Řidič v Česku platí v průměru za benzín o sedmdesát haléřů více, než kolik by musel, kdyby se cena u stojanů odvíjela pouze od ceny benzínu na světových trzích. A to i přesto, že stát loni benzín zdražil zvýšením spotřební daně.
Foto: Jakub Stadler
Benzín je drahý. To ví všichni řidiči, kteří si pamatují, jak ještě loni v září platili za litr naturalu o dvě koruny méně než nyní, kdy na stojanech v průměru svítí cenovka 33,33 koruny za litr. A nevěřícně kroutí hlavami i ti, kteří vzpomínají, jak v polovině roku 2008, kdy se ceny ropy i benzínu na světových trzích vyšplhaly k historickým maximům, platili v průměru o 70 haléřů za litr méně než teď.
Tradiční mantra výrobců a distributorů pohonných hmot, že za vysoké ceny u benzínových pump může drahá ropa, neobstojí. Ropa je o 50 dolarů za barel levnější než před 2,5 lety. Tuna benzínu na rotterdamské burze, od jejíž ceny se odvíjejí i ceny pro řidiče, stojí o více než 300 dolarů méně. Toto světové zlevnění sice pořádně nahlodalo oslabení koruny vůči dolaru, ale i tak je dnes benzín na světových trzích zhruba o 1,2 koruny na litr levnější než v létě roku 2008.
Politici řidičům nepřejí
Do útrat řidičů loni v lednu výrazně promluvil stát. Spotřební daň, kterou platí v každém litru benzínu, vzrostla o korunu. Spolu s daní z přidané hodnoty se tím litr benzínu zdražil o zhruba 1,2 koruny. Čistě teoreticky by tedy měl nyní benzín stát zhruba stejně, jako v době ropné horečky. Jenže nestojí.
Sedmdesátihaléřový rozdíl se nedá úplně vysvětlit ani další změnou, kterou politici českým řidičům loni přichystali. Od letoška se zvýšil podíl etanolu, který se povinně do benzínu přimíchává, ze 3,5 na 4,1 procenta. Tato biosložka je sice dražší než benzín, nicméně v litru paliva by se podle analytiků nemělo toto zvýšení téměř projevit. „Maximálně bych tento efekt odhadoval na 10 či 20 haléřů,“ soudí Petr Čermák ze společnosti Colosseum.
Zbytek si tedy nechávají distributoři. I když i jim například kvůli letošnímu zvýšení mýtného na dálnicích o něco narostly náklady, růst jejich ziskových marží oslovení ekonomové nevylučují.
Čeká nás tvrdý rok
Pokud distributoři a prodejci na své marže nesáhnou, měli by se řidiči připravit na tvrdý rok. „Pod 30 korun za litr se letos s velkou pravděpodobností nedostaneme,“ soudí Čermák. Pravděpodobnější spíše je, že se benzín udrží na nynějších úrovních, nebo dokonce bude ještě zdražovat.
Do hry tentokrát nebude vstupovat stát, ale ekonomické oživení ve světě. Kvůli němu poroste cena ropy i benzínu na světových trzích. Řidičům nepomůže ani kurz koruny. Ten se bude letos pohybovat kolem nynějších úrovní, tedy v blízkosti 19 korun za dolar. Nebude proto překvapením, pokud letos benzín v průměru pokoří hranici 34 korun. Stačí, aby na rotterdamské komoditní burze benzín zdražil o 50 dolarů za tunu, tedy o necelých šest procent.
Cena ropy letos poroste s tím, jak se bude zvyšovat její spotřeba. Ta se má vyšplhat na rekordních 88,8 milionu barelů denně, předpovídá Mezinárodní energetická agentura. Důvodem je rychlý růst asijských ekonomik a oživení ve Spojených státech. Navíc se čeká, že exportéři ropy budou produkci zvyšovat pomaleji, než o kolik poroste poptávka.
Řada odhadů proto hovoří o tom, že ropa letos pokoří hranici sta dolarů za barel. V průměru za celý rok by měl barel ropy stát zhruba 90 dolarů, což je přibližně o 12 dolarů více než v loňském roce.
Jak získat část peněz zpět
Podobné je to i s cenou benzínu. Američané se z krize zjevně oklepali a zase začínají více jezdit a kupovat velká žíznivá auta. Tamní spotřebu pohonných hmot živí i větší nákladní doprava, protože stoupá podnikatelská aktivita a průmyslová výroba. K tomu je třeba připočíst prudký růst prodeje nových aut v Číně a Indii. Obě země musí dovážet čím dál víc benzínu, protože domácí kapacity k jeho výrobě nestačí. V kombinaci s nižšími zásobami benzínu ve skladech, zejména v USA, mohou tyto důvody zdražit benzín na světových trzích v příštích měsících až o 20 procent, odhaduje analýza společnosti Colosseum.
Tento scénář mohou nabourat snad jen americké a evropské rafinérie, které mají stále dostatek volných kapacit. Takže na růst spotřeby mohou zareagovat větší výrobou, aniž by se cena výrazně pohnula směrem vzhůru.
Řadu zemí trápí rostoucí inflace, kterou se budou tamní centrální banky snažit zkrotit například zvýšením úrokových sazeb. To by zpomalilo růst ekonomiky a omezilo i chuť spotřebitelů utrácet, nejen za benzín. Spoléhat na to ale nelze.
Čeští řidiči, kteří se nechtějí s drahým benzínem smířit, mají dvě možnosti. Buď budou jezdit méně, nebo zkusí netradiční způsob, jak prodejce pohonných hmot porazí jejich vlastními zbraněmi.
Rostoucí ceny ropy a pohonných hmot budou přiživovat zisky energetických koncernů. Analytici oslovení agenturou Bloomberg předpovídají, že růst zisků přepočtených na akcii může být až dvacetiprocentní ve srovnání s loňským rokem. Díky tomu poroste i cena energetických akcií. Dobrá investice tak může část z peněz, které řidiči nechají na pumpách, vrátit zpět do peněženek.
