Ve věku 71 let zemřel ve středu večer šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek. Úmrtí někdejšího šéfa proslulého londýnského Symfonického orchestru BBC osobnosti z Česka i zahraničí označili za velkou ztrátu. Připomínají jeho práci s filharmonií i zásluhy na propagaci české hudby v zahraničí. Pro filharmonii je jeho odchod nenahraditelnou ztrátou. Zprávu o úmrtí přinesly všechny světové agentury. Na Rudolfinu, kde vrcholí hudební festival Pražské jaro, zavlál černý prapor.
Bělohlávek zemřel po dlouhé těžké nemoci, s níž statečně bojoval. Na začátku ledna se objevily spekulace o Bělohlávkově zdravotním stavu a onemocnění rakovinou. Kvůli zdravotním důvodům Bělohlávek navrhl v květnu pořadatelům Pražského jara, aby jeho festivalový program plánovaný na 22. května převzal dirigent Petr Altrichter. Do konce dubna ale Bělohlávek plně koncertoval, například v Londýně, Rotterdamu či Mnichově.
Pro generálního ředitele ČF Davida Marečka byla smrt uznávaného šéfdirigenta nečekaná. „Ještě v pondělí jsem za ním byl v nemocnici. Půl hodiny jsme si povídali a nic nenasvědčovalo tomu, že to vezme takový konec,“ řekl Mareček. „Pro Českou filharmonii, nejen orchestr, ale i celé administrativní zázemí, je odchod Jiřího Bělohlávka nenahraditelnou ztrátou, nejen z umělecké, ale také z lidské stránky,“ dodal. O podobě posledního rozloučení, které filharmonie plánuje společně s rodinou, bude informovat v pátek.
Díky za mimořádné úspěchy a návrat ČF na výsluní! Obdivoval jsem ho. Jeho dílo zůstává... https://t.co/KeQLuExpDA
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 1. června 2017
Na začátku ledna Bělohlávek podepsal s filharmonií smlouvu na dalších šest let. V čele nejznámějšího tuzemského orchestru stál čtyři sezony. Ve funkci měl setrvat do sezony 2021/2022. Vedení ČF nyní bude muset vyřešit zamluvené koncerty a zájezdy plánované s Bělohlávkem.
„Nesmírně si vážím toho, že jsem po léta patřila do jeho 'týmu' zpěváků a směla jsem zrát po jeho boku,“ uvedla na svém facebookovém účtu operní pěvkyně Magdalena Kožená. Dodala, že Bělohlávek pro ni byl inspirací nejen jako skvělý dirigent, ale také coby moudrý a vlídný člověk s osobitým smyslem pro humor.
Bělohlávkovo úmrtí ovlivní i závěr Pražského jara, jehož poslední koncert je plánovaný na páteční večer. Dnešní tiskovou konferenci k závěrečnému koncertu zahájil ředitel Pražského jara Roman Bělor minutou ticha za zesnulého dirigenta. Připomněl, že Bělohlávek ovlivňoval český hudební život od útlého mládí. „Jiří Bělohlávek se narodil v roce 1946 stejně jako Pražské jaro a jeho životní pouť se paradoxně uzavřela v době festivalu,“ dodal.
Zdroj: Česká Filharmonie
„Byl to pro mě šok, že zrovna během mého pobytu v Praze zemřel tento velký dirigent, jedna z největších osobností české a slovenské hudby. Byl to on, kdo mě opakovaně zval do Prahy. Je to velká ztráta nejen pro zdejší hudbu, ale i pro světovou hudbu. Je to velmi smutný den,“ řekl polský dirigent a jeden z nejvýznamnějších skladatelů druhé poloviny 20. století Krzysztof Penderecki.
Bělohlávek byl dirigentem světového formátu, léta byl znám dokonalou profesionalitou, pozorností k detailům i smyslem pro barevnost hudby. Houslista Jaroslav Svěcený uvedl, že Bělohlávek byl jednou z největších hudebních osobností přelomu 20. a 21. století a českým interpretem se světovou proslulostí.
Bělohlávek spolupracoval s mnoha významnými světovými orchestry, například Berlínskou filharmonií či Newyorskou filharmonií. Symfonický orchestr BBC vedl v letech 2006 až 2012. Za své služby britské hudbě byl jmenován komandérem Řádu Britského impéria. Hlubokou lítost nad úmrtím respektovaného českého dirigenta vyjádřil i britská velvyslankyně v ČR Jan Thompsonová. „Zpráva o smrti pana Bělohlávka mne velmi rozesmutnila. V Británii na něj máme krásné vzpomínky,“ uvedla. Zahraniční soubory vzpomínají na Bělohlávka na twitteru, přikládají společné fotografie či záznamy koncertů.
