Eurostat zároveň upravil směrem dolů údaje za březen. Analytici očekávali, že se míra nezaměstnanosti v eurozóně vyšplhá až na 8,2 procenta. Opírali se ale o předchozí údaje Eurostatu za březen, které statistický úřad nyní revidoval na 7,1 z dříve nahlášených 7,4 procenta.
Ve čtvrtém měsíci roku bylo v EU bez práce více než 14,08 milionu lidí, z toho 11,92 milionu v eurozóně. Proti březnu jich v sedmadvacítce přibylo 397 tisíc.
Zvýšil se i počet nezaměstnaných mezi mladými do 25 let. V této věkové skupině zůstává dlouhodobě bez práce více než dvojnásobek lidí ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Jejich míra nezaměstnanosti v EU a eurozóně byla podobná - činila 15,4 respektive 15,8 procenta. V březnu byla mírně nižší - v EU to bylo 14,6 a v eurozóně 15,1 procenta.
Česko si v březnu stále vedlo nejlépe
Bez ohledu na meziroční nárůst o desetinu bodu si Česko ze všech členských zemí v březnu podle údajů Eurostatu udrželo nadále nejnižší nezaměstnanost, a to 2,1 procenta. Za ním následují Polsko s 2,9 a Nizozemsko se 3,4 procenta. Naopak největší zastoupení lidí bez práce má Řecko, kde bylo podle posledních dostupných údajů z února nezaměstnaných 16,1 procenta. Ve Španělsku činila v dubnu míra nezaměstnanosti 14,8 procenta. Byla tak jen o jednu desetinu procentního bodu vyšší než ve Spojených státech.
Téměř tři miliony nezaměstnaných v Německu
Počet nezaměstnaných v Německu v květnu v důsledku koronavirové krize stoupl o dalších 169 tisíc na 2,81 milionu. Nezaměstnanost se tak zvýšila o 0,3 procentního bodu na 6,1 procenta. Informoval o tom tamní úřad práce.
Nezaměstnanost se ve spolkové republice výrazně zvýšila už v dubnu, kdy počet lidí bez práce stoupl o 308 tisíc. Tehdy to znamenalo zvýšení míry nezaměstnanosti z březnových 5,1 procenta na 5,8 procenta. Bylo to poprvé v dějinách poválečného Německa, kdy v dubnu stoupla nezaměstnanost.
Negativní trend se nezastavil ani v květnu, kdy už se díky příznivému vývoji epidemie mohla otevřít velká část dosud uzavřených podniků. Výrazné zvýšení počtu nezaměstnaných je dobře patrné zejména při meziročním srovnání. Na konci letošního května bylo nezaměstnaných o 577 tisíc více než loni ke stejnému datu.
Do režimu kurzarbeitu - což je zkrácená pracovní doba pro zaměstnance, na jejichž mzdy přispívá firmám stát - v květnu firmy přihlásily dalších 1,06 milionu lidí. Už předtím jich podniky do tohoto způsobu práce nahlásily rekordních 10,66 milionu. Skutečný počet lidí pracujících v kurzarbeitu je ale o poznání nižší. Hospodářský institut Ifo ho odhaduje na 7,3 milionu.
Německá vláda počítá s tím, že letos hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 6,3 procenta, což bude nejvíce za dobu existence spolkové republiky.
