Aby Praze neodletěl poslední spoj, musí dohánět Vídeň, jež spustila rekonstrukce za půl miliardy eur, Budapešť, která pomalu dokončuje investice za 700 milionů eur, nebo Varšavu chystající stavbu úplně nového letiště.
Letecký boom má do středu Evropy soustředit v příštích letech miliony nových pasažérů a právě teď se o ně začíná hrát.
Strmý vzlet
Rovnice je velmi jednoduchá. Kterému letišti se podaří vybudovat větší kapacitu, bude z nárůstu letecké dopravy těžit více. A získá rovněž větší šanci přetáhnout dopravce od konkurence. Aby bylo jasné, o jakých počtech je řeč, tak Praha rostla vloni meziročně o devět procent, letos o necelých šest procent na 17,8 milionu cestujících. Ještě v roce 2010 bylo číslo někde kolem 11,5 milionu pasažérů. Skvělá čísla, napadne vás. Jenže třeba Budapešť roste čtvrtý rok za sebou dvouciferným tempem a za rok 2019 očekává, že letištěm prošlo 16 milionů cestujících, přičemž jejich počet se za posledních šest let téměř zdvojnásobil. Ano, Praha je už na dostřel.
A pak je tu Varšava. Od července 2016 do července 2017 se provoz na tomto letišti zvýšil o 24,7 procenta, v roce 2018 letiště odbavilo 17,7 milionu cestujících a překonalo Prahu. Očekává se, že přibližně do tří let tento údaj stoupne na 20 milionů. A Vídeň? Byť jde o srovnatelný trh, ve skutečnosti je to úplně jiná liga. Rakousko vyhlásilo plán na pětihvězdičkové letiště. Už nyní jím proudí kolem 27 milionů cestujících (údaj za rok 2018), za rok 2019 se očekává prolomení hranice 30 milionů cestujících.
Globální čísla jsou taková, že každých 15 let se počet cestujících v letecké dopravě zdvojnásobí. Jen společnost Airbus ve své předpovědi rozvoje trhu do roku 2038 definovala boom letecké dopravy potřebou 500 tisíc nových pilotů. Světová flotila osobních a nákladních letadel se podle Airbusu do roku 2038 více než zdvojnásobí ze současných téměř 23 tisíc na skoro 48 tisíc strojů. Abychom si koláč, který se bude dělit, představili ještě lépe, tak každý den až do roku 2035 musí vyjít z výcvikových center po světě osm nových pilotů a k tomu osm nových leteckých dispečerů, aby byla naplněna poptávka vycházející z počtu objednaných letadel. A tito všichni budou chtít někde přistávat - platit letištím za pohyby, parkování i pasažéry, ti zase utratí v obchodech a tak dále… V souhrnu třeba pražské letiště v roce 2018 vydělalo 3,3 miliardy korun při tržbách 11,5 miliardy. Na tržbách se největší měrou podílely letištní poplatky cestujících, proti předchozímu roku se zvýšily o více než tři procenta téměř na 4,4 miliardy korun. Letištní poplatky aerolinek vzrostly o 13 procent na 987 milionů korun. To jen, aby bylo jasno.
Všeci investujú
Podívejme se blíže, co kvůli boji o cestující chystá trojice nejambicióznějších pražských konkurentů. Vídeň práce již zahájila, skončí v roce 2023 souhrnným součtem 500 milionů eur, tedy 12,7 miliardy korun. Vznikne nová centrální bezpečnostní kontrola, nové restaurace či obchody, to vše v rámci rekonstrukce terminálu 2 postaveného v roce 1960. Dojde také k rozšíření budov terminálu 3 směrem na jih či opravě takzvaných „prstů“ východ a západ. To vše znamená kapacitu 35 milionů cestujících. Vídeňské letiště Schwechat má mimo tyto investice už také soudem uvolněnou cestu k dalšímu klíčovému projektu, a to stavbě třetí dráhy. Letadla by na ní měla začít přistávat v roce 2025.
Polská vláda se rozhodla jít leteckém boomu naproti velmi ambiciózní investicí. Postaví mezi Varšavou a Lodží zcela nové letiště. To stávající z roku 1969 přestává vyhovovat i přes opravy terminálu 1, které mají za cíl zvýšit jeho kapacitu. Zásadní změna přišla už v letech 2010 a 2011, kdy se terminály 1 a 2 přestavěly na jeden nový terminál A rozdělený na pět odbavovacích úseků ve dvou hlavních halách. K letišti byly přistavěny silnice a také železniční spojení, a to jako součást rozvoje v souvislosti s ME ve fotbale 2012.
Nové letiště vyroste zhruba 40 kilometrů západně od Varšavy přibližně na třech tisících hektarech půdy. Vybrány byly pozemky u obce Baranów. Vláda počítá s napojením na dálnici i železnici. Kolem letiště vznikne velký areál s výstavními a kongresovými centry, kancelářské a administrativní prostory nebo společně vytvořený kampus polských univerzit. Dojde tak de facto k fúzi aglomerací Varšava a Lodž. Stavět se má od roku 2021, hotovo bude za šest let, tedy co se samotného letiště týká. Výsledkem bude kapacita 45 milionů cestujících s výhledem až na 100 milionů.
Náklady pro první fázi jsou v přepočtu 120 miliard až 180 miliard korun, druhá bude ještě o fous dražší, další peníze si pak vyžádá stavba železnice a úprava dálnice A2. Projekt samozřejmě budí kontroverze jako megalomanský a kritici přisuzují jeho vznik plánům vlády nalákat nejisté investice z Číny.
