Ministr přiznává, že chystané krácení unijních dotací největším farmám se téměř vyhne zdejším agrárním kolosům
Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) se po dvou měsících rozkoukal v nové funkci a mění postoj vůči připravované reformě Společné zemědělské politiky Evropské unie. Takzvané zastropování přímých plateb neboli ořezání dotací agrárním kolosům, které má být hlavním bodem reformy, už není pro české zemědělství hlavním strašákem.
„Ukazuje se, že to pro nás není katastrofa. Zastropováním může Česko přijít o jedno procento prostředků,“ poprvé veřejně přiznal Bendl na základě čerstvých propočtů. Z necelých 900 milionů eur, které Brusel ročně přiznává českým zemědělcům v přímých platbách, by krácení představovalo zhruba devět milionů eur, to je asi 225 milionů korun. Dříve přitom ministerstvo tvrdilo, že škrty dotací největším připraví tuzemské zemědělství o šest až dvanáct miliard korun. I Bendl ještě nedávno prohlašoval, že tento reformní krok by zvlášť české zemědělství velmi citelně poškodil, neboť zdejší podniky hospodaří na vysoké průměrné výměře půdy. „Zastropování nadále odmítáme jako uměle stanovenou hranici. Ale vzhledem k tomu, že nás tolik nepostihuje, mohli bychom s ním při vyjednávání o podmínkách reformy obchodovat. Nemůžeme na všechno říkat ne,“ říká nyní ministr k aktuální pozici vůči unijní reformě, kterou vedení jeho úřadu projednalo minulý týden.
Zdejší velké zemědělské podniky zachraňuje před dotačními škrty zohlednění počtu zaměstnanců. Návrh reformy, se kterým v říjnu přišla Evropská komise, detailněji neříká, jak to bude s odpočty superhrubé mzdy, díky nimž i zdejší velká družstva a akciovky uniknou před snížením přímých plateb. Není také jasné, jak se při sčítání pracovníků budou oddělovat jejich zemědělské a nezemědělské aktivity nebo jak se zabrání množení takzvaných mrtvých duší.
Děsivé ozelenění
Ministr Bendl upozorňuje, že pro Česko je nyní nejcitlivější takzvané ozelenění přímých plateb, kterým chce Brusel přimět zemědělce k větší ohleduplnosti vůči životnímu prostředí. A svazuje s tím téměř třetinu plateb. „Naší prioritou je prosadit, aby ozelenění bylo dobrovolné. Aby měl každý šanci si vybrat, zda chce čerpat těchto třicet procent přímých plateb, nebo dá přednost intenzivní výrobě,“ zdůrazňuje Bendl. Tvrdí totiž, že povinné ozelenění sníží konkurenceschopnost zemědělců na trhu. Ministr uvažuje také o tom, zda by místo „zelených“ třiceti procent plateb nestačilo dvacet nebo deset. „Tím by se ale zvýšilo riziko, že zastropování se potom dotkne mnohem víc podniků,“ poukazuje na provázanost chystaných dotačních podmínek.
V čem spočívá ozelenění dotací, kterého se děsí agrární lobby? Zemědělec by na polích musel střídat nejméně tři plodiny. Nesměl by rozorat louky a pastviny, což v Česku v podstatě nemůže ani nyní. Nejbolestivější podmínkou je ponechat sedm procent půdy ladem. „U malých sedláků v jiných zemích není takový problém započítat sedm procent remízků. Na rozdíl od České republiky, kde je z minulosti zděděné vysoké zornění a velké půdní bloky,“ porovnává Bendl.
Co by chtěla veřejnost
Polovina občanů evropské sedmadvacítky přitom souhlasí s tím, aby přímé platby byly podmíněny nějakou činností zemědělců na ochranu životního prostředí. Mezi Čechy si to myslí 44 procent, ukázal nedávný průzkum Eurobarometru. Omezování dotací velkým farmám schvaluje v Česku 53 procent lidí, v celé EU je stejného názoru 47 procent dotázaných. Silnější příklon Čechů k názoru, že velké farmy nepotřebují neomezené dotace, je v zemi s největší průměrnou výměrou zemědělských podniků překvapivý.
Česká republika bude v unijním rozpočtu pro roky 2014 až 2020, na které se připravuje reforma agrární politiky, prosazovat snížení výdajů na zemědělství. Ročně z unijního rozpočtu spolyká 55 miliard eur, tedy přes čtyřicet procent výdajů. Premiér Nečas upozorňuje, že Evropa postupně zaostává za dalšími globálními ekonomickými hráči, proto by se měla zaměřit hlavně na konkurenceschopnost. Prostředky vynaložené na společnou zemědělskou politiku jdou na zachování statu quo, prohlásil nedávno Nečas. Jak poznamenal, největšími příjemci agrárních dotací jsou země, které dnes nejvíce čelí krizi v EU. „Ministr zemědělství musí tlačit v protisměru. Já chci pro naše zemědělství co nejlepší podmínky,“ reaguje Bendl.
