Privatizace ČSOB
Ačkoliv se zdá, že privatizace Československé obchodní banky pokračuje hladce, na scéně se opět objevují úvahy o prodloužení celého procesu. Vedle evergreenu v podobě slovenského problému může podle důvěrných informací zkomplikovat privatizaci také idea manažerských akcií.
ČSOB by měla být jako nejzdravější z velkých českých bank zprivatizována podle představ vlády do konce června letošního roku. Informační schůzky managementu s potenciálními investory (tzv. due diligence) by měly po posunutí termínu o dva tý dny skončit 26. dubna. Třemi potenciálními kupci státního podílu v ČSOB po odstoupení francouzské BNP Bank jsou německé Deutsche Bank a HypoVereinsbank a belgická KBC Bank, která je mimo jiné majoritním vlastníkem největšího českého nebankovního obchodníka s cennými papíry Patria Finance.
Již od začátku úvah o prodeji státního podílu v Československé obchodní bance však privatizátory i potenciální nové majitele straší nevyřešená otázka nedobytné pohledávky za Slovenskou inkasní. Stejně tak se diskutuje o osudu slovens kého podílu v bance. Podle důvěrných informací z bankovních kruhů, nepřímo potvrzených jednáním Fondu národního majetku, může privatizaci narušit i údajná nová iniciativa vedení samotné ČSOB.
Manažerské akcie
Z bankovních kruhů minulý týden prosákla zpráva, že dozorčí rada ČSOB měla projednávat projekt odkoupení pěti tisíc akcií banky od státu do rukou jejích manažerů. Ačkoliv jde o bezvýznamný majetkový podíl, stát by na tento projekt samozřejmě nemohl přistoupit. Během privatizace v žádném případě nelze převádět jakékoliv akcie prodávané státem na jiné subjekty. V rámci privatizace ČSOB nicméně existuje výjimka - akcie v držení ministerstva financí přejdou na Fond národního majetku, kte rý bude tento podíl dohromady s akciemi, které vlastní Česká národní banka, tedy celkem šestašedesát procent, spolu s Českou národní bankou prodávat. To je však už o něčem zcela jiném.
Z tohoto důvodu nemají zprávy o iniciativě managementu žádnou logiku. Tiskový mluvčí ČSOB Milan Tománek je ostatně také zcela rozhodně popírá: „Dozorčí rada banky o ničem takovém nejednala, management banky akcie ani nemá jak koupit. Jakákoliv podezření nemají smysl už jenom proto, že cena za tyto akcie by byla velmi vysoká, odvodíme-li si ji z ceny jedné miliardy až jedné miliardy tří set milionů dolarů, které podle informací v médiích nabízí za státní podíl Deutsche Bank.
Co zakázal fond?
Je však potom otázkou, proč se již 15. dubna, tedy zhruba týden před údajným jednáním dozorčí rady banky, sešel na mimořádném zasedání výkonný výbor Fondu národního majetku, který měl tuto otázku zjevně na programu. Kromě toho, že se zabýval zabezpečením převodu jednoho milionu sta akcií z majetkového účtu ministerstva financí na majetkový účet FNM, projednal v souvislosti s připravovanou privatizací banky i „informace o nutnosti zamezení převodu jakýchkoliv akcií ČSOB na jiného nabyvatele s výjimkou uvedeného převodu akcií ministerstva.
Citovaná pasáž je uvedena v návrhu zápisu jednání výkonného výboru fondu, který má týdeník EURO k dispozici. Důvěryhodné zdroje zevnitř fondu potvrdily, že se o těchto bodech skutečně jednalo. „Výkonný výbor ukládá … požádat prof. Koubu , předsedu dozorčí rady, o zabezpečení zamezení převodu akcií, uvádí se dále v dokumentu.
„Banka nemá žádné převoditelné akcie a veškeré jejich případné převody musí schválit dozorčí rada banky. V ní jsou samozřejmě lidé z FNM, ministerstva financí, Národní banky Slovenska a České národní banky. Je možné, že smyslem návrh u výkonného výboru fondu je ošetřit prodej těch akcií banky, které vlastní Národní banka Slovenska, ale nesouvisí to s manažerskými akciemi, komentoval tuto skutečnost Tománek.
O motivačních schématech pro management banky se hovořilo, ale případný návrh na prodej akcií vedoucím pracovníkům, či spíše opcí na akcie, by musel vzejít od akcionáře banky, nikoliv samotného managementu, dodal mluvčí. Jediné, co lze podle něho nyní k onkrétně říci o manažerských akciích, je to, že zahraniční investoři navrhují po privatizaci zainteresovat management na budoucích výkonech poskytnutím možnosti případné koupě zlomku akcií banky.
Zase to Slovensko
Jako jasná brzda privatizace ČSOB působí v každém případě již dlouhou dobu slovenský podíl v bance. I proto se česká vláda rozhodla prodat domácí státní podíl bez slovenského, pokud se vše nestihne dojednat do konce března. Vyplývá to z dokumentu, který vláda projednala koncem února a který se týkal privatizace velkých bank. K dohodě obě strany nakonec nedospěly, a to ani v dubnu.
