Čas adventu do Tří králů bývá zasvěcen návštěvám míst, kde je možné prohlédnout si betlémy. Jsou v kostelích pro připomenutí biblického příběhu. Jsou na výstavách pro svou krásu, uměleckou ihistorickou hodnotu. Většinou je prohlídka spojená s příjemnou vycházkou. Jsou však rodiny, pro které bylo důležité mít vlastní betlém.
Čas adventu do Tří králů bývá zasvěcen návštěvám míst, kde je možné prohlédnout si betlémy. Jsou v kostelích pro připomenutí biblického příběhu. Jsou na výstavách pro svou krásu, uměleckou ihistorickou hodnotu.
Většinou je prohlídka spojená s příjemnou vycházkou. Jsou však rodiny, pro které bylo důležité mít vlastní betlém. „Vždycky jsme doma měli betlém, je to rodinná tradice,“ vzpomíná Hana Karásková, učitelka základní školy v Liberci-Ruprechticích.“ Třeba jen papírový, vystřihovaný. S dětmi jsem ho pekla z vizovického těsta. Když jsem v roce 1992 koupila pec a hlínu, začala jsem dělat betlém keramický.“ Učitelka Karásková je známa svými keramickými betlémy, kde každá figura je originálem. „Měla jsem na to i živnostenské oprávnění,“ říká učitelka, „ale škola mě nyní zcela pohltila, a tak udělám jen sem tam figurku pro přátele.“
Odkaz mrtvého starosty
Betlémářským rájem na Liberecku bylo mnoho let Kryštofovo Údolí. Malebná vesnička se do roku 1945 pyšnila řadou nejrůznějších betlémů i tradicí, která k nim patří. Tvůrci se scházeli, přeli o stavbách, doplňovali a rozšiřovali svá díla až do rozlohy několika čtverečních metrů. Objednávali díly od uznávaných umělců. Zapomenuté betlémy z půd snesl někdejší starosta Miroslav Kuchta a za pomoci manželů Mlejnkových je začal připravovat k obnovené premiéře. On sám se z úspěchu radoval bohužel jen několik dnů. Dnes je v hospodě U Kryštofa stálá expozice. Jitka Mlejnková je povoláním grafička - ilustrátorka a právě v Kryštofově Údolí si s rodinou pořídila chalupu. Jitka Mlejnková je hlavním držitelem tradice betlémů v tomto místě. Zhotovuje keramické z vlastních forem. Jde o ruční práci, ale sériového charakteru. Pětadvacetiletý syn pomáhá s technickou stránkou výroby, jednadvacetiletá dcera pracuje sice v bance, ale osvědčila se jako zručná malířka. Betlémy to jsou hezké a mimořádně levné. Přesto má autorka problémy s jejich odbytem. V prodejnách, kam je nabízí, jsou většinou jen zaměstnanci, a ti odmítají rozhodovat za majitele. Jsou ochotni vzít zboží nanejvýš do komise. A pak se často stává, že je zboží prodané, ale prodejna zrušená, nebo tržba zmizí jinak. „Kdybych měla ty peníze, které mi okolo dluží…“ posteskne si výtvarnice. Právě betlémy Jitky Mlejnkové splňují základní požadavek rodinného betlému. Figurky jsou levné a téměř nerozbitné. Děti si s nimi mohou hrát stejně, jako si kdysi hrály s daráky kralických betlémů, které se dnes prodávají ve starožitnostech.
Cesta k oáze
Před lety v Kryštofově Údolí představil svůj monumentální přírodní betlém zhotovený motorovou pilou malíř Josef Jíra. Jeho deskový betlém je pojat jako triptych z biblických dějin. Od narození Ježíše až po útěk do Egypta. „Symbol a naděje zelené oázy, kterou člověk zahlédne v poušti, je důvodem, proč jsem se do tohoto díla pustil,“ řekl při vernisáži autor. „Každý si cestu k oáze musí projít sám v sobě, hodnota oáz se nemění a zůstane stejná i v příštím tisíciletí,“ vzkazuje dalším návštěvníkům. Letos je tento betlém k vidění na nádvoří Strahovského kláštera v Praze. Historickou zkratku vývoje betlémářství, použitých technik, symbolů a tradic nabízí i neveliká expozice otevřená v Dlaskově statku u Turnova. Když v roce 1979 nastoupila Vladimíra Jakouběová do muzea Českého ráje, byly všechny betlémy na jedné hromadě. „Půl roku jsem je třídila a konzultovala s Vladimírem Vaclíkem, dlouholetým správcem betlémů v Třebechovicích a naším uznávaným odborníkem, jak dát soubory dohromady“, vysvětluje nynější ředitelka. „Objevili jsme zde několik naprostých skvostů. Třeba betlém J. Ginzela, Ignáce Hankeho a dalších. Jsou zde i práce mnoha řemeslníků a učitelů. Soubor neměl většinou jednoho autora, daráci, budovy i stromy se dokupovaly, jak se jejich tvůrci líbilo.“ Ludmilla Stepanek, pochází z Vysokého nad Jizerou - další české kolébky betlémářů - kde její rodiče měli pekárnu. V SRN vystudovala výtvarnou akademii a letos v Liberci učila děti, jak udělat betlém z těsta. Podobně udělal pro Štramberk nový betlém Stanislav Socha (Historický Hrstkův betlém v roce 1990 ukradli.) Výstava na Dlaskově statku také ukazuje, že betlémům se v Čechách vždy věnovali i přední umělci. Tak jako třeba v historii M. Aleš, K. Svolinský nebo dnes Helena Horálková a Milan Janáček. Do výčtu tvůrců a děl patří i zcela neobvyklý betlém východočeského výtvarníka J. Škopka. Před lety vytvořil předlohu papírového betlému „socialistického“ typu. Mezi jeho daráky je sportovec, hasič, dokonce i předseda MNV. Betlém má dobrou grafickou úroveň a dnes pochopitelně i svoji úsměvnou hodnotu. Dodnes se prodává.
Jak nakupovat
Chcete-li si jen přiblížit atmosféru Vánoc, kupte si některý z drobných symbolických betlémů. Je to takový šperk do domácnosti. Vlastně obrázek. Očekáváte-li ale dětskou návštěvu nebo máte-li děti vlastní, bude lepší koupit vystřihovací papírový betlém, nebo kterýkoli z množství betlémů dřevěných. Ale mohou vám posloužit i malované kameny, jedna česká výtvarnice dokonce udělala betlém omalováním polínek do kamen. Variant je bezpočet. Tam totiž je možnost vlastní tvorby, doplnění, rozmísťování figur. Jen o trochu více stojí betlém keramický nebo autorský. V Čechách jsou zatím tak levné, že v zahraničí za stejnou cenu nekoupíte ani potištěný papír.
Stavba Betlémů má v Čechách dlouhou tradici. Ve střední Evropě byl první postavený v Praze roku 1560. Na přelomu 18. - 19. století se pak staly majetkem lidu. O sto let později se daly figurky do pohybu. Před 80 lety se betlémů zmocnila i u nás průmyslová výroba. Alespoň papírový byl v každé rodině. Prvním zobrazením Marie a Ježíška je freska z poloviny 3. století. České památky s touto tematikou jsou ranně gotické. Za nejstarší betlémovou skupinu se považuje práce A. Gambia z roku 1291.
