Bernie Ecclestone: drsný šéf světa Formule 1

Kdysi neúspěšný závodník udělal ze závodů Formule 1 jeden z nejpopulárnějších světových sportů. V červnu tohoto roku si pokazil pověst tím, že o Hitlerovi prohlásil, že dokázal „dovést věci do konce“.

Autor: Profimedia

Necelých 160 centimetrů vysoký „Bernie“, jak mu lidé kolem závodů přezdívají, bezmála třicet let vládne světu F1.

Bernie Ecclestone vládne tvrdou rukou světu, ve kterém se ročně protočí miliardy dolarů. Bez nadsázky jej lze označit za šéfa Formule 1. Podle Sunday Times je 24. nejbohatším Britem.

Bernard Charles Ecclestone se narodil 28. října 1930 v rodině kapitána rybářské lodi ve městě Ipswich, které leží v Suffolku ve Velké Británii. Po studiích polytechniky ve Woolwichi a s diplomem z chemického inženýrství začal pracovat v místní plynárně. Vedle práce se ale začal věnovat svému koníčku – motorkám. Po druhé světové válce založil s Fredem Comtonem společnost Compton & Ecclestone, která obchodovala s náhradními díly. Brzy se také vrhl na prodej aut. Od obchodování s automobily byl jen krok k závodům. První zkušenost udělal ve Formuli 3 v roce 1949, ale po nehodě na okruhu Brands Hatch závodění nechal.

V roce 1957 začal pracovat jako manažer svého vrstevníka a přítele Stuarta Lewis-Evanse. Povzbuzený novou zkušeností se o rok později sám pokusil jako závodník zúčastnit závodů v Monaku, ale tentokrát se ani nekvalifikoval. V roce 1958, když Stuart Lewis-Evans při velké ceně Maroka tragicky zahynul, otřesený Ecclestone znovu zanechal závodění.

Do soutěže se vrátil o deset let později, v roce 1968, jako manažer rakouského jezdce Jochena Rindta. Když i tento jezdec zemřel na následky nehody, Ecclestone se znovu vzdal aktivní účasti na závodech. Rozhodl se ale svět Formule 1 dobýt jinak. V roce 1972 koupil Brabham team. Jako vlastník týmu se stal členem Asociace konstruktérů F1. Tehdy začala jeho pouť za ovládnutím obchodu točícího se kolem formulí.

Velký obchodní tah V době, kdy Ecclestone vstoupil do F1, neměl ještě relativně mladý sport, který vznikl po druhé světové válce, stanovená všechna pravidla. Především bylo třeba vyjasnit tok peněz mezi týmy a podchytit práva k závodům. Ecclestone nejdříve vedl vlastníky týmů (FOCA) proti automobilové federaci FIA v boji za systém vyplácení týmů. V roce 1978 se stal předsedou FOCA. Na začátku roku 1981 zorganizoval klíčové jednání mezi vlastníky týmů a automobilovou federací. Po třináctihodinovém sezení byla podepsána Concordská dohoda, pojmenovaná po Place de la Concorde (náměstí Svornosti), kde jednání probíhala. Smlouvu připravil tehdy jednačtyřicetiletý Ecclestonův právník Max Mosley. Tento dokument je v Ecclestonově biografii zaznamenán jako „velký tah“. Vybojoval jím totiž pro FOCA právo vyjednávat televizní práva přenosů ze závodů. Vyjednávání se ujala FOPA, společnost, kterou pro tuto činnost sám založil. Získal tak pod svoji kontrolu administrativu, provoz a logistiku každého ze závodů F1. Bylo mu padesát jedna let a v F1 se stal mužem číslo jedna. Tým Brabham, který koupil v roce 1972 přibližně za 120 tisíc liber, prodal v roce 1987 za více než pět milionů dolarů švýcarskému obchodníku Joachimovi Luhtimu. Ženy jako domácí spotřebiče V prostředí závodů, kde trávil veškerý pracovní i osobní čas, si našel i životní partnerku. V roce 1984 poznal na jedné z promoakcí 188 centimetrů vysokou chorvatskou modelku Slavicu Radić a požádal ji o telefonní číslo. Modelka pracující pro Armaniho ho nepoznala, a tak mu dala číslo falešné. Ecclestone se ale nedal odradit. A to ani přes to, že mezi nimi byl osmadvacetiletý věkový rozdíl, že byl o bezmála třicet centimetrů menší, a ačkoli nemluvili společným jazykem – Slavica mluvila jen chorvatsky a italsky a Bernie pouze anglicky. Vzali se v roce 1985 a narodila se jim dcera Tamara, o tři roky později dcera Petra. Žili v londýnském domě v Chelsea. Bernard Ecclestone, známý svým zaujetím pro práci, trávil většinu času jednáními a na závodech. Když jejich dvě dcery vzpomínají na dětství, vybavuje se jim, jak odmalička jezdily s rodiči po závodech, žily v „tour busu“ svého otce, kde se na televizi dívaly na přenos závodů. Podle začátečních písmen jména své ženy pojmenoval Ecclestone svoji společnost SLEC (SLavica ECclestone), kterou založil v roce 1996 jako zastřešující organizaci pro F1 Holdings, firmy ovládající chod F1. Sám vyhlášený svojí pečlivostí a pedantstvím o své ženě řekl: „Slavica není pečlivý člověk, ale to mě nerozčiluje. Jsem šťastný, že s ní žiju.“ Jejich manželství však přesto nevydrželo. Rozvedli se na začátku letošního roku. Podle Timesů byl jedním z důvodů rozchodu Bernieho „workalhokolický“ styl života. „Mým prvním dnem, kdy nepůjdu do práce, bude den, kdy mě budou spouštět do hrobu,“ řekl. Manželce po rozvodu vyplatil v přepočtu 23 miliard korun. Přesuny majetku Že jeho pozice v F1 není neotřesitelná a že se najde dost těch, kteří ho budou chtít z jeho trůnu sesadit, ukázalo vyšetřování Evropské komise. Ta v listopadu 2004 řešila spor mezi Ecclestonem a Bayerische Landesbank o to, kdo řídí Formuli 1. Byl to Ecclestone navzdory tomu, že banky měly ve společnostech SLEC ovládajících F1 75procentní podíl. I přes verdikt Evropské komise ponechaly banky Ecclestona v jeho pozici. V roce 2005 prodal svůj podíl F1 CVC Capital Partners. Společně s CVC, Bayerische Landesbank a vlastní společností Bambino Holdings vytvořili konsorcium s názvem Alpha Prema, které je držitelem komerčních práv na F1. V souvislosti se změnami v jeho portfoliu se ale mluvilo více než o reorganizaci majetku o Ecclestonově zhoršujících se majetkových poměrech. V roce 2004 prodal jednu ze svých londýnských rezidencí v Kensington Palace Gardens, v nejdražší lokalitě na světě, za 51 milionů liber ocelářskému magnátu Lakšmímu Mittalovi. O tři roky později rozprodal v aukci část své sbírky luxusních automobilových veteránů. Obě transakce ale byly označeny jako rekordní. Dům prodaný Lakšmímu Mittalovi se stal nejdražší prodanou nemovitostí na světě a Mercedes-Benz 540K Special Roadster z roku 1937, jehož dražba se vyšplhala na neuvěřitelné čtyři miliony liber, se stal v době prodeje třetím nejdráže prodaným automobilem v aukci. Ecclestone si spolu s Flaviem Briatorem vzápětí koupili fotbalový klub Queens Park Rangers a o pár měsíců se k nim přidal s 20procentním podílem i Lakhsmi Mittal. Vzpoura týmů **

