Bělorusko je země, která má s Českou republikou mnoho
shodných rysů. Podobný počet obyvatel a struktura průmyslu, orientuje se na
export a má výhodnou tranzitní polohu. Český průmysl má v Bělorusku velmi dobré
jméno a silnou tradici. Nutnost modernizace výrobní základny a zavádění nových
technologií v celé řadě odvětví běloruské ekonomiky představují pro české
podnikatele zajímavé obchodní a investiční příležitosti.
Bělorusko je nejen země hlubokých lesů a průzračných jezer, ale také exportní průmyslový stát s rozvinutým sektorem zemědělství. Dováží zejména surovou ropu a strojírenské výrobky, dále nákladní automobily, traktory a silničně-strojovou techniku.
Mezi hlavní průmyslová odvětví patří strojírenství, těžba a zpracování draselných solí, papírenský, textilní, potravinářský a chemický průmysl. V zemědělském sektoru je Bělorusko významným exportérem hnojiv, v potravinářství se jedná zejména o sýry, máslo a masné výrobky.
Ekonomiku potrápila inflace i znečištění ropovodu
Podle údajů Národního statistického výboru Běloruska se za prvních jedenáct měsíců roku 2019 (v porovnání se stejným obdobím roku 2018) HDP zvýšil o 1,1 procenta, což vzhledem k ambicím země nelze považovat za příliš velký úspěch.
Alexandr Lukašenko v listopadu loňského roku podepsal dva prezidentské výnosy, na jejichž základě má ve střednědobém horizontu dojít k vytvoření potřebných podmínek pro urychlení tempa růstu HDP, zlepšení životní úrovně obyvatel a posílení snahy zachovat makroekonomickou stabilitu. Zároveň tak potvrdil prognózu uvedenou v oficiálním rozpočtu Běloruska pro rok 2020, kde je uvedeno plánované zvýšení HDP až o 2,8 procenta.
V listopadu byl ve zvláštní ekonomické zóně ve Vitebské oblasti otevřen společný česko-běloruský podnik Cylinders BEL na výrobu ocelových tlakových lahví.
Běloruskou ekonomiku v roce 2019 ovlivnila inflace a
nerovnoměrný růst HDP, negativní dopad mělo rovněž znečištění ropovodu Družba
organickými chloridy v úseku mezi Běloruskem a Polskem, za které Bělorusko
požaduje po Ruské federaci odškodnění v řádech desítek milionů dolarů.
Zahraničnímu obchodu vévodí Rusko
Tradičně největším hospodářským partnerem Běloruska je Ruská federace. Obchod s ní tvoří polovinu běloruského zahraničního obchodu, obě ekonomiky jsou silně provázány. Po Rusku je druhým nejvýznamnějším partnerem EU s téměř čtvrtinovým podílem na celkovém zahraničním obchodu.
Jelikož EU odmítla dokončit proces uzavření dvoustranné dohody o partnerství a spolupráci (PCA), řídí se vzájemné hospodářské vztahy dohodou o obchodu a spolupráci (TCA), podepsanou mezi tehdejšími EHS a SSSR v roce 1989. Mezi další významné obchodní partnery Běloruska patří vedle Ukrajiny a Číny především Německo, Velká Británie, Polsko, Litva či Nizozemsko.
| Na prahu WTO |
| Bělorusko je aktivním členem OSN, Mezinárodního měnového fondu, Eurasijské ekonomické unie, Východního partnerství a Společenství nezávislých států (SNS). Jedním z nejdůležitějších cílů běloruské zahraniční politiky je završení přístupového procesu do Světové obchodní organizace (WTO). O členství země zažádala již v roce 1993, přístupový proces byl obnoven a zaktivizován v březnu roku 2016. Bělorusko má zájem o dokončení vstupu na 12. ministerské konferenci WTO v Kazachstánu v červnu letošního roku, což je však obecně považováno za příliš ambiciózní cíl.
Běloruská ekonomika si zachovává nerovnováhu i některé strukturální problémy, které se nahromadily za posledních 20 let. Nedostatečný pokrok v zavádění tržních reforem a potřeba liberalizace obchodního režimu nejspíš oddálí přijetí přinejmenším na příští rok. Vstup do WTO přispěje nejen k celkovému posílení běloruského zahraničního obchodu, ale také k prohloubení obchodních vztahů Běloruska s Evropskou unií. |
Češi pomáhají s modernizací rafinerie
V Bělorusku již úspěšně působí řada českých firem. V oblasti vodohospodářství je zde aktivní firma Metrostav, která se vedle dalších projektů podílela na rozšíření a rekonstrukci čističky odpadních vod v Brestu. Společnost Mavel realizuje řadu hydroenergetických projektů v Polocku a Grodně.
Dalším příkladem zdárné česko-běloruské obchodní spolupráce je firma Unis, která se spolu s dceřinou společností UNISněftěprojekt mimo jiné podílí na modernizaci rafinerie NAFTAN v Novopolocku. V listopadu loňského roku byl ve zvláštní ekonomické zóně ve Vitebské oblasti otevřen společný česko-běloruský podnik Cylinders BEL na výrobu ocelových tlakových lahví.