V Jiřím Bělohlávkovi ztrácí Česká filharmonie i česká kultura velkou osobnost,která naši zemi proslavila ve světě.Upřímnou soustrast rodině.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 1. června 2017
Bělohlávek byl dirigent světového věhlasu a s vášní pro české skladatele, napsala německá agentura DPA. O odchodu slavného českého dirigenta informovaly také agentury AP, AFP nebo APA a od nich ji převzaly zpravodajské servery. K úmrtí kondoloval Symfonický orchestr BBC, který Bělohlávek vedl v letech 2006 až 2012. Na jeho práci v orchestru se bude vzpomínat jako na zlaté období, prohlásil Alan Davey z rozhlasové stanice BBC Radio 3. „Hluboce nás zarmoutila zpráva, že zemřel Jiří Bělohlávek, oceňovaný dirigent a náš velký přítel,“ uvedl na twitteru Symfonický orchestr BBC. Nekrology s výčtem Bělohlávkových úspěchů věnovaly také britské servery zaměřené na klasickou hudbu.
Dirigent světového formátu a mistr preciznosti
„Vnímám a přijímám nabídku pokračování mé činnosti v čele orchestru České filharmonie jako výraz obecného uznání naší společné práce uplynulých čtyř let,“ řekl letos v lednu Bělohlávek, když se filharmonii upsal na dalších šest let.
Šéf proslulého londýnského Symfonického orchestru BBC z let 2006 až 2012 byl známý dokonalou profesionalitou, pozorností k detailům i smyslem pro barevnost hudby. Gentleman vždy zachovávající dekorum byl také fanatikem dokonalé přípravy. „Dirigování je vysoká škola diplomacie,“ řekl jednou Bělohlávek, který o sobě tvrdil, že je povahou introvert a povoláním absolutní extrovert.
Dirigent má mít dostatek pevnosti, aby uměl svou představu sdělit a vyžadovat, ale zároveň má mít i dostatek empatie, aby uměl reagovat na citlivou situaci, která může nastat, tvrdil umělec, jehož práci ocenila například i královna Alžběta II., která mu před pěti lety udělila „za službu hudbě“ Řád britského impéria. Václav Havel Bělohlávkovi v roce 2001 propůjčil medaili Za zásluhy, pražská AMU mu loni udělila čestný doktorát.
Bělohlávek byl také prvním dirigentem, jemuž se po legendárním Herbertu von Karajanovi podařilo získat prestižní cenu Gramophone Award za orchestrální nahrávku ve dvou po sobě následujících letech. V roce 2012 ji získal za nahrávku symfonií Bohuslava Martinů a o rok později za hudební báseň Pohádka léta Josefa Suka.
Českou filharmonii řídil Bělohlávek prvně už ve čtyřiadvaceti letech jako asistent tehdejšího šéfa Václava Neumanna, stálým dirigentem se stal v roce 1981 a funkci šéfdirigenta převzal v roce 1990. Po dvou letech byl vynucený odchod a způsob, kterým se přerušení vzájemné důvěry se členy orchestru odehrálo, pro Bělohlávka zklamáním. Část orchestru si odhlasovala jako nového šéfa Gerda Albrechta a Bělohlávek rezignoval. S filharmonií ale nikdy nepřestal spolupracovat.
Dlouhá desetiletí také vystupoval s předními evropskými a severoamerickými orchestry. Patří mezi ně například Symfonický orchestr BBC, Rotterdamská filharmonie, řídil i Berlínskou a Newyorskou filharmonii, Orchestr lipského Gewandhausu, Bostonský symfonický orchestr nebo Vídeňské filharmoniky. Pravidelně též dirigoval operní inscenace, ať už ve Vídeňské státní opeře, Metropolitní opeře či Královské opeře v Covent Garden.
Hluboký vztah poutal Jiřího Bělohlávka k mnoha dílům známých i méně známých českých skladatelů, zejména Dvořáka, Janáčka a Martinů. V roce 2004 „dobyl“ s Janáčkovou Káťou Kabanovou největší operní metu, newyorskou Metropolitní operu. V únoru 2007 se tam vrátil opět s Janáčkem, s Její pastorkyní, v březnu 2009 s Dvořákovou Rusalkou. Vedle toho měl zvláštní vztah třeba k repertoáru britskému.
Pražský rodák (24. února 1946) začínal jako violoncellista, ale záhy u něj převládlo dirigování. Už za studií na AMU, které dokončil v roce 1972, se stal finalistou Karajanovy dirigentské soutěže. Samostatně začínal Bělohlávek u Státní filharmonie Brno. Od roku 1977 vedl 12 let Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a naplňoval svou „vidinu vytvoření konkurenčního ansámblu výkonnostně srovnatelného s Českou filharmonií“.
Po dvouletém šéfování ČF vytvořil z mladých hudebníků v roce 1994 Pražskou komorní filharmonii, kterou vedl až do roku 2005. Od roku 1995 též vyučoval dirigování na Hudební fakultě AMU, kde vychoval řadu výborných dirigentů mladé generace - Jakuba Hrůšu, Tomáše Netopila či Tomáše Hanuse.
Ne vždy se ale všechny záměry zdařily. Nesplnění dohodnutých podmínek znamenalo, že v roce 1997 odmítl místo šéfa opery Národního divadla, stejně jako v roce 2004 odešel z funkce designovaného uměleckého ředitele Slovenské filharmonie.
Bělohlávek byl ženatý, měl dvě dcery.
Čtěte také:
