovým řízením na nákup modemu pro ADSL nabyla podezření, že Telecom v rámci svého vlastního řízení uzavřel smlouvy zavazující dodavatelské firmy, že nebudou prodávat modemy ADSL ostatním zájemcům za cenu nižší, než za jakou je prodaly Telecomu. Úřad zjistil, že rámcové smlouvy skutečně takové ustanovení obsahují. Telecom si vysloužil pokutu 15 milionů korun.

Monopol je prevít.

Českým Telecomem se ÚOHS zabýval ve dvou vyšetřöváních, která se tákala zneužití dominantního postavení. Podrobněji o těchto případech píšeme na jiném místě.
Dalším případem byl spor Sazky s jejími smluvními partnery. Od nich dostal ÚOHS v roce 2003 podnět k vyšetření zneužívání dominantního postavení při prodeji stíracích losů. Antimonopolní úřad tvrdí, že Sazka nutila prodejce aktivovat další balení stíracích losů, bez ohledu na to, zda předcházející balení bylo vyprodáno. Rovněž prodejci nemohli vrátit neprodané losy z aktivovaných balíčků. To bylo důvodem k odstoupení od smlouvy. Sazka za tyto praktiky dostala pokutu ve výši dvanáct milionů korun. Rozhodnutí však zatím vzhledem k probíhajícímu řízení o rozkladu není pravomocné.
Ani dlouhodobě nejpopulárnější firma v Česku, Škoda Auto, neušla správnímu řízení. Společnosti poskytující operativní leasing si stěžovaly, že jim Škoda odmítá přiznávat velkoobchodní slevy, ačkoli má s nimi uzavřené obdobné smlouvy jako s jinými velkoodběrateli. Úřad toto podání potvrdil a Škoda byla obviněna ze zneužití dominantního postavení, za což ji byla uložena pokuta ve výši 55 milionů korun a bylo jí zakázáno pokračovat v této praxi. Také v tomto případu běží rozklad.
Zvláštní postup zvolil úřad v případu farmaceutické společnosti F. Hoffmann La Roche. Ta je výrobcem přípravku Pulmozyme. Na počátku loňského roku Všeobecná zdravotní pojišťovna snížila úhradu za tento preparát, který je nazastupitelný při léčení cystické fibrózy, což je závažné onemocnění dýchacích cest. Roche dodává Pulmozyme distributorům, kteří následně zásobují lékárny. Na přelomu loňského a předloňského roku Roche rozeslala do 170 lékáren dopis, ve kterém poukazuje na snížení úhrady VZP u léku Pulmozyme. Uvádí, že není v jejích možnostech snižovat dále cenu léku a z etických i ekonomických důvodů nelze žádat od pacientů s cystickou fibrózou spoluúčast na úhradě přípravku. Roche v dopise žádala, aby se lekárna vyjádřila, zda je ochotna zajišťovat svým klientům Pulmozyme bez doplatku za sníženou úhradu, nebo zda se má Roche se žádostí o zajištění léku obrátit na jinou lékárnu.
Lékárníci skutečně přistoupili ke snížení své obchodní přirážky a ÚOHS chování Roche označil jako krok, který způsobil újmu jiným soutěžitelům. Úřad potom postupoval takzvanou formou soutěžní advokacie, kdy společnost vyzval k nápravě tím, že obešle všechny lékárny a bude je informovat o rozhodnutí ÚOHS. Tato informace obsahovala i sdělení, že lékárna, jako samostatný podnikatelský subjekt, má právo určovat svou cenovou politiku na základě vlastního uvážení a zcela nezávisle na doporučeních a požadavcích společnosti Roche. Ta tento požadavek ůřadu splnila ve stanovené lhůtě.
Možných zneužití dominnantího postavení vyšetřoval ÚOHS loni celkem dvanáct a uložil pokuty v celkové výši 160,5 milionu korun.

Pekaři by zlobili.