Slovenská vláda doporučila Národní bance Slovenska, aby svůj podíl v ČSOB prodala během probíhající privatizace, tedy v rámci prodeje českého podílu. Jak potvrdil guvernér NBS Vladimír Masár, slovenský kabinet schválil dokument o koordina ci postupu při prodeji obou podílů (slovenská centrální banka drží v ČSOB 24procentní podíl). Masár rovněž napsal české centrální bance dopis o tom, že slovenská strana by se ráda připojila k prodeji českého podílu. Ovšem nadále zřejmě trvá nechuť Slovenska jednat o vyrovnání pohledávky ČSOB za Slovenskou inkasní, o čemž už jedná mezinárodní soud.
Podle odborníků je stále ještě možné, aby se slovenská strana k české transakci připojila, ovšem v každém případě půjde o dva prodeje dvou národních podílů. Právě možnost časově společného prodeje je šancí, jak „dotlačit slovenskou stran u k uznání české pohledávky. Samostatný pozdější prodej slovenského podílu by totiž zřejmě už nebyl tak výhodný.
Další Masárův dopis
Guvernér Vladimír Masár nedávno rovněž požádal dopisem ČSOB, aby dozorčí rada vydala souhlas s převodem akcií ve vlastnictví slovenské centrální banky na vybraný český subjekt. Ta se ovšem touto žádostí nezabývala. Podle vysvětlení Tománka proto, že k získání souhlasu dozorčí rady ČSOB na převod akcií je nutné uvést subjekt, který tyto cenné papíry získá. A to slovenská strana neučinila. Navíc převod více jak deseti procent akcií banky musí schválit i Česká národní banka.
Národní banka Slovenska v odvetné reakci navrhuje svolání mimořádné valné hromady ČSOB, která se má zabývat odvoláním členů představenstva, dozorčí rady a změnami stanov. Pokud by akcionáři na mimořádné valné hromadě schválili změnu stanov, př i převodu akcií na jméno by již nebyl potřebný souhlas orgánů banky, zdůraznil pro ČTK mluvčí NBS Ján Onda.
Honem honem
Poměrně narychlo se ve středu 21. dubna, tedy den předtím, než se měl ze zahraničí vrátit šéf výkonného výboru FNM Michal Hrubý, sešel i řídící výbor pro privatizaci ČSOB. Podle informací týdeníku EURO bylo hlavním tématem jednání další posunutí ter mínu pro odevzdání závazných nabídek investorů. Konečným verdiktem nicméně bylo, že s datem 26. dubna se už hýbat nebude.
U tohoto výboru je poměrně zajímavé, že v něm zřejmě nikdy nesedí titíž lidé. Jde samozřejmě vždy o zástupce ČNB, FNM a ministerstva financí, ale ne ve stejné sestavě. Navíc není jasné, zda ve výboru nadále zůstane Ota Kaftan, dřívější čl en Bankovní rady ČNB, nebo jej nahradí Pavel Racocha, který Kaftana v bankovní radě vystřídal. Rovněž se neví, kdo nahradí Barboru Snopkovou zastupující dosud ministerstvo financí.
O důvodech, proč by někdo měl zájem na zdržení privatizace, se lze zatím jen dohadovat. Jedním z nich může být například očekávání změn v některých důležitých centrálních orgánech a institucích. O výběru nového akcionáře budou rozhodovat zástupci centrální banky, Fondu národního majetku a ministerstva financí. Křeslo pod ministrem financí Ivem Svobodou se stále houpe a o Fond národního majetku se pořád ještě bojuje mezi ČS SD a ODS. S případnou změnou ministra financí by navíc došlo automaticky i ke změně předsedy prezidia fondu. Dalším z důvodů může být i vyostřený boj mezi dvěma zřejmě nejdůležitějšími rivaly o státní podíl v ČSOB, a to německou Deutsche Bank a belgickou KBC Bank. Jedné z nich se zpoždění může hodit třeba právě z toho důvodu, že nelze vyloučit změny obsazení některých státních postů.
Jeden ze tří
Mezi třemi zájemci o koupi státního podílu v ČSOB zřejmě na prvním místě nadále figuruje Deutsche Bank, po fúzi v hodnotě 10,1 miliardy dolarů s americkým Bankers Trust největší světová banka. Aktiva tohoto bankovního domu přesahují b ilion dolarů. Čistý zisk v roce 1996 činil 2,2 miliardy marek, o rok později 956 milionů marek, přičemž propad zisku banka zdůvodnila nutností restrukturalizace a odložením čtyř miliard marek do rezerv.
Belgická KBC Bank, která vznikla loni v červnu sloučením belgických Kredietbank NV, družstevní Cera Bank a pojišťovny ABB, je silným finančním uskupením s celkovým majetkem kolem 160 miliard dolarů. S další belgickou bankou Generale Bank soupeří o první místo na belgickém trhu. V ČR se nejvíce angažoval jeden z předchůdců KBC Bank, Kredietbank NV, dříve druhá největší soukromá belgická banka. V květnu 1995 vstoupila do Banky Haná, kterou později pohltila Investiční a Poštovní banka.
Poslední z kandidátů, druhá největší německá banka HypoVereinsbank vznikla loni v září fúzí bank Bayerische Hypotheken und Wechselbank (HYPO-Bank) a Bayerische Vereinsbank, čímž na žebříčku německých finančních ústavů předstihla nynější t řetí Dresdner Bank. Mnichovský bankovní dům za loňských prvních devět měsíců zvýšil provozní zisk o 10,3 procenta na 2,49 miliardy marek, a to i po vytvoření dodatečných oprávek ve výši 3,5 miliardy marek.