Fond životního prostředí podezřele rychle utrácí
Nezapomenutelný ministr životního prostředí František Benda zacházel s prostředky Státního fondu životního prostředí (SFŽP) jako s vlastními. Osobně, v rozporu se statutem fondu, rozhodoval v režimu výjimek o investování desetimilionových částek. Spekulovalo se o tom, že se jako člen hynoucího KDH pokoušel získat přízeň KDU-ČSL, která by ho udržela v politice. Pokud to byl opravdu jeho záměr, je třeba říct, že se nezdařil.
Zvláštní význam.
Od Bendových dob se situace fondu pozitivně změnila. Přidělování prostředků ze SFŽP, které se ročně pohybují v řádech miliard korun, je transparentnější. Nepochybně se o to zasloužil i nynější ministr Miloš Kužvart, který nastoupil do úřadu s tím, že výjimky nejsou jeho program. Do loňského roku se také mimo předepsaný postup peníze neuvolňovaly. Nyní jsou ale výjimky - pod názvem akce zvláštního významu pro životní prostředí - znovu na scéně.
Na mimořádném zasedání 18. února schválila Rada SFŽP uvolnění prostředků mimo standardní postup, a to ve výši 550 milionů korun. Přitom takzvaný poradní sbor složený z ministerských úředníků, jemuž předsedá Kužvartův náměstek František Škoda, a který žádosti o výjimky předběžně posuzuje, navrhoval miliardu. Alespoň to tvrdí předseda rady, poslanec Libor Ambrozek (KDU-ČSL).
Vyčerpáno.
V pondělí 18. března se koná další, tentokrát řádné zasedání rady fondu, které rozhodne o uvolnění osmi set milionů na akce, které již prošly řádným úředním postupem. K tomu je ovšem potřeba připočíst další výjimky. Předseda sboru poradců náměstek Škoda na dotaz týdeníku EURO, o jaký rozsah peněz na výjimky jde, odpověděl, že přesnou sumu si z hlavy nepamatuje. Tvrdí, že „jde o interní informaci“, a je třeba počkat, „jak vše dopadne“.
Ambrozek ještě minulý čtvrtek finanční objem výjimek neznal. Z informací, které měl k dispozici, soudil, že má jít asi o třicet akcí. V každém případě bude už na konci prvního čtvrtletí „utracena“ více než polovina z 2,6 miliardy korun vyčleněných v rozpočtu fondu na podporu ekologických akcí v letošním roce. To je výrazný zvrat v dosavadní praxi, kdy se rada scházela jednou za čtvrtletí a průběžně uvolňovala alikvotní část peněz. Další řádná rada je letos plánována na květen. Pokud uvolní alikvotní část ročního limitu, dejme tomu šest set, sedm set milionů, nebude mít příští ministr letos prakticky již co rozdělovat.
Na volby?
Vzniká otázka, zda nejde o určitou modifikaci Bendových postupů. Miroslav Beneš (ODS), předseda sněmovního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, to říká natvrdo: „Pan ministr tlačí fond, aby do voleb utratil takřka celoroční rozpočet. Evidentně se tím bude financovat volební kampaň, nikoliv hledat ekologicky nejvýhodnější investice. Za druhé projekty nebudou dobře připraveny, což znamená, že se na jejich realizaci utratí více peněz. Za třetí, ne všechny projekty se uskuteční, protože projektová příprava bude tak špatná, že se peníze do konce roku nestihnou utratit. Je to potvrzení toho, že všechny fondy jsou nástrojem jak obejít státní rozpočet a jak veřejné peníze vymanit z veřejné kontroly.“
Tendenční informace.
Beneš se k problému vyjádřil poté, co ho týdeník EURO seznámil s pochybnostmi, které vyslovili lidé obeznámení se situací na ministerstvu životního prostředí a v SFŽP. Kužvart naše informace označil za „zlomyslné a nepravdivé, tendenčně vedené“. „Fond životního prostředí jako mimorozpočtový fond je každý rok auditován a již několik let má nejvyšší možné hodnocení AAA. Výdaje se řídí politikou životního prostředí a rozhodně odmítám, že by byl přečerpáván,“ uvedl.
Dodal, že reálné příjmy fondu budou díky nové legislativě vyšší. „Jenom nový zákon o vodách znamená další půlmiliardový příjem do fondu. Není sebemenší problém s těmito příjmy počítat,“ konstatoval Kužvart.
Skutečnost, že fond přesto počítá v letošním rozpočtu s prostředky na nové akce ve výši necelých tří miliard korun, vysvětlil tím, že rozpočet je pojat konzervativně.
Náhoda.
Za nesmysl Kužvart označil domněnku, že by nynější hojné dotace do středních Čech mohly souviset s tím, že je na třetím místě středočeské kandidátky ČSSD do sněmovny. „Při pohledu na mapu akcí SFŽP zjistíte, že v minulých letech se přednostně uskutečňovaly akce v severních Čechách a na severní Moravě. Když vezmete například okres Příbram, bylo v něm dosud realizováno jen málo akcí na podporu životního prostředí. Využiji toho, že hovoříme velmi otevřeně o tendenčních informacích: je zajímavé, jak asi hodně špatné je životní prostředí na jižní Moravě, konkrétně v okrese Hodonín. Tam je takových akcí, že se člověk až diví,“ uvedl ministr se zjevnou narážkou na to, že Ambrozek z Hodonína pochází a je jihomoravským lídrem Koalice.
Poslanec, který je v radě fondu od roku 1996, vysvětluje dobrou saturaci jižní Moravy tím, že jsou tam velmi aktivní starostové. Sám se však „snaží podpořit pozitivní projekty z celé republiky“.
O Kužvartovi s Ambrozkem se říká, že si vzájemně dokážou vyjít vstříc. To, že v čele Rady SFŽP není člověk ze smluvně opozičních stran, uvádí Kužvart jako důkaz společenské kontroly nad veřejnými prostředky. I Ambrozek však uznává, že vztah voleb a čerpání peněz z fondu není inertní. Na otázku zda půl miliardy na výjimky není příliš mnoho, a zda by to mohlo souviset s volbami, odpověděl: „To samozřejmě ano. Určitě to souvisí s volbami. Jsme dospělí, že? Nechci navádět, ale když se podíváte kolik se uvolnilo do kterého kraje, tak…“
Kolik se uvolnilo třeba do středních Čech, zněla další otázka týdeníku EURO. „No, asi nejvíc,“ odpověděl poslanec, který však připouští, že Čechy jsou z hlediska ochrany životního prostředí zanedbanější než jižní Morava.
Poradci.
Zdroje týdeníku EURO uvádějí, že v ČSSD existují snahy dostat činnost ministerstva i fondu pod silnější stranickou kontrolu. Údajně jdou mimo ministra a za jejich realizátory jsou označováni Škoda a ministrův osobní tajemník Karel Šašek. Oba přišli do úřadu během Kužvartova působení, Šašek původně jako ministrův poradce právě pro činnost fondu.
Informace o jejich stranických úkolech se však nepodařilo ověřit. „Vy jste ta jména řekl,“ odpověděl Ambrozek na otázku týdeníku EURO. „Já myslím, že u toho druhého jména by to mohlo být na místě. S panem Škodou věci konzultuji, je to člověk, který přišel na ministerstvo poměrně nedávno a dostal se do problematiky. Ale obávám se, že je tam tlak poradců, kteří možná transformují zájmy i jiných sociálnědemokratických politiků. Ale ono je to jako s každým dotačním titulem. Všechny ministerské fondy jsou tím, když se blíží volby, poznamenány.“
Beneš soudí, že osobní odpovědnost nese ministr Kužvart. „Jestli mu náhodou někdo někde něco šeptá, to já nevím. To se lze jenom domnívat. Ale když se člověk zamyslí nad tím, jak fungují poradní sbory sociálně demokratického premiéra, tak pochybuji, že ministr životního prostředí bude nějakou výjimkou. Nynější utrácení tomu nenasvědčuje,“ uvedl.
Kužvart označil informaci za „úplný nesmysl“. „Uvědomte si, že správcem fondu jsem ze zákona já,“ pokračoval. „Kdyby tomu bylo tak, jak říkáte, rozhodně by nezávislá auditorská společnost nehodnotila fond třemi A.“
Slovy o nesmyslu reagoval i Šašek. Potvrdil, že je členem sociální demokracie: „Proto zde také pracuji. Vyjíždím s panem ministrem do krajů, dozvídám se o problémech, lidé ze samospráv mi telefonují a pokud to jde, snažím se pomoci nebo poradit. Ale je mi jedno, z jaké je kdo politické strany nebo jaké má politické názory.“
Více peněz.
Šašek uvedl, že činnost fondu nyní sleduje pouze všeobecně. Dodal, že intenzivně se však zabývá tím, jak aktivněji vynakládat prostředky na ochranu životního prostředí. Šašek je společně se Škodou označován za hlavního představitele názoru, že management SFŽP se chová až příliš konzervativně, jenž se ve vedení ministerstva objevil ve druhé polovině loňského roku. Kužvart se s ním údajně neztotožňoval. Šašek vyslovuje například otázku, zda je nutné držet vysoké bilanční rezervy (letos sedm set milionů), když příjmy fondu, tvořené poplatky za narušování životního prostředí, jsou dopředu odhadnutelné. Objevily se i úvahy o úvěrovém financování, respektive o emisi obligací. Ředitelka fondu Radka Bučilová na tyto názory loni na podzim reagovala tím, že změny ve finančním řízení fondu by vyžadovaly i změnu zákona. Na základě současného stavu například za závazky fondu neručí stát. Přímou osobní odpovědnost nese jen management fondu a ministr.
Náměstek Škoda odmítl o plánech na méně konzervativní finanční řízení fondu sdělit cokoli konkrétního s tím, že nejdříve musí proběhnout analýza jeho cash flow, která se nyní připravuje. Kužvart přímo prohlásil, že „úvěrové financování není cesta pro fond“. „Už před řadou měsíců jsem to na základě řady expertiz odmítl, protože by to z hlediska finanční stability fondu nebylo rozumné.“ Týdeník EURO má však informace že ještě letos v lednu Kužvart písemně konzultoval s ministrem financí Jiřím Rusnokem záměr vydat dluhopisy SFŽP.
Rusnok ve svém stanovisku víceméně potvrdil názor managementu fondu. Nakupování státních pokladničních poukázek fondem označil za „lepší a bezpečnější způsob zhodnocování dočasně volných peněžních prostředků než jejich ukládání na termínové vklady“ a pro případné dluhové financování nabídl spolupráci ministerstva financí při přepůjčování peněz získaných z emise státních dluhopisů. Ovšem za podmínky zcela bezpečného způsobu splácení. Pokud jde o dluhopisy SFŽP, výslovně uvedl: „Nesouhlasím s názorem, že uvedený státní fond může vydat dluhopisy, aniž by se musely měnit dosavadní právní předpisy v této věci. Na rozdíl od soukromého sektoru pro státní a vůbec veřejný sektor neplatí zásada, že co není zakázáno, je automaticky povoleno, ale platí zásada právě opačná. Vzniká-li tedy naléhavá potřeba, aby SFŽP vydával dluhopisy, což si osobně nemyslím, musí to mít explicitně povoleno zvláštním zákonem č. 388/1991 Sb., kterým se tento státní fond řídí.“