Třetí klíčovou činností ÚOHS je vydávání povolení ke spojení soutěžitelů. V tomto případě se antimonopolní úřad od loňska dělí o kompetence s Evropskou komisí a odpadla mu povinnost řešit fúze, jejichž dopad na český trh je fakticky zanedbatelný. I proto celkový počet řízení o spojení soutěžitelů poklesl. Celkem se jich konalo 134, o rok dříve 217. Jen jedno spojení bylo loni zakázáno a v jednom případě byly uloženy podmínky a omezení. Nejvíce spojení se odehrálo ve farmaceutickém průmyslu a službách. Velký počet fúzí je také v odvětví potravinářského a tabákového průmyslu.
Mediálně nejsledovanějším případem byly spory kolem Karlovarských minerálních vod (KMV). Tato společnost dostala desetimilionovou pokutu za to, že vykonávala hlasovací práva v Poděbradce a ovlivňovala tak soutěžní chování svého konkurenta. ÚOHS přitom jejich spojení zamítl. KMV proti tomu podaly žalobu, ale tu Nejvyšší správní soud v dubnu loňského roku zamítl jako nedůvodnou, což v listopadu potvrdil i Ústavní soud. Jedinou nepovolenou fúzí v loňském roce bylo zamýšlené spojení Bakeries International Luxembourg (BIL) s Delta pekárnami. „Uřád konstatoval, že spojením těchto dvou firem by na trhu čerstvého běžného pečiva a chleba došlo k podstatnému omezení konkurenčního prostředí. Takto vzniklý subjekt by byl schopen kdekoli v Česku pokrýt vzniklou potávku po pečivu a měl by tak lepší vyjedávací pozici oproti ostatním soutěžitelům. Nový subjekt by měl velmi široké portfolio výrobků a získal by kontrolu nad významnou částí dodavatelů surovin. ÚOHS usoudil, že by to mělo negativní dopad na spotřebitele. Rozklad proti tomuto rozhodnutí předseda úřadu loni zamítl.
S podmínkami prošlo spojení Bijouterie Trading Company, Swarovski Bohemia, Ornela a Bižuterie Česká mincovna. Převážily argumenty zdůrazňující navýšení hospodářské a finanční síly spojujících se firem. Nový subjekt bude moci využívat finančních možností skupiny Swarovski. Tím se však výrazně posílí jeho pozice vůči dodavatelům a naruší soutěž, takže úřad vyzval spojující se firmy, aby přihjaly závazky ve prospěch zachování soutěže. Byl vyslyšen. Bijouterie Trading Company a Swarovski Bohemia se zavázaly zachovat otevřenou a rovnou poptávku po dodávkách bižuterního zboží od všech obchodních partnerů, včetně těch stojících mimo novou skupinu. Další závazek spočíval v zachování otevřené poptávky po dodávkách pro export bižuterního zboží prostřednictvím Jablonexu. Ten se totiž stal součástí nové skupiny. To pro definitivní povolení fúze stačilo.
Bez větších problémů byla povolena další významná spojení. Například Metrostavu se Subterrou, Gorenje s Morou Moravia, Aliatelu a GTS Czech ….

Pokuty za zakázky.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vykonává také dohled nad zadáváním veřejných zakázek. Loni mu přišlo 244 podnětů a stížností. Proběhlo 92 správních řízení a byly v nich uloženy pokuty ve výši téměř jeden a půl milionu korun.
Pokuta padla například za zakázku Vojenské nemocnice Brno. Ta pro svou rekonstrukci vyzvala k soutěži pět zájemců, jak ukládá zákon. Čtyři z nich podali nabídku, tři byli vyloučeni a se zbývající společností Dekorint byla uzavřena smlouva. Úřad zjistil, že dva z vyzvaných zájemců měli shodné společníky a tudíž nejde o dvě samostatné firmy. Zadavatel tak nezajistil volnou soutěž zájemců dle zákona. Navíc vybraný uchazeč před podpisem smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady a měl být ze soutěže vyloučen. Vojenská nemocnice dostala pokutu 35 tisíc korun.
Statutární město Ústí nad Labem muselo zaplatit dokonce 145 tisíc za zakázku na informační technologie. Město uzavřelo smlouvu se svou stoprocentně vlastní společností Metropolnet na zajištění činnosti v oblasti informačních technologií na dobu neurčitou s cenou 13,085 milionu ročně. Další provozní smlouva byla na cenu 4,4 milionu. Městští radní s těmito smluvami souhlasili v domnění, že když jde o dodávku od společnosti, jejímž vlastníkem je jen a pouze město, není třeba vypisovat soutěž.
Stodská nemocnice zase vypsala soutěž na návrh řešení přísálové sterilizace a kompletní dodávku navržené sterilizační techniky, aniž by blíže specifikovaly své požadavky. ÚOHS tuto soutěž zrušil, protože takový postup je v rozporu se zákonem

Prazdroj neprošel.

V oblasti veřejné podpory zasáhl loni antimonipolní úřad do privatizace OKD, když neschválil prodej státního minoritního podílu společnosti Karbon Invest za dvě a čtvrt miliardy. Tato cena byla označena za příliš nízkou a její akceptování by se rovnalo poskytnutí nepovolené státní podpory společnosti Karbon Invest. Výsledkem bylo zvýšení ceny na 4,1 miliardy korun, a tu již ÚOHS akceptoval.
Schválení státní podpory se dočkaly také Třinecké železárny. Státu prodaly 10,54 procenta akcií ISPAT Nová huť a naopak odkoupily od státu své vlastní dluhopisy za zvýhodněnou cenu. U ceny akcií ISPAT úřad usoudil, že odpovídá skutečné hodnotě a nejde tedy o žádnou státní podporu. Sleva na dluhopisech však dosáhla zhruba 577 milionů korun. Šlo o státní pomoc poskytovanou v souladu s pravidly Evropské unie na ochranu životního prostředí, vědu a výzkum, na školení a na uzavírání přebytečných kapacit.
Nejčastějším tématem, kterým se v oblasti státní podpory ÚOHS zabýval, byly investiční pobídky. Ne vždy jde o automatický souhlas. Loni se o tom přesvědčil Plzeňský Prazdroj, který chtěl získat pobídky na modernizaci a rozšíření kapacit a neuspěl. Důvodem bylo, že by narušení soutěže převážilo nad výhodami vyplývajícími pro Českou republiku z této investice. Naopak kolínská automobilka TPCA souhlas pro pobídky dostala.

Návrhy ÚOHS Po vyhodnocení stížností, které antimonopolnímu úřadu docházejí, byly předloženy vládě návrhy legislativních či institucionálních změn pro jednotlivé oblasti podnikání:

Telekomunikace

ÚOHS navrhuje defintivní řešení prolínajících se kompetencí s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ). Návrh říká, že by dodržování soutěžních pravidel měl kontrolovat pouze on, nikoli ČTÚ.

Bankovnictví

Doporučuje se zvážit legislatviní opatření vedoucí k vyšší srozumitelnosti bankovních produktů (tzv. balíčků), aby je klienti mohli srovnávat.

Výroba a distribuce potravin

Měl by být přijat zákon, který by přijal úpravu zakazující obchodním řetězcům konkrétní závadné praktiky. Kontrolovat by to měla nějaká nová instituce.

Kabelové televize

Časté stížnosti na zvyšování cen. ČTÚ by měl problém sledovat. Doporučuje se umožnit vstup nových provozovatelů do kabelových rozvodů současných operátorů.

Vodárenství

Oblast není řádně regulována. Úřad proto navrhuje vznik regulátora, nezávislého správního úřadu, v jehož kompetenci by bylo přijímání cenových doporučení.

Stavební spořitelny Za půl miliardy Jednoznačně největší pokutou nejen loňského roku, ale celé historie Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, bylo 484 milionů korun rozdělených mezi šest stavebních spořitelen. Za iniciátora kartelu byla označena Českomoravská stavební spořitelna, která dostala pokutu 228 milionů korun. I zde, podobně jako v současné době u tří největších českých bank, šlo o vysoké a stále rostoucí poplatky.
Kontroloři dokládají existenci kartelu tabulkami, které si spořitelny mezi sebou vyměňovaly. Každý měsíc si posílaly údaje o nových obchodech, včetně cílových částek u nových spořícícíh smluv. Na jejich základě prý mohly přizpůsobovat svůj postup na trhu. Spořitelny se nařčením, že nepřiměřeně zvyšují své poplatky, bránily někdy dost kurizozně. Potřebu zdražování zdůvodňovaly například tím, že jim narostl počet zaměstnanců, nebo tím, že se zvýšil počet účtů. Zisky přitom rostly o desítky procent.
Případ měl legislativní dohru. Normy upravující stavební spoření byly upraveny tak, že střadatel nyní může měnit stavební spořitelnu bez ztráty nároku na státní podporu. V poslanecké sněmovně je v současnosti návrh novely zákona o stavebním spoření, který by měl zakázat zvyšování poplatků po dobu trvání smlouvy.

