Benefitem je i výhodná půjčka

OSVOBOZENÍ OD DANĚ Z PŘÍJMŮ K zaměstnaneckým benefitům patří i různé peněžní půjčky poskytované zaměstnancům. Může jít o zvýhodněné návratné půjčky s nulovým či nízkým úrokem nebo i o nenávratné půjčky. Kdy takové zvýhodnění podléhá dani z příjmů a kdy je od ní osvobozeno?

OSVOBOZENÍ OD DANĚ Z PŘÍJMŮ K zaměstnaneckým benefitům patří i různé peněžní půjčky poskytované zaměstnancům. Může jít o zvýhodněné návratné půjčky s nulovým či nízkým úrokem nebo i o nenávratné půjčky. Kdy takové zvýhodnění podléhá dani z příjmů a kdy je od ní osvobozeno?

NÁVRATNÉ PŮJČKY ZAMĚSTNANCŮM Od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozeno peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s bezúročnými půjčkami nebo půjčkami s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, poskytovanými z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). U zaměstnavatelů, na které se předpis o FKSP nevztahuje, se jedná o půjčky poskytované ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění. Podmínkou daňového osvobození je splnění určitých finančních limitů a účelu půjčky. Musí se jednat o jednu z následujících variant: * půjčka zaměstnanci na bytové účely do výše 100 tisíc korun nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 tisíc korun, * půjčka zaměstnanci postiženému živelní pohromou až do výše jednoho milionu korun na bytové účely a do výše 200 tisíc korun k překlenutí tíživé finanční situace. PENĚŽNÍ ZVÝHODNĚNÍ JAKO PŘÍJEM

Pokud půjčky poskytnuté na bytové účely nebo k překlenutí tíživé finanční situace převyšují uvedený limit, považuje se pro daňové účely za příjem zaměstnance peněžní zvýhodnění, které mu poskytl zaměstnavatel. Stejně je tomu u všech půjček poskytnutých zaměstnanci na jiné účely, než je výše stanoveno.

Tímto peněžním zvýhodněním je obvyklý úrok - tedy ten, který je obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování půjček obdobného charakteru. Jde tedy o rozdíl mezi takovým úrokem a nižším zvýhodněným úrokem, který zaměstnanec platí svému zaměstnavateli. Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období, tedy nejpozději v měsíci prosinci.

Peněžní zvýhodnění (výše úroku) se vypočítá vždy z dosud nesplacené částky poskytnutých půjček převyšujících stanovený limit pro daňové osvobození a z půjček poskytnutých na jiné účely, na které se osvobození nevztahuje. Peněžní zvýhodnění zaměstnance se vypočte podle následujícího vzorce:

PZ = P x (ÚO - ÚP) : 365 x D

kde značí

PZ … peněžní zvýhodnění zaměstnance v korunách

P … poskytnutá půjčka v korunách

ÚO … úroková míra obvyklá vyjádřená indexem (úroková míra v procentech: 100)

ÚP … zvýhodněná úroková míra z půjčky vyjádřená indexem (úroková míra v procentech: 100)

D … počet dnů, za které je zdanitelné zvýhodnění počítáno

Výše úroku se počítá vždy z poskytnuté výše půjčky do dne před první splátkou. Po splacení první a další splátky se úrok počítá z jistiny snížené o první a další splátky.

DAŇ Z PŘÍJMU, NEBO DAROVACÍ? Pokud bude nutné zdanit poskytnutou bezúročnou nebo zvýhodněně úročenou půjčku zaměstnancům, půjde vždy o připočtení „odpuštěného“ úroku k příjmu zaměstnance ze závislé činnosti a zdanění tohoto plnění daní z příjmů ze závislé činnosti. Nikdy tedy nepůjde o zdanění daní darovací. V případě prominutí určité částky půjčky se prominutá část půjčky stává příjmem zaměstnance v tom měsíci, ve kterém k prominutí došlo, a podléhá zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti. Pokud by však došlo k prominutí nesplaceného zůstatku půjčky zaměstnance u rodinného příslušníka zemřelého zaměstnance, bude výše prominutí půjčky hodnoceno jako bezúplatné nabytí jiného majetkového prospěchu, který je předmětem daně darovací. Daň darovací je stanovena na základě podaného daňového přiznání k dani darovací. NEJDE O DAŇOVÝ VÝDAJ Poskytnuté půjčky zaměstnancům nejsou u zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem). Půjčka nemůže být poskytnuta z provozních nákladů, ale výlučně z vyčleněných finančních prostředků - u společnosti s ručením omezeným tedy ze sociálního fondu, vytvářeného v rámci rozdělení zisku po jeho zdanění nebo ze zisku po jeho zdanění. Příklad č. 1 Zaměstnanec má dosud nesplacenou bezúročnou půjčku od svého zaměstnavatele (poskytnutou ze sociálního fondu) na nákup bytového zařízení ve výši jejího zůstatku 140 000 korun. V souvislosti se živelní pohromou mu byla poskytnuta další bezúročná půjčka ve výši 900 000 korun na výstavbu rodinného domku zničeného při povodni. Řešení: Celkový zůstatek bezúročné půjčky poskytnuté zaměstnanci činí 1 040 000 korun, takže o 40 000 korun převyšuje limit pro daňové osvobození. Dani z příjmů ze závislé činnosti tedy bude jako peněžní zvýhodnění podléhat výše obvyklého úroku z částky 40 000 korun. Pokud například obvyklá výše úroku činí 8 % p.a., bude se tento úrok počítat z částky 40 000 korun až do té doby, kdy dojde k dílčí úhradě splátky půjček. Po provedení splátky se bude opět úrok počítat z posledního zůstatku půjček přesahujících hranici 1 000 000 korun. Jakmile součet nesplacených zůstatků obou půjček již nepřesáhne limit pro osvobození (1 000 000 korun), nebude podléhat peněžní zvýhodnění u zaměstnance zdanění. Příklad č. 2 Zaměstnanec obdržel od svého zaměstnavatele bezúročnou půjčku ve výši 40 000 korun k překlenutí tíživé finanční situace vzniklé v souvislosti s úmrtím v rodině. Řešení: V daném případě došlo k překročení limitu osvobození od daně z příjmů pro zvýhodněnou půjčku k překlenutí tíživé finanční situace, který činí 20 000 korun. Ke zdanění bude přicházet úrok z částky půjčky nad tento limit. Pokud bude úrok, který je obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování půjčky obdobného charakteru, dosahovat například výše devíti procent, pak u zaměstnance bude přicházet ke zdanění ročně částka peněžního zvýhodnění: (40 000 korun - 20 000 korun) x 0,09 = 1800 korun. Příklad č. 3 Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci bezúročnou půjčku ve výši 140 000 korun ze sociálního fondu na bytové účely se splátkami 5000 korun měsíčně srážkou ze mzdy vždy k desátému dni v kalendářním měsíci. K 1. lednu 2006 činila dosud nesplacená výše půjčky 110 000 korun. Řešení: Zaměstnavatel zjistil u bank v místě svého sídla obvyklou výši úroku k 1. lednu 2006 ve výši 8 % p. a. Postup zaměstnavatele bude následující (viz tabulka). Počínaje splátkou sraženou dne 10. února 2006 dosáhne výše zůstatku půjčky na bytové účely 100 000 korun, tj. hranice, do které je peněžní zvýhodnění půjčky osvobozeno od daně z příjmů. V roce 2006 tak zaměstnavatel připočte k příjmům zaměstnance peněžní zvýhodnění z půjčky ve výši 54 korun. Bude záležet na zaměstnavateli, kdy provede tento výpočet a kdy ve zdaňovacím období 2006 připočte částku peněžního zvýhodnění zaměstnance k jeho příjmům a zdaní daní z příjmů ze závislé činnosti. NENÁVRATNÉ PŮJČKY ZAMĚSTNANCŮM Od daně z příjmů je osvobozena nenávratná půjčka do výše 500 000 korun poskytnutá zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvis
losti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Podmínkou je, že tento dar je vyplácen z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se vyhláška o FKSP nevztahuje, nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Podmínkou osvobození sociální výpomoci u zaměstnance od daně z příjmů je vyhlášení takzvaného nouzového stavu na daném území, kde žije zaměstnanec. Podle zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti státu, může vyhlásit nouzový stav vláda například v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod či jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Ostatní nenávratné půjčky (peněžní dary), poskytnuté zaměstnavatelem na jiné účely než výše uvedené, nebo ve vyšší částce na výše vyjmenovanou sociální výpomoc, jsou vždy součástí příjmu zaměstnance ze závislé činnosti. Podléhají tedy dani z příjmů (nikdy nepůjde o daň darovací). Příklad č. 4 Zaměstnavatel poskytl ze sociálního fondu zaměstnanci, kterému byl zaplaven rodinný domek při povodni v srpnu 2002, nenávratnou částku 100 000 korun jako sociální výpomoc. Řešení: Pokud byl na území bydliště zaměstnance vyhlášen vládou České republiky v důsledku povodní nouzový stav, je sociální výpomoc poskytnutá zaměstnavatelem u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. V opačném případě bude částka 100 000 korun připočtena zaměstnanci ke zdanitelné mzdě pro účely stanovení záloh na daň z příjmů.