České firmy se zaměřují zejména na ochranu životního prostředí či vzdělávání a mnohé tak činí z přesvědčení, že je jejich povinností starat se o své okolí. Jako společensky odpovědná se obvykle označuje taková firma, která do svých činností směřujících k zisku dobrovolně integruje sociální a ekologická hlediska. Například Zbyněk Frolík se kromě samotného podnikání štědře věnuje charitativní činnosti. Společnost Linet, kterou Frolík zakládal, spoluvlastní a působí v ní jako generální ředitel, za posledních 20 let věnovala na dobročinné účely finanční i materiální dary v hodnotě okolo 100 milionů korun.
Takových firem přitom přibývá nejen v zahraničí, ale i v Česku. „Tuzemské podniky se v rámci společenské odpovědnosti firem (CSR) nejvíce zaměřují na ochranu životního prostředí, vzdělávání i na podporu znevýhodněných a pomoc místním komunitám. Aktuální trendem je určitě odklon od tradičního pojetí CSR směrem k udržitelnosti. Strategie firem se začínají přizpůsobovat globálním trendům a novým globálním cílům vytyčeným OSN. Takzvané Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) přijaly v roce 2015 vlády z celého světa v rámci Agendy 2030. Se SDGs se pro soukromý sektor objevují nové příležitosti využití velkého tržního potenciálu skrytého v řešení těch nejpalčivějších problémů dnešní doby,“ říká Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.
CSR láká mladé
Společenská odpovědnost navíc v dnešní době rezonuje nejen mezi firmami samotnými, ale též mezi veřejností a zejména pak mezi mladými lidmi z generace takzvaných mileniálů. Například z průzkumu agentury Ipsos CSR & Reputation Research z loňského roku vyplývá, že 78 procent zaměstnanců považuje za důležité, zda je jejich zaměstnavatel společensky odpovědný. Podle amerického průzkumu Millennial Employee Engagement Study si zase celých 83 procent lidí přeje, aby jim zaměstnavatel umožnil věnovat se dobrovolnictví, a 75 procent mileniálů by si zvolilo práci pro společensky odpovědnou firmu i za cenu nižšího platu. „V současné době, kdy je na českém trhu velmi nízká nezaměstnanost, tak mohou být společensky odpovědné firmy v hledání mladých talentů obzvláště zvýhodněny,“ podotýká Jiří Jemelka, ředitel společnosti J. I. P. pro firmy, jež pomáhá malým a středním podnikům.
O CSR aktivity společností se rovněž ve zvyšující se míře zajímají zákazníci.
„Podle výzkumu Ipsos by si 58 procent Čechů bylo ochotno připlatit za produkt, který je šetrný k životnímu prostředí. Z tohoto výzkumu také vyplývá, že lidé v Česku oceňují firmy, které se zaměřují na férové chování k zaměstnancům a na ochranu životního prostředí,“ dodává Mádlová. To potvrzují i zahraniční průzkumy. Například studie Nielsen Global Corporate Sustainability Report z roku 2015 uvádí, že připlatit si za produkty udržitelně hospodařících firem je ochotno 66 procent lidí, v kategorii mileniálů je to dokonce 73 procent. Ve srovnání s rokem 2014 přitom tato čísla vzrostla o 11, respektive 23 procentních bodů.
CSR jako poslání
Mnohé firmy jsou přitom společensky odpovědné, aniž by si to nějak zvlášť uvědomovaly či na to kladly důraz. Pro řadu podniků je výborná péče o zaměstnance či pomoc komunitě přirozenou „povinností“.
„Nemyslím si, že by se naše dobročinné aktivity odrážely na postoji našich zákazníků. A ani to pro to neděláme.
Máme za to, že když nám bylo umožněno podnikat, růst a nadprůměrně vydělávat, tak bychom měli také společnosti něco vracet,“ říká si Frolík. „Proto se také například staráme o své zaměstnance, podporujeme rodiny s dětmi, máme školku, letní tábory. Nabízíme práci pro ženy na mateřské dovolené, kterou mohou dělat doma. Podílíme se na výuce na středních i vysokých školách, spolupracujeme se základními školami. Chceme být zkrátka vzorovým zaměstnavatelem v regionu i v zahraničí,“ dodává.
O autorovi| Václav Herz, BusinessInfo.cz