Banky Velké sousto Tři největší české banky čekají na verdikt ÚOHS. Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka zažily razii kontrolorů, při níž se i nejvyšším šéfům lustrovaly počítače. Bankéři byly značně vyvedení z míry razancí postupu, ale předseda ÚOHS Josef Bednář jim prostřednictvím deníku Právo vzkázal, že ještě zdaleka nepoužil všech pravomocí, které má. Například nevyšetřoval v autech představitelů bank, nevylamoval uzavřené skříně či schránky a nerozlamoval pečetě.
Pokuta, která bankám hrozí, může být minimálně srovnatelná s postihem stavebních spořitelen. Úřad již má k dispozici řadu dokumentů, přičemž za nebezpečný pro bankéře je považován dopis týkající se stanovení poplatků za použití bankomatu cizí banky. Nepříjemnou indícií jsou také pravidelné shcůzky šéfů všech tří bank.
Také v tomto případě se objevují pokusy vyvodit z kauzy legislativní důsledky. Ministerstvo financí přišlo s návrhem na regulaci poplatků. Zapovězeny mají být například poplatky za zrušení účtu, bankovní produkty mají být srovnatelné a navrhuje se i přenosnost čísla účtu. Banky proti tomuj protestují a ostrý nesouhlas vyjádřila i ČNB.

Český Telecom Vždy na mušce Jako oblíbený fackovací panák antimonopolního úřadu se musí cítit Český Telecom. Ten za loňský a letošní rok již inkasoval tresty přesahující tři sta milionů korun. Je tak zatím bezkonkurenčně největším monopolním hříšníkem.
Nejprve to bylo patnáct milionů za dohody s dodavately modemů ADSL, jak popisujeme v hlavním textu. To byla však jen předehra. Nová velkoobchodní i maloobchodní nabídka služeb ADSL, podaná v jediný den na konci roku 2003, stála Telecom devadesát milionů korun. ÚOHS usoudil, že největší telekomunikační operátor nedal svým konkurentům šanci pro posouzení nabídky a uzavření smluv, které by jim umožnily nabízet tuto službu svým klientům. Tak jim údajně znemožnil účinně konkurovat a navíc tím byly poškozeni i koncoví uživatelé ADSL, protože měli sníženou možnost výběru dodavatele služby. Rozzlobený Telecom podal rozklad, ale moc si zatím nepomohl, protože letos počátkem května dostal pokutu už ve výši dvou set milionů korun za ceník, v němž nabízel některé tarify s kreditem hovorného. Kromě pokuty musel Telecom tyto tarify zrušit, takže se zvýšily paušální poplatky. Firma se odvolala a spor, v němž figuruje i Český telekomunikační úřad, nabývá na síle. Například bývalý generální ředitel Českého Telecomu Přemysl Klíma tvrdí, že na tarifech obsahujících hovorové kredity se dohodl se šéfem Českého telekomunikačního úřadu Davidem Stádníkem. Vše prý vysvětlil také předsedovi ÚOHS Josefu Bednářovi, a ten prý nic nenamítal. Antimonopolní úřad však ve svém vyjádření Klímova tvrzení ostře popřel.

Čerpací stanice První rána Úvodní velkou kartelovou kauzou bylo potrestání největších distributorů pohonných hmot. Pokuta za dohodu o prodejních cenách benzínu Natural 95 činila 313 milionů korun a padla už v roce 2002.
Společnost Agip měla zaplatit dvacet milionů korun, ConocoPhillips dvaadvacet, Aral čtyřicet. Dalšímu provozovateli čerpacích stanic, společnosti OMV, vyměřil úřad sankce ve výši 68 milionů korun, firmě Shell 65 milionů. Největší provozovatel čerpacích stanic v Česku, společnost Benzina, to odnesl nejvíce. Musí uhradit dokonce 98 milionů korun.
Přes všechna odvolání předseda ÚOHS Josef Bednář nakonec pokutu loni potvrdil a případ skončil u soudu.