Budapešť už má také velké kolo investic za sebou a podobně jako Varšava má v tomto před Prahou náskok. Od roku 2018 tam stojí nový prst B s 27 gaty a na dalších pět let má Budapešť plány za 700 milionů eur, tedy za 17,8 miliardy korun. Přitom už od roku 2007 do 2011 letiště investovalo 215 milionů eur (5,4 miliardy korun).
Budapešť za vodou. Letiště roste procentuálně na počtu pasažérů čtvrtý rok za sebou dvouciferným tempem a za rok 2019 očekává, že jím prošlo 16 milionů lidí.
V roce 2014 dostaly rozvojové plány název Bud2020 a už vloni se vjejich rámci rozšířil prst B, čímž se zvýšila kapacita schengenského terminálu 2. Nyní končí stavba Cargo City a oprava terminálů 2A a 2B, staví se i šestipodlažní parkoviště. Mezi nové plány patří nový terminál 3 a nová vlaková stanice.
Mezi konkurenty Prahy patří i Berlín, který už řadu let netrpělivě čeká na zprovoznění postaveného letiště s kapacitou 34 milionů, později 45 milionů cestujících. Pracuje se i v bavorském Mnichově, a to na rozšíření terminálu 1 s novým prstem pro 12 letadel.
Miliardy pro Prahu
Praha plány nyní připravila a představila. Poslední velkou investicí do kapacit letiště bylo otevření terminálu 2 v roce 2006, což je v porovnání s tím, jak čas v leteckém byznysu letí, dávná doba. Pražských 17,7 milionu cestujících znamená hranu kapacity, každý pasažér navíc už ubírá komfort dalším. Hlavním novým plánem je další rozšíření druhého terminálu, hotovo by mělo být do roku 2028. Investici za 16 miliard korun už schválilo ministerstvo financí. „Rozvoj bude financován z vlastních zdrojů letiště a nijak nezatíží státní rozpočet. Projekty povedou k modernizaci a zefektivnění přepravy tak, aby byl zachován vysoký komfort cestujících,“uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
| 23 milionů cestujících chce Praha odbavit v roce 2035. |
| 15,8 miliardy korun bude stát první etapa investic na pražském letišti. Bude se týkat prstu D čili rozšíření terminálu 2 a proběhne mezi lety 2025 a 2028. |
| 9,7 miliardy korun bude stát stavba paralelní dráhy. Začne v roce 2025, přidružené náklady vyjdou na dalších 4,2 miliardy. |
Rozšíření terminálu by mělo stát kolem devíti miliard korun. Zbylých sedm miliard jsou investice do přidružených staveb, například pojezdových drah, parkovacího domu nebo estakády a jiných komunikací před terminálem. Po dokončení přibude na pražském letišti devět nových kontaktních letadlových stání s nástupními mosty a branami pro letadla na krátké a střední tratě. V rámci toho však vznikne také pět alternativních letadlových stání využitelných pro odbavení dálkových letů.
Další rozvojové plány, které by měly zvýšit kapacitu letiště, bude stát řešit později, a to podle aktuálního vývoje na trhu. K největším projektům patří především stavba nové paralelní dráhy. Ta by měla začít v roce 2025 a trvat by měla zhruba tři roky. Její odhadovaná cena je devět miliard korun. Podle letiště bude více než tři kilometry dlouhá dráha primárně sloužit pro přistávání letadel. Kapacity pohybů letadel na letišti, tedy vzletů i přistání, by se díky ní měly zvýšit až na 72 pohybů za hodinu. Po její dostavbě by se měl také zcela omezit noční provoz, přistávat se nebude od půlnoci do půl šesté ranní.
Oproti původním plánům se termín výstavby ranveje ale posunul. Posudek vlivu na životní prostředí pochází dokonce už z roku 2011 a musel být prodloužen zatím do roku 2021. Původně měla dráha sloužit už v letech 2014 či 2015. Důvodem odložení stavby je změna parametrů trati, což se promítlo do projektových příprav. Jednou ze změn je například zkrácení dráhy z původně uvažovaných 3,5 kilometru na 3,1 kilometru. Letiště zatím nemá vykoupeny všechny potřebné pozemky, v současnosti jedná s několika posledními majiteli. Aktuálně má k dispozici zhruba 90 procent nutných pozemků. Letiště po stavbě dráhy zruší ranvej 12/30, čímž odblokuje pozemky pro dostavbu dálnice D6 mezi Prahou a Karlovými Vary.
Přecpaná Ruzyně? Ztrátová regionální letiště cítí jednu z posledních šancí
K dalším dlouhodobým projektům patří mimo jiné zužitkování nevyužitých pozemků u letiště. Na nich by mohl vzniknout hotel, vývojové centrum, sportoviště nebo například zdravotní středisko pro turisty. Součástí rozvoje letiště bude i jeho napojení na železniční trať. Měla by být uvedena do provozu v roce 2028. První úsek přes Negrelliho viadukt by měl být otevřen na začátku června letošního roku.
S velkými investicemi přichází Praha ve srovnání s ostatními konkurenty z regionu na poslední chvíli. Pokud by je odložila, letiště by se muselo zastavit na současné kapacitě a nové linky a dopravce odmítat. Jedno varování však stále visí ve vzduchu. Bude důležité, aby tempo změn překročilo rychlost stavby českých dálnic.
Přečtěte si také:
Tučná dividenda: stát si z pražského letiště vezme 1,66 miliardy
Letiště Praha zlepšilo svůj rating na velmi kvalitní se stabilním výhledem
Letiště Karlovy Vary by se mohlo dočkat modernizace. Vyjde na téměř tři čtvrtě miliardy
Berlínské martýrium. Byznysu dochází trpělivost s nekonečnou stavbou letiště