Po rozvodu se Slavicou zůstal Bernard Ecclestone v domě v londýnské Chelsea. Jeho bývalá žena se přestěhovala do šestipodlažního domu s pěti ložnicemi v centru Londýna, který jí koupil jako součást rozvodového vyrovnání. Tamara Ecclestone, která zdědila vzhled po své matce, se vedle práce modelky pokouší o televizní kariéru. Na Channel 4 prezentuje závody Red Bull Air Race. Založila vlastní produkční společnost a se sestrou Petrou natočila pilotní díl „Ecclestonova děvčata“, pořad podobný americkému „The Simple Live“, který vytvořila Paris Hilton a Nicole Richie. Mladší Petra Ecclestone se učí módnímu návrhářství u Edwarda Sextona, který obléká vedle jejího otce i Micka Jaggera či Erica Claptona. Zatím vytvořila kolekci oblečení inspirovaných prostředím závodů.

Vzrůstající nespokojenost s vlivem „Bernieho“ na dění v F1 kulminovala před třemi lety. Týmy Mercedes-Benz, BMW, Renault a Honda se v květnu 2005 sdružily v Grand Prix Manufacturers Association, vyhrožovaly blokováním Formule 1 a založením konkurenčního šampionátu pod názvem Grand Prix World Championship. V srpnu tohoto roku byla zatím vzpoura zažehnána podepsáním další, v pořadí šesté Concordské dohody, která upravuje pravidla rozdělení zisků ze závodů až do roku 2012.

Bernie vyhrál další bitvu ve válce o komerční ovládání sportu, kterou začal svým „velkým tahem“ na počátku osmdesátých let. Nyní je Ecclestone prezidentem F1 Managementu, který rozděluje peníze týmům a jehož popularita není valná, a společnosti F1 Group, která drží práva na F1 stvrzená Concordskou dohodou.

Ecclestone tak může až do roku 2012 dál tvrdě vládnout světu Formule 1. Sám přitom prohlašuje, že má rád silné vůdce, jako byla Margaret Tchatcherová, která věděla, co a jak dělá, a Británii pozvedla, zatímco Gordon Brown a Tony Blair se jen prosili lidu o svolení. Před nedávnem veřejnost pohoršil svým výrokem o Adolfu Hitlerovi, kterého označil za muže, jenž věci dokázal dotáhnout do konce. Za své výroky si vysloužil kritiku. Německá židovská rada vyzvala týmy Formule 1, aby Ecclestona bojkotovaly. Stephen Pollard, editor The Jewish Chronicle, prohlásil: „Ecclestone je buď idiot, amorální člověk, nebo nemá ani ponětí, jak hloupý a urážlivý je jeho názor. Nebo to ví a zaslouží si opovržení všech slušných lidí.“ Ecclestone se za své výroky omluvil a dodnes v médiích vysvětluje jejich interpretaci.