Je pravda to, co tvrdí podnikatelé, že více než polovina všech nákupčích bere od dodavatelů úplatky? Jak se tomu bráníte vy?
Zdeněk Juračka,předseda představenstva COOP Centra:
Konkrétně to však nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit. Pokud budeme hovořit o úplatkách či provizi, je pro mě nehorší stav tehdy, kdy nákupčí špatně nakoupí a ještě bere provizi. Lze tedy konstatovat, že v obchodě panují stejné vztahy jako v ostatních oborech podnikání či v celé společnosti. Je–li tedy náš současný hospodářský systém provázen určitými charakteristickými rysy, mezi něž patří například silná korupce v celé společnosti, potom se nemůžeme divit, že i v obchodě se tento styl „spolupodnikání tak rozšířil.
Alice Fríšaufová,tisková mluvčí obchodního řetězce Ahold:
S podobnými informacemi jsme se již setkali. Jsme názoru, že tyto odhady, alespoň pokud se týče velkých obchodních řetězců, jsou přinejmenším nadnesené. V Aholdu Czech Republic platí etický kodex, který takovéto jednání zakazuje. V pracovních smlouvách máme ustanovení o tom, že protiprávní obohacování na úkor zaměstnavatele je důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru.
Karin Petrikovitsová, manažerka interní a externí komunikace Delvita, a. s.:
Rozhodnutí o změně sortimentu spadá do kompetence nákupní komise, složené z odborníků na nákup a prodej. Ve společnosti Delvita máme etický kodex, který nepřipouští brát žádné úplatky, dary a podobně ze strany našich zaměstnanců, nedodržení znamená automatický postih.
Miroslav Kajňák, manažer pro vnější vztahy, Makro ČR:
Máme jasná pravidla a jasnou komunikaci: Vezmeš–li úplatek, končíš, a to nejen v Makru, ale v branži vůbec. Nemůže–li nákupčí prodat své položky, má problém. Někde udělal chybu. Špatně odhadl vývoj poptávky, dojednal špatnou cenu. Zalistoval–li špatný produkt, má velký problém. Produkt končí, jde z regálu. Nakoupil–li špatný produkt opakovaně, není dostatečně kvalifikovaný nebo nedisponuje požadovanými lidskými vlastnostmi. Toto schéma jednoznačně ukazuje, jak krátkozraké a nesmyslné a bláhové je spoléhat na úplatek jako nástroj obchodní politiky či dlouhodobý zdroj vedlejších příjmů.
