Bena zase straší

Zahraniční akcionáři rafinérií odmítli forensní audit

Podnik Gilbert Oil, nástupce skupiny firem Bena, jejíž dva manažeři jsou obviněni v kauze největšího celního úniku v historii České republiky, při kterém stát přišel téměř o tři miliardy korun, dělá potíže i akcionářům společnosti Česká rafinérská. Kvůli řešení pohledávky ve výši 469 milionů korun, kterou Gilbert Oil v polovině letošního roku přestal splácet, byla svolána mimořádná valná hromada České rafinérské na 22. října.
Akciová společnost Bena byla dlouholetým zákazníkem České rafinérské, která - až na některé výjimky - vždy spolehlivě plnila své závazky. Bena je obchodní firma, která nakupovala pohonné hmoty pro sítě čerpacích stanic jako Pap Oil, Petra či Paramo Nova. Před dvěma lety však Bena, a. s., přesunula odběratelské aktivity na společnost s ručením omezeným Bena CZ, která později byla přejmenována na Gilbert Oil. O tom, kdo v současnosti vlastní tuto skupinu, nemá ani dozorčí rada České rafinérské přesné informace.

Směnky, směnky, směnky.

Česká rafinérská drží směnku, kterou vystavila Gilbert Oil pro zajištění plnění finančního závazku do výše 400 milionů korun. V minulosti ale měla i směnku na 250 milionů korun, avalovanou společností Pap Oil, která byla z dosud neznámého důvodu vyvázána. Problém je v tom, že obchodní firma Gilbert Oil nemá téměř žádný majetek, na rozdíl od Pap Oilu, který vlastní například čerpací stanice. Česká rafinérská hledá cesty, jak v krátké době zajistit zástavy nemovitostí čerpacích stanic a technologií. Česká rafinérská má ve svůj prospěch zastaven nemovitý majetek sedmnácti čerpacích stanic, které vlastní Pap Oil a EUROTANK. Ten byl oceněn (odhadcem firmy EUROTANK z roku 2003) zhruba na 270 milionů korun. Dostupné informace uvádějí, že Česká rafinérská svůj odhad loni neudělala. V roce 2004 však odhadce stanovený Českou rafinérskou ocenil hodnotu na 92 milionů, avšak údajně bez znalosti dlouhodobých nájemních smluv, které mohou nemovitosti dále znehodnocovat.
Česká rafinérská by také chtěla zjistit další údaje o skupině Bena a o její finanční situaci, aby si ověřila bonitu směnek. Možná, že tato snaha přichází poněkud pozdě.

Peníze předem!

Gilbert Oil nakupuje v současnosti pohonné hmoty v zásadě od dvou firem v poměru půl na půl: od Unipetrolu (už pouze na předplatbu) a od Slovnaftu. Unipetrolu, který sice vlastní 51 procent akcií České rafinérské, ale bez majoritního vlivu a manažerské kontroly, se postupné zvýšování pohledávky bez odpovídajícího zajištění nelíbilo, takže na tuto skutečnost několikrát upozorňoval vedení rafinérií. Zprávu o přezkoumání výkonu představenstva ve věci způsobu zajištění pohledávek za společností Bena většinový akcionář rafinérií Unipetrol vyžádal už v lednu 2003. „Podmínky obchodních smluv s firmami kolem skupiny Bena byly každý rok schvalovány všemi akcionáři společnosti Česká rafinérská,“ řekl týdeníku EURO generální ředitel České rafinérské Ivan Souček.
Přesto, že smluvní vztahy s uvedenými společnostmi schvalovala valná hromada České rafinérské, tedy musel o nich vědět i Unipetrol, vedení holdingu se nelíbil nedostatečný způsob zajištění inkasa. Protože odpovědnost za tak velmi vysokou pohledávku nebyla nikdy řádně objasněna, zástupce Unipetrolu na zářijovém zasedání dozorčí rady České rafinérské navrhl, aby vzhledem k výši absolutní ztráty téměř půl miliardy korun byl proveden forensní audit. Ten však zahraniční akcionáři České rafinérské (Agip, ConocoPhillips a Shell) však odmítli. Týdeník EURO má informace, že ve vedení Unipetrolu existuje podezření, že odpovědní manažeři České rafinérské, zastupující zahraniční akcionáře, pohledávku nedokázali dostatečně zajistit. Proto forensní audit odmítají.

Tři špatné varianty.

Představenstvo České rafinérské zhruba před měsícem předložilo tři varianty řešení:
* Vyhlásit konkurz na Gilbert Oil s výnosem pouze snížení daňového základu, a tím úspory na daních.
* Prodat zástavu nemovitostí sedmnácti čerpacích stanic ve výši 102 milionů korun a poté podat návrh na konkurz pro získání daňového afektu.
* Prodat pohledávku některému ze tří nabízejících subjektů ve výši 115 až 130 milionů korun.
„V současné době se uvažuje o tom, že se pohledávka prodá a pokud toto řešení nebude pro společnost výhodné, tak pravděpodobně budeme postupovat cestou konkurzního řízení,“ popisuje pro týdeník EURO Ivan Souček strategii České rafinérské vůči společnosti Gilbert Oil.
Týdeník UERO má informace, že Unipetrol prosazuje to, co považuje z pohledu toku hotovostí a hospodaření pro Českou rafinérskou za nejlepší: prodat zástavu a poté dát návrh na konkurz. Unipetrol vidí nejhorší řešení v konkurzu. Toho se však zahraniční akcionáři rafinérií nebojí. Dle informací týdeníku EURO jejich argumentace spočívá v tom, že postupovat cestou konkurzu je nejetičtější a právně nejčistší.