Profil české ekonomiky koresponduje s potřebami běloruského trhu, vzájemný obchod se navíc opírá o dlouholetou tradici. V současné době je v Bělorusku zaregistrováno 200 společných česko-běloruských podniků a podniků s českým kapitálem. Mezi nejperspektivnější obory pro spolupráci patří průmysl a strojírenství se zaměřením na modernizaci průmyslových podniků, zdokonalování technologie výroby a dodávky komponentů pro následnou výrobu běloruské strojírenské produkce.
Šance nabízí také energetika se zaměřením na tepelné elektrárny (včetně jaderných) a na alternativní zdroje, dále chemický a petrochemický průmysl, agrární sektor, rozvoj dopravní a městské infrastruktury, odpadové hospodářství a vodohospodářství.
Vzájemný obchod Česka s Běloruskem dlouhodobě vykazuje kladné
obchodní saldo ve prospěch Česka. Podle obratu vzájemného obchodu je Bělorusko
pro Českou republiku 58. nejvýznamnějším obchodním partnerem.
Letos má být spuštěn první blok jaderné elektrárny Astravec
Růst energetické nezávislosti a diverzifikace dodavatelů je v
dalších letech jedním ze strategických cílů běloruské vlády. Země chce v
nadcházejících dvou letech snížit podíl Ruska ve svých dovozech energie z 90 na
70 procent. Plánované spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Astravec v
letošním roce a následná integrace do přenosové soustavy Běloruska přináší
další exportní příležitosti pro vývozce energetických zařízení, například při
modernizaci transformátorových stanic.
Rozvoji energetického potenciálu země má rovněž napomoci snaha více využívat domácí zdroje. Do popředí se dostává pojem „zelená energetika“. Snaha o větší energetickou soběstačnost a absence energetického strojírenství na území Běloruska představuje pro české firmy perspektivy v oblasti dodávek zařízení pro vodní a větrné elektrárny.
Zvyšuje se také poptávka po energeticky efektivních a úsporných technologiích, zejména v komunálním sektoru. Kvůli vysokým cenám plynu mají potenciál dodávky elektrických kotelen a malých kotelen na místní suroviny, jako jsou biomasa či rašelina. Ve vysoce konkurenčním prostředí je však třeba mít na paměti i sílu zahraniční konkurence, zejména té z Itálie a Německa.
Spolupráce v energetickém sektoru mezi Českem a Běloruskem je
v současnosti na velmi vysoké úrovni. Její koordinaci, stejně jako vytyčení
perspektivních obchodních příležitostí pro české a běloruské firmy v této
oblasti zajišťuje zejména pracovní skupina pro energetiku, jež za českou stranu
vedou sektoroví specialisté ministerstva průmyslu a obchodu.
Do Mohylevské oblasti zamíří v květnu česká obchodní mise
Podporu českého exportu zajišťuje v Bělorusku především
ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Minsku. Dalším hybatelem, který přispívá k
aktivizaci ekonomických vztahů, jsou podnikatelské mise a účast českých firem
na veletrzích. Významnou roli rovněž hrají finanční instituce, jako jsou Česká
exportní banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost a Českomoravská
záruční a rozvojová banka.
Důležitá je Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a
obchodně-ekonomickou spolupráci. Doposud poslední, jedenácté zasedání komise se
uskutečnilo loni v dubnu v Praze. Českou delegaci vedl náměstek ministra
průmyslu a obchodu Eduard Muřický, jeho běloruským protějškem byl náměstek
ministra zahraničních věcí Jevgenij Šestakov.
Dvanácté zasedání česko-běloruské mezivládní komise proběhne
v první polovině letošního roku v Minsku. V jeho rámci se v souvislosti s
podporou rozvoje obchodně-ekonomické spolupráce s běloruskými regiony připojí k
delegaci ministerstva průmyslu a obchodu a představitelů dalších rezortů a
institucí také skupina českých podnikatelů a společně zamíří na východ
Běloruska do Mohylevské oblasti. Zde je nezbytné zmínit, že velice aktivní a
přínosná spolupráce na úrovni regionů již probíhá mezi Krajem Vysočina a
Minskou oblastí, zejména v oblasti zdravotnictví, energetiky, školství,
mládeže, sportu a kultury.
Prodloužením velmi plodné součinnosti v energetice bude
incomingová mise z Běloruska do Česka, která se uskuteční ve druhém pololetí
letošního roku. Na říjnovém Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně proběhne
i letos tradiční akce „Business den Běloruska“, jejíž organizaci zajišťuje
Komora pro hospodářské styky se státy SNS.
Autorka pracuje v Odboru zahraničně ekonomických politik na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR
PDF verze lednového a únorového dvojčísla magazínu Export a podnikání ke stažení
