Z mnoha hlasů, které v Německu volají po zrušení společné evropské měny, patří v poslední době ten nejhlasitější Berndu Luckemu. Tento vystudovaný ekonom odevzdal po třiatřiceti letech členskou legitimaci CDU, protože nesouhlasil s evropskou politikou záchrany eura. Letos na jaře si založil vlastní politickou stranu Alternativa pro Německo.
Jejím cílem není nic menšího než zrušení eurozóny v současné podobě a návrat členských států k národním měnám. Ten by měl začít na jihu Evropy, aby krizí postižené země mohly díky znehodnocení nových měn znovu dosáhnout konkurenceschopnosti, říká Bernd Lucke v rozhovoru pro deník E15.
E15: Zadlužené země jako třeba Řecko závisejí na finančních injekcích, a to i z Německa. Vy tvrdíte, že Evropa prochází současnou krizí kvůli euru. Opravdu však za to může společná měna? Nejsou to spíše jednotlivé národní vlády, které své státy zadlužily?
Systém euro vytvořil předpoklady pro vznik této krize, vlády potom svým chováním krizi přivolaly. Základní problém spočívá v tom, že v eurozóně jsou vedle sebe v jednom měnovém systému svázané hospodářsky velice odlišné země. V takovém případě může společná měna fungovat jedině tehdy, když existují jasná a přísná pravidla, která se dodržují a také vynucují. Pravidla kolem eura byla ale příliš slabá. Vlády se nedržely a nedrží sjednaných dohod. Tímto způsobem se vytvářejí enormní ekonomické nerovnováhy, jejichž odbourávání je v systému pevného směnného kurzu, jakým je euro, jen těžko možné. Proto usilujeme o odklon od současné europolitiky, protože tento projekt velice silně ohrožuje Evropu.
E15: Chcete zrušit euro. Můžete konkrétně popsat, jak by se to provedlo?
Nejprve navrhuji zavést paralelní měny ve státech na jihu Evropy, které jim umožní hladký odchod z eurozóny. Znehodnocením paralelních měn mohou tyto země znovu dosáhnout konkurenceschopnosti, tím nastartovat svá hospodářství a vytvořit pracovní místa. Stávající dluhy v eurech se musejí snížit na zvladatelnou úroveň pomocí státních bankrotů, pokud to bude nutné. A nakonec se musí rozhodnout, zda se zbývající členové eurozóny spojí do menších měnových spolků, anebo jestli by nebyl politicky a ekonomicky smysluplnější návrat všech zemí k jejich národním měnám. Důležité je, aby takové rozpuštění proběhlo postupně a spořádaně, aby se pokud možno minimalizovaly průvodní hospodářsko-politické turbulence.
E15: Návrat k marce by byl pro Němce tak trochu léčba šokem, nemyslíte?
Ne bezpodmínečně. Přechod musí, jak jsem již popsal výše, proběhnout hladce, aby zhodnocení měny nepřišlo přes noc. Nová národní měna by pro Německo nebyla žádným problémem. Německé hospodářství se díky inovacím již pět desetiletí drží na mezinárodní špičce a bylo tam i bez eura a navzdory opakovanému posilování německé marky.
Doleva, nebo doprava? Jsem pro zdravý rozum
E15: V Evropě teď máme čím dál více politických stran zaměřených proti euru a sílí. V Rakousku je to strana Franka Stronacha, v Itálii partaj Beppe Grilla a ve Velké Británii mají antieuro formaci UKIP. Se kterou z těchto stran má vaše uskupení Alternativa pro Německo nejvíce společného?
Naším základním principem je zdravý lidský rozum bez ideologického směřování doleva nebo doprava. Neorientujeme se na strany v zahraničí a nespolupracujeme s nimi.
E15: Všechny tyto strany mají nálepku populistické nebo protestní. Proč podle vás Alternativa pro Německo není populistická? V jejím programu najdeme kromě vystoupení z eurozóny také kritiku odchodu od jádra, požadavek přímé demokracie, přísnější pravidla pro přistěhovalce... Což jsou všechno velice populární opatření.
Kritika může být u občanů populární a zároveň věcně správná. Proč bychom ji pak neměli uplatnit? Podle mě je politika populistická tehdy, když lidem zatajuje pravdu a místo toho jim slibuje krásnou lež. My zastáváme poctivou a rozumnou politiku, která problémy neobchází, ale adresuje a řeší. To není populistické, nýbrž v zájmu občanů.
E15: Žádáte přísnější pravidla pro přistěhovalce. Myslíte, že by to Německu pomohlo? Vždyť už nyní se země potýká s nedostatkem lidí.
Máme nedostatek kvalifikovaných pracovníků, a to je rozdíl. A proto chceme zavést přistěhovaleckou politiku podle kanadského vzoru. Čemu se chceme bránit, je přistěhovalectví do štědrého německého sociálního systému. Německo by mělo více dbát na kvalifikovanost přistěhovalců, kteří by zároveň měli být integrovatelní a mít o integraci zájem. V současnosti existuje řada jiných možností, jak se přistěhovat, třeba příjezd za rodinou, kde se nezkoumá ani vůle se integrovat ani kvalifikace imigrantů.
Euro rozkližuje Evropu
E15: Co podle vás Evropě hrozí v případě, že eurozóna přetrvá?
Ve hře není nic menšího než politický a společenský mír v Evropě. Euro ve své současné podobě a také záchranná politika kolem eura Evropu rozdělují ekonomicky, a tím ve výsledku také společenskopoliticky. Fiskální unii, kterou zachránci eura navrhují, my odmítáme. I ona by přinesla chybné ekonomické stimuly a byla by politicky neudržitelná. Nehledě na to, že si ji většina občanů nepřeje. Mírovému projektu Evropy taková řešení nepomáhají.
E15: Umíte si v budoucnu představit nějakou další měnovou unii? Jaké země by k ní patřily?
Když jsou si státy přibližně strukturálně podobné, tak také mohou platit stejnou měnou. Dám příklad: Německo, Rakousko a Nizozemsko měly už dlouho před zavedením eura dlouhodobě stálý vzájemný směnný kurz. Sedm šilinků byla vždycky jedna marka, na to se dalo spolehnout. Samozřejmě že lze mít s těci mito zeměmi společnou měnu. A takové měnové území se dá určitě ještě o něco rozšířit. To je otázka, která se má řešit s ostatními partnerskými státy, a to my chceme také – nechceme žádné samostatné jednání ze strany Německa.
E15: Tady v Česku je euro velmi nepopulární, ačkoli stále ještě platíme korunou. Nepopulární je tu i Brusel. Jste euroskeptikem, jakým je například bývalý český prezident Václav Klaus? Nebo v principu evropskému projektu věříte? Co by podle vás vlastně EU měla být?
Evropa je nakonec původně mírový projekt a odpověď na zkušenost ze dvou světových válek na evropském území. Jsem silným zastáncem této evropské ideje a také přítelem evropského sbližování. Ale každý krok v evropské integramusí prokázat, do jaké míry odpovídá cílům blahobytu a míru a principům právního státu, demokracie, občanské solidarity a subsidiarity. Tato otázka se nabízí u eura a u EU jako takové. Tady vidím akutní potřebu něco změnit.
Přál bych si reformu Evropské unie, protože si myslím, že je přebyrokratizovaná a že přenechala příliš mnoho kompetencí Bruselu. Věřím, že by bylo velice užitečné přijít s koštětem a podívat se, o čem skutečně musí rozhodovat EU, co může být znovu vráceno na národní úroveň a co může být úplně zrušeno. Jde mi o zeštíhlení unie, v žádném případě o její zrušení. A o nic jiného zajisté nešlo ani bývalému českému prezidentu Václavu Klausovi.
Bernd Lucke (50)
Vystudoval národní hospodářství na univerzitách v Bonnu a Berkeley, doktorskou práci obhájil v Berlíně. Od roku 1998 přednáší makroekonomii na Univerzitě v Hamburku. V roce 2011 po třiatřiceti letech opustil vládní stranu CDU, protože nesouhlasil s jejím řešením eurokrize. Letos v dubnu stál u zrodu politické strany Alternativa pro Německo, jejímž cílem je zrušení společné evropské měny v její současné podobě. Lucke je jedním ze tří předsedů strany. Je ženatý a má pět dětí.
Čtěte také:
Bernd Lucke se rozhodl zničit euro, aby zachránil Evropskou unii
Průzkum: Alternativu pro Německo podporuje čtvrtina voličů
Evropskou politikou začínají hýbat hnutí, která chtějí skoncovat s eurem
