Je prakticky jisté, že ve sněmovně nyní poměrně hladce projde zákon, jehož cílem je oficiálně transpozice unijní směrnice proti praní špinavých peněz. Jenže jak už to občas bývá, předkladatel zneužil transpozice k posílení vlastní moci.
Ministerstvo financí si do zákona, který předpokládal prolomení bankovního tajemství na základě žádosti ze zahraničí v případě podezření na vážnou trestnou činnost, protlačilo pravomoc činit tak při běžné správě daní. Berňák by nově mohl lustrovat vaše bankovní účty, a dokonce díky přístupu k IP adrese vašeho telefonu i sledovat váš pohyb jako policie. Jenže ta to může činit jen za dohledu státního zástupce a musí si alespoň trochu věrohodně vymyslet nějaký důvod. Finanční úředník bude mít podstatně volnější ruce.
Konečná na čtyři: GDPR ohrožuje malé firmy
Když si uvědomíme, že na téže Finanční správě už třetím rokem shromažďují údaje z kontrolních hlášení týkající se toho, co, kde, od koho a za kolik nakoupil každý podnikatel větší než švec na rohu, jde z toho víc než trochu hrůza. Nakládání s údaji z kontrolních hlášení přitom nepodléhá žádné nezávislé kontrole a ve skutečnosti nikdo netuší, kdo všechno k nim má přístup. Rozšíření přístupu k dalším informacím, které má přinést nový zákon, činí spolu s dosavadními kompetencemi z Finanční správy nesmírně mocný a prakticky nekontrolovatelný úřad. Určitě přitom stojí za povšimnutí, že šmírácké pudy hnutí ANO v tomto případě dosti výrazně podporují i Piráti, kterým nestačí jen prolomení bankovního tajemství, ale prosazují totéž u advokátů a daňových poradců.
Určitě zase uslyšíme, že kdo nedělá nic špatného, tak se přece nemá čeho bát. K tomu lze dodat snad jedině to, že oběti Berdychova gangu by na to zřejmě měly diametrálně jiný názor. Pokud by mohly mluvit.
Přečtěte si další komentáře Pavla Párala: