Menu Zavřít

Příliš mnoho zavřených letišť. Berlín vyhlíží kolaps

11. 4. 2018
Autor: picture alliance/Robert Schlesinger | usage worldwide/dp / Profimedia

Nekonečný příběh je název knihy německého spisovatele Michaela Endeho. Dobře vystihuje i výstavbu nového letiště Willy Brandt Berlin Brandenburg. Letecký provoz hlavního města Německa nyní zajišťují letiště Schönefeld a Tegel, který ale do konce roku 2019 musí postavit nové odhlučnění. Otevření nového letiště je aktuálně naplánováno na říjen 2020. Ministr dopravy Německa Andreas Scheuer z CSU varuje před kolapsem.

Nová německá vláda musí řešit závažný problém s mezinárodním dopadem. Hlavnímu městu čtvrté největší ekonomiky světa hrozí, že na přelomu let 2019 až 2020 přijde o jediné letiště Tegel. Provoz tak bude zajišťovat přesluhující Schönefeld nacházející se na území Braniborska. V jeho sousedství už roky stojí nové mezinárodní letiště Willyho Brandta (BER), které mělo být podle původních plánů otevřeno už v roce 2012. Přestože je hotové, jeho otevření se neustále odkládá. S vyhlídkou nového vzdušného parku bylo již v roce 2008 uzavřeno letiště Tempelhof.

Letiště Berlín Tegel musí do konce roku 2019 vybudovat novou protihlukovou infrastrukturu. Tento termín je ale v ohrožení. Spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer z CSU už varoval místní vlády Berlína i Braniborska, aby situaci ohledně letiště urychleně vyřešily.


Jak vypadají německé problémové projekty. Čtěte reportáž týdeníku Euro:

Pozdě, ale dražší. I Němci mají svůj "tunel Blanka"

 Populární atrakce. Ani Němci nechápou, proč se výstavba berlínského letiště donekonečna vleče. O organizované prohlídky je velký zájem.


„Situace s berlínskými letišti mě velmi zajímá. Pokud se nic nestane, hrozí Berlínu, že koncem roku 2019 nebude mít žádné letiště,“ varoval nový ministr dopravy v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Tegel, který měl být touto dobou dávno zavřen, musí vybudovat nové odhlučnění. I když německá vláda dlouhodobě politiky na zemské úrovni varovala, že tato situace hrozí, nic se nestalo a podle ministra k nim „tvrdá realita“ nedorazila.

S dalším provozem Tegelu se začalo počítat poté, co vyšlo najevo, že kapacita nového letiště nebude dostačující. Pro zachování Tegelu se vyslovili loni také obyvatelé Berlína v referendu. Výsledek je ale nezávazný. Původně mělo být letiště v centru Berlína zavřeno do šesti měsíců od otevření nového letiště Willyho Brandta.

Kritika rudých koalic

Ministr kritizuje postoj místních politiků „že se to stihne“. Tento postoj ilustruje u letiště Berlín Braniborsko, kde se nové moderní letiště otevírá od roku 2012 a stále je jeho otevření v nedohlednu. V současné době už je letiště zastaralé. „A hodiny tikají,“ dodal ministr.

Proto si chce pozvat politiky z vedení Berlína i země Braniborsko na osobní schůzku. Nechce, aby mu později vyčítali, že je nevaroval, že hlavní město zůstane bez letiště. Berlínskou radnici nyní ovládá „rudo-rudo-zelená“ koalice SPD, Levice a Zelených. Braniborsku vládne rudo-rudá koalice SPD a Levice.

Kancléřka Angela Merkelová doposud vylučovala, že by letiště Tegel zůstalo v provozu i po otevření nového letiště BER. Tegel a Schönefeld loni odbavily 33 milionů pasažérů, letiště BER bylo v 90. letech naplánováno na kapacitu 22 milionů lidí.

Letiště Berlín Braniborsko:

Nové letiště se potýká se stále novými technickými problémy. Nejprve to byly nedostatky v protipožárním systému, naposledy se musely vyměnit informační LCD monitory, jež byly namontovány v roce 2011 před prvním plánovaným spuštěním letiště a nyní už jsou zastaralé.

Raději zbourat a postavit nové

Člen představenstva německých aerolinií Lufthasa Thorsten Dirsk dokonce řekl, že letiště se nikdy neotevře a mělo by být raději zbouráno a postaveno od základů nové. „Moje prognóza je následující. Letiště se zbourá a bude postaveno úplně nové.“

V roce 1995 byly náklady na výstavbu nového letiště odhadovány na 1,1 miliardy eur (28 miliard korun), v roce 2015 to bylo 6 miliard eur (152 miliard korun). V roce 2017 bylo proinvestováno 6,6 miliardy eur (167 miliard korun) a šéf projektu Engelbert Lütke Daldrup oznámil rozšíření letiště za dalších 2,3 miliardy eur (58 miliard korun). Německá „infrastrukturní pohádka“ stále pokračuje.

MM25_AI

Dále čtěte:

Mýto neumí ani Němci. V nejdražším sporu v dějinách dal Berlín 6 miliard jen za právníky

Pád Air Berlin: masakr (nejen) nad Berlínem

Letadlo zkrachovalé společnosti Air Berlin u odbavovacího terminálu


  • Našli jste v článku chybu?