Podnikatelé Komárek a Beran jsou kolegy z branže označováni za arbitrážní šašky
Kdyby žili podnikatelé David Beran a Jan Světlík ve středověku, odvíjela by se jejich sága zhruba následovně. Seznámili by se na jedné obchodní cestě. A po nově utvořeném přátelství by si postavili hrady na protilehlých kopcích, společně nakoupili několik okolních vesnic. Světlík by za Berana provdal svou nejmladší dceru a oba rytíři by společně pracovali několik let na zvelebení nových panství. Po čase by se však jejich přátelství - kvůli nesrovnalostem při výběru desátků -, změnilo v nevraživost. Beran by se rozhodl prodat svůj podíl na společném panství pražskému obchodníkovi s petrolejem Karlu Komárkovi a odejít do ciziny. „Tomu nic neprodáš, mám předkupní právo. Porušíš jej a uvidíš,“ varoval by Světlík svého zetě. Marně. V čele vojska by se pak snažil vyplenit Beranův hrad. Ten by se snažil v případě Světlíka o totéž. A aby se situace ještě zkomplikovala, za nejbližším kopcem by čekali Komárkovi žoldnéři.
Jenže nejsme ve středověku a řešit vzájemné spory v civilizované Evropě za pomoci lučištníků a kopiníků nelze. A tak je možné na pomoc při narovnávání sporů povolat pouze příslušné soudy a arbitrážní komise. Spor navíc není veden o několik vesnic, ale o akcie jedno z největších tuzemských strojírenských podniků - společnost Vítkovice Holding s ročním obratem kolem dvaceti miliard korun. Obsazení hlavních aktérů Komárek, Beran a Světlík, však sedí.
I v tomto případě je nutné podívat se zpět do historie. Ne však o několik století, ale pouze o pár let. Beran, který začínal počátkem devadesátých let jako prodejce kopírek a počítačových tiskáren, získal při privatizaci společnosti Vítkovice Holding 45 procent akcií. Stejný podíl ovládl i Světlík. Spolupráce byznysmenů zdárně fungovala několik let. Až do přelomu let 2004 a 2005. Tehdy se oba podnikatelé rozhádali. Beran se poté spolu s dalším svým partnerem, Petrem Novotným (ovládá pět procent akcií holdingu), rozhodl prodat podíl ve firmě společnosti Industrial Holding ze skupiny K & K Capital Group ovládané Karlem Komárkem. Světlík však s transakcí nesouhlasil, a tvrdil, že má na akcie předkupní právo. Jeho tvrzení podpořili před několika týdny i arbitři. Ti rozhodli, že Beran musí 45 procent akcií holdingu Světlíkovi vrátit, za což má dostat 73 milionů korun. Současná tržní hodnota 45procentního podílu je přitom odhadována zhruba na sedm miliard korun. „Je to nehoráznost. Vůči rozhodčímu nálezu podám u obecného soudu návrh na jeho zrušení,“ tvrdí Beran. Bez ohledu na další připravovanou soudní při, však měl dle výroků arbitrů vrátit do tří dnů od jejich rozhodnutí akcie Světlíkovi. Neučinil tak a jeho bývalý partner podíl vymáhá prostřednictvím exekutora. Jenže. Beran podíl vydat nechce a zřejmě ani nemůže. V dalším sporu, tentokrát s Komárkem, kterému odřekl prodej akcií holdingu na poslední chvíli, mu soud zakázal se zmíněným akciovým podílem nakládat. Beran proto cenné papíry uložil k soudu do zástavy. A je nyní v notně choulostivé situaci. Komárkova skupina totiž kvůli krachu prodeje požaduje buď vydání akcií nebo proplacení škody ve výši 3,468 miliardy korun. Beran tak má v současné době dvě možnosti. Vydat akcie Světlíkovi a Komárkovi zaplatit miliardové odškodné. Druhým řešením je vydat akcie Komárkovi a odškodné zaplatit Světlíkovi.
Z Berana, jehož lze stále považovat za jednoho z nejbohatších lidí v Česku, a kromě jiného ovládá i finanční společnost Profidebt, se v posledních letech stal specialista na arbitrážní řízení a rozkmotřování se s obchodními partnery. O tom svědčí i jeho vztah s Komárkem. Ještě zhruba před dvěma lety společně plánovali založení největšího strojírenského seskupení v zemi. To mělo kontrolovat Komárkovu společnosti ŽDB Group a Bonatrans a minimálně poloviční podíl ve vítkovickém holdingu. Z plánů sešlo a Komárek s Beranem po sobě vzájemně v několik arbitrážích požadují odškodné za několik desítek miliard. Zda Beranovy plány skončily kvůli tomu, že své bývalé partnery podrazil, nebo jen jejich špatným výběrem či souhrou okolností, lze ze současných kusých informací jen těžko posoudit. Jisté je jedno. Komárek a Beran jsou kvůli četnosti vzájemných sporů svými kolegy z branže často označováni za arbitrážní šašky, kteří v těchto řízeních mohou přijít o významný díl svého majetku. I proto, že jejich spor nemá s klasickým podnikáním již nic společného, ale přerostl do vzájemné nevraživosti. Ta má jediný cíl, připravit soka o co největší díl majetku. A pokud to bude alespoň trochu možné, tak o všechen. Smírné řešení lze za současného stavu najít jen stěží. I když jedna cesta by tu možná byla. Stačí započíst vzájemné pohledávky a výsledných zhruba padesát milionů věnovat na charitu. To by se ale nesměl soudit Beran s Komárkem.
