Bez Babiše!

16. 10. 2017

Sestavili jsme nejpravděpodobnější scénáře budoucí vlády. Nový kabinet jen těžko vznikne bez hnutí ANO, ale velmi pravděpodobně bez Babiše

Varianty koalic jsou v Česku před volbami velmi důležitým a často opomíjeným tématem.

Politici, ale i mnozí novináři jsou přesvědčeni o tom, že před uzavřením volebních místností jsou jakékoli spekulace o možné povolební spolupráci čirou fantazií, či dokonce překračují meze slušnosti.

Mnozí tvrdí, že by veřejný prostor před volbami měla ovládnout především věcná témata z programů politických stran. Česká exekutivní moc je však založena na koaličním kompromisu a věcná debata o programu je pro rozhodnutí voliče důležitá pouze do té míry, kde končí program jednoho a začíná program druhého koaličního partnera. Pro odpovědný výběr politické strany je proto nutné znát rovněž pravděpodobné koalice partají. Zvláště pokud jejich představitelé už před volbami některé varianty nevylučují či připouštějí.

„Možných koalic bude zřejmě hodně, protože do sněmovny se pravděpodobně dostane až osm stran. Vposledních týdnech posílilo hodně malých, které se pohybovaly těsně pod pěti procenty. Jde zejména o Piráty a Okamurovu SPD“říká sociolog Daniel Prokop z agentury Median. Přesto se již nyní většina z těchto osmi stran vymezuje vůči několika svým oponentům a povolební spolupráci jednoznačně vylučuje. TOP 09 odmítá vládu s hnutím ANO, většina politického spektra kromě ČSSD a hnutí ANO vylučuje povolební spolupráci s KSČM, podobně jako s Okamurovou SPD.

Při výběru nejpravděpodobnějších budoucích koalic vycházel týdeník Euro z posledních volebních modelů agentur Median a STEM/MARK, které přepočítal na mandáty.

1. hnutí ANO + ČSSD + KDU-ČSL

ČSSD i KDU-ČSL slovy svých volebních lídrů Lubomíra Zaorálka a Pavla Bělobrádka staronovou vládu s hnutím ANO otevřeně připouštějí. Vše tedy nasvědčuje tomu, že aktuální kabinet si svůj mandát zopakuje. Avšak s drobnými změnami. Premiérem už nebude Bohuslav Sobotka, ale ani Andrej Babiš, který může klidně během příštích čtyř let skončit ve vězení kvůli obvinění z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie v kauze Čapího hnízda. S největší pravděpodobností tak nebude ani členem vlády.

Záležet ovšem bude na síle ANO. Pokud hnutí získá ve volbách až 30 procent hlasů, bude jeho vyjednávací pozice mnohem silnější a může si Babiše do vlády prosadit. V hnutí ANO však podle informací týdeníku Euro už teď počítají i s variantou „bez Babiše“. Sám exministr financí se této možnosti nebrání.

Složitější ovšem bude výběr jeho náhradníka do čela vlády. Pokud hnutí ANO nebude chtít tuto funkci přepustit některému ze svých koaličních partnerů, nezbude jim nic jiného než hledat ve svých vlastních řadách. Tyto diskuse už se podle informací týdeníku Euro v nejužším vedení hnutí vedly.

Vhodných kandidátů přitom není mnoho. Mezi nejvážnější patří ministr životního prostředí Richard Brabec. A to z několika důvodů. Ve svém resortu neudělal žádné vážnější chyby a je loajálním exzaměstnancem Agrofertu. Je navíc přijatelný i pro ČSSD a lidovce. Trojkoalice by podle aktuálních průzkumů nejspíše získala většinu mezi 100 až 115 sněmovními křesly. „Na koalici to zřejmě bude stačit, ale asi nebude tak silná jako ta stávající,“ tvrdí Daniel Prokop z Medianu. Současná koalice ČSSD, ANO a lidovců disponuje 111 křesly.

Hnutí ANO bude chtít podle informací týdeníku Euro obsadit ve staronové vládě i posty ministra vnitra či zdravotnictví.

A co bude dělat Andrej Babiš, pokud do konce roku nebude odsouzen a zároveň se nestane součástí nové vlády? Hnutí ANO ještě stále hledá svého kandidáta na prezidenta - funkci se zbrusu čerstvou imunitou a i s praktickou pravomocí omilostnění. Včetně sebe sama.

2. hnutí ANO + ČSSD + Pirátská strana

Pozici třetí strany mohou místo lidovců zaujmout také Piráti, jimž agentury zvláště v posledních týdnech přisuzují zisk mezi deseti a 20 mandáty. Naopak není zcela jisté, že se tentokrát do Poslanecké sněmovny dostanou lidovci. Podle posledních průzkumů agentur Median, STEM/MARK a CVVM by do dolní komory parlamentu „proklouzli“ jen těsně s přibližně šesti procenty. Ve většině posledních průzkumů navíc ztrácejí právě na Piráty. Proto je možná varianta modro-oranžovo-černé koalice. „Piráti jednoznačně účast ve vládě vedené hnutím ANO neodmítli,“ upozorňuje politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity v Brně.

Piráti jen obecně zavrhli vládu s lidmi, kteří mají korupční minulost. Proti hnutí ANO a ČSSD se nijak konkrétně nevymezili. Program Pirátů sice není tak dokonale v souladu s programem ČSSD a hnutím ANO jako program lidovců, ale přesto se v rámci této potenciální trojkoalice dá mluvit o značné shodě. Strany se shodují minimálně v polovině svých programových cílů.

3. menšinová vláda hnutí ANO s podporou KSČM/SPD

Menšinový kabinet hnutí ANO je nejpřijatelnější variantou pro Andreje Babiše, který se dlouhodobě netají snahou vládnout sám bez jakéhokoli koaličního partnera. Avšak hnutí ANO má v posledních volebních modelech tendenci ztrácet své voliče, kteří s největší pravděpodobností odcházejí ke konkurenční SPD. „Není proto vůbec jisté, zda bude mít ANO dostatečnou podporu k tomu, aby mohlo složit menšinovou vládu s podporou pouhé jedné opoziční strany. Potřebují k tomu alespoň 90 mandátů, aby mohli v průběhu čtyř let protlačit nějaké zákony i s jinými stranami.

ANO ale při současných modelech může ve volbách získat jen 65 nebo 70 mandátů, což na menšinovou vládu nestačí,“ upozorňuje Daniel Prokop z Medianu.

Babiš a jeho straničtí kolegové přesto v minulosti jednoznačně nevyloučili povolební spolupráci s KSČM ani s SPD. Odmítají pouze přímý vstup do vlády s komunisty. Ti by tedy mohli tolerovat menšinový kabinet složený pouze ze členů hnutí ANO výměnou například za funkci předsedy Poslanecké sněmovny pro KSČM.

Komunisté mají o podporu samostatné vlády hnutí ANO zájem. Komunistický místopředseda pro propagandu Josef Skála se už před rokem v týdeníku