Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) buduje nový celostátní úřad. Nebude chudý, do vínku dostane rozsáhlé nemovitosti – více než dvě stě tisíc hektarů zemědělských pozemků a různé stavby v hodnotě přes 2,3 miliardy korun. Nováčkem tuzemské byrokracie, který se má narodit 1. ledna příštího roku, bude Státní pozemkový úřad (SPÚ). Vyroste na základech dnešních pozemkových úřadů a zaniklého Pozemkového fondu ČR (PF), jehož majetek převezme. Agrární ministr se stane neomezeným vládcem nové instituce přímo napojené na státní rozpočet. Atraktivní i tím, že bude rozdávat zakázky na pozemkové úpravy, spravovat majetek státu a prodávat půdu podle volnějších pravidel než dosud. SPÚ bude mít také důležitou roli při vypořádání církevních restitucí, pro které stát blokuje bezmála padesát tisíc hektarů zemědělské půdy.
Sloučení dvou úřadů v jeden vypadá jako vstřícný krok k debyrokratizaci. Dojde tím ovšem k nestandardnímu soustředění pravomocí. Pozastavuje se nad ním i samotná důvodová zpráva k zákonu o SPÚ, jehož návrh sepsal Bendlův úřad a nyní prochází připomínkovým řízením: „Při zřízení nového úřadu dojde k ne zcela obvyklému spojení kompetencí. Má totiž vystupovat jako orgán veřejné správy v oblasti pozemkových úprav a restitucí. Současně bude i orgánem pro správu státního zemědělského majetku, včetně jeho prodeje.“
Příště už bez dozorčí rady
Nová instituce bude mít pražské ústředí a pobočky v krajích. Příští rok bude chtít z eráru více než tři miliardy korun. Zhruba 2,8 miliardy by ale měla vrátit, pokud se naplní odhadované příjmy z prodeje půdy a jiných nemovitostí a pronájmů státního majetku.
Připravovaný zákon o SPÚ počítá s tím, že úřad jako organizační složka státu bude podřízený ministerstvu zemědělství (MZe). Ministr bude jmenovat a odvolávat ústředního ředitele SPÚ. Současně se vznikem úřadu přitom zanikne dozorčí rada, která nyní dohlíží na činnost Pozemkového fondu. Kontrolu nad úřadem, vybaveným rozsáhlými pravomocemi, tedy plně převezme šéf resortu a může do něj posadit svého koně. U fondu to dosud nefungovalo tak jednoduše, jeho ředitele jmenovala vláda.
Existující dozorčí radu dohlížející na hospodaření PF zřejmě nebere Bendl příliš vážně ani teď. Začátkem prosince proti fondu veřejně vystartoval a prohlásil, že instituce potřebuje něco jako krizový management. Svébytný fond vedený spolustraníkem Radimem Zikou Bendl kritizoval za zbytečné utrácení peněz vzhledem k tomu, že ke konci letošního roku má zaniknout. Fond má proto ohlídat Bendlův krizový tým.
„Pozemkový fond kuratelu úředníků z ministerstva nepotřebuje,“ odmítá mimořádný dohled předseda dozorčí rady, poslanec za ODS Jiří Papež. Upozorňuje, že takový tým by neměl oporu v zákoně, dle platné legislativy by neměl žádné pravomoci a jen by dubloval práci dozorčí rady. „Předloží-li ministerstvo oprávněné připomínky podložené fakty, je dozorčí rada připravena je okamžitě projednat,“ navrhuje Papež. V sedmičlenném dozorčím orgánu jsou poslanci ze všech parlamentních stran, někdy i bývalí, pokud jim běží mandát.
Jak hoří krizový tým
Ministerstvo se záměru ustavit takzvanou reorganizační skupinu nevzdává. „Jmenování jejích členů lze očekávat v horizontu několika málo týdnů,“ uvádí mluvčí MZe Jan Žáček. Doplňuje, že ve speciální skupině budou tři zástupci MZe a dva lidé z fondu. Její založení nepokročilo zřejmě z důvodu, že uplynulé dva týdny byl Bendl na dovolené. „Nejprve bude ustavení skupiny schvalovat porada ministra a poté vláda,“ dodal Žáček. Ta v prosinci krizovému týmu nedala zelenou, přestože od Bendla dostala na stůl značně kritickou zprávu hodnotící přípravu PF na svůj zánik k letošnímu 31. prosinci, o němž rozhodla vláda v roce 2008.
Ministerstvo ve zprávě napadlo chystané veřejné zakázky, které by přežily zadavatele. Fond poté ustoupil od tendru, ve kterém hledal právníky na čtyřletou rámcovou smlouvu v hodnotě 140 milionů korun. Vzdal se i záměru zadat dvouletou půlmiliardovou zakázku na stavební práce. Nadále pokračuje v tendru na zakázku IT v hodnotě 51 milionů korun. „Celkový rozvoj IT, jak je na PF prováděn po celý rok 2011, nesměřuje k vytvoření podmínek pro zdárné sloučení a přenos dat do nově vytvořeného SPÚ,“ kritizuje fond ministerský materiál. Šéf PF Zika se brání: „Centrální ekonomický systém řízení byl nastartovaný před mým příchodem na fond a navazují na něj potřebné aplikace. Pomůže to oběma úřadům.“ Nový rok pak ministerstvo odstartovalo svojí zakázkou na provoz informačních a komunikačních technologií. Poskytovateli je připraveno za dva roky zaplatit 296 milionů korun.
Bendlův úřad fondu vytýká také pomalé tempo při snižování počtu zaměstnanců fondu, přetrvávající velký objem agend a majetku i vleklé restituce. S kritikou restitučních průtahů ale nesouhlasí šéf dozorčí rady Papež. „Byla vyřízena naprostá většina z téměř 229 tisíc žádostí,“ zdůrazňuje. A porovnává, že zatímco do roku 2009, dokdy fond kolektivně řídilo prezidium, trvalo vypořádání restitučních nároků v jednom katastru šest až osm let, v současnosti se doba podařila zkrátit na tři až pět let. „Náklady na hektar se snížily z osmi tisíc korun na přibližně tři tisíce,“ doplňuje Papež.
Co postrádá Kalouskovo ministerstvo
Úsporu půl miliardy korun přinese spojení fondu a pozemkových úřadů do Státního pozemkového úřadu, předpokládá MZe. Jednoznačně se ale už nehlásí k tomu, že by to znamenalo propustit přes devět set zaměstnanců, tedy víc než polovinu ze současného počtu lidí pracujících v obou institucích. Posouzení ekonomického hlediska v Bendlově zprávě o transformaci PF zaujalo ministerstvo financí. Pochopitelně, když nástupce fondu bude závislý na státním rozpočtu. Kalouskovo ministerstvo v analýze předložené MZe postrádá vedle zmiňovaných úspor také vyčíslení nákladů, které vzniknou při vlastní transformaci.
„Je třeba zvážit, zda je pro stát výhodnější propustit některé zaměstnance, u kterých lze předpokládat znalost předmětné problematiky, a na druhé straně vyhlašovat veřejnou soutěž pro předání agendy na novou organizační složku státu, aniž by byly blíže specifikovány náklady,“ připomínkuje plány MZe ministerstvo pod vedením Miroslava Kalouska (TOP 09). Jeho poradcem pro oblast zemědělství je spolustraník Karel Tureček, donedávna náměstek ministra zemědělství. Brzy po Bendlově nástupu z úřadu dobrovolně odešel.
Přerušený rozpočet
Vláda měla minulý týden schválit historicky poslední rozpočet PF pro letošní rok. Neschválila a jednání přerušila. „Je to složité téma. K rozpočtu má připomínky víc ministrů, kabinet proto tento bod projedná na příštím zasedání za přítomnosti ministra Bendla,“ vysvětlil jeho mluvčí Žáček. Bendla zastupoval na vládě ekonomický náměstek Tomáš Šimčík. Do vlády šel s návrhem, aby výdaje fondu meziročně vzrostly o sedmdesát milionů korun na 1,7 miliardy. Fond chtěl původně zvýšení o sto milionů korun. „Po kritice ze strany MZe svůj požadavek o třicet milionů snížilo,“ sdělil mluvčí ministerstva. Celkové letošní příjmy fondu mají podle návrhu vzrůst o sto milionů na 1,76 miliardy korun, finanční bilance by měla skončit přebytkem ve výši 65 milionů. S předpokládaným zůstatkem k 1. lednu 2012 má koncem roku dosáhnout 2,6 miliardy korun. Do Kalouskovy pokladny ale nespadnou. „Zhruba miliarda korun půjde na pozemkové úpravy. Další 1,1 miliardy posílí rozpočet MZe, které je použije na dotace zemědělcům,“ upřesňuje Žáček. Asi půlmiliarda se utratí při přestupu Pozemkového fondu pod nový úřad.
Dva orgány ke spojení
Pozemkový fond
- ve správě má přes 200 tisíc hektarů půdy
- eviduje téměř 58 tisíc nájemních smluv
- k vypořádání eviduje restituční nároky za zhruba tři čtvrtě miliardy korun
- restituenti jej v souvislosti s uplatňováním svých nároků žalují o náhradu škody v hodnotě 400 milionů korun
- má 819 zaměstnanců, z toho na ústředí 196
Pozemkové úřady
- řídí komplexní pozemkové úpravy; k 31. 12. 2010 vydaly 4608 rozhodnutí
- rozhodují o restitucích
- zajišťují lustrace nemovitostí ve vlastnictví státu
- 77 pracovišť na okresech
- Ústřední pozemkový úřad je součástí ministerstva zemědělství
- celkem mají 919 pracovníků plus 27 na ústředí
Postačí jeden Radim Zika (ODS) – ředitel Pozemkového fondu jmenovaný úřednickou vládou Jana Fischera. Na fond přišel Zika v lednu 2009, kdy ho tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič dosadil do křesla šéfa výkonného výboru. Předtím byl náměstkem hejtmana Libereckého kraje, odkud si do Prahy postupně přivedl řadu spolupracovníků. Jako šéf fondu zastavil machinace u pražských restitucí, na které upozornil týdeník Euro. Na Ziku v posledních měsících míří kritika za to, že na poslední chvíli před zánikem fondu rozhazuje miliony.
Jaroslav Vítek (ODS) – vrchní ředitel Ústředního pozemkového úřadu (ÚPÚ), kterým ho jmenoval ministr Ivan Fuksa (ODS). Vítek v minulosti působil jako tajemník na radnici Prahy 1 za starosty Filipa Dvořáka (ODS). Do čela ÚPÚ se dostal už za ministra Gandaloviče, jehož nástupce Jakub Šebesta Vítka odvolal. Oficiálně kvůli manažerskému selhání, neoficiálně pro údajné „vylepšování“ systému veřejných zakázek na pozemkové úpravy spolu s tehdejším ekonomickým náměstkem Petrem Kušnierzem (nyní obžalovaným z přijetí úplatku a podezřelým z vyvedení desítek milionů korun z evropských fondů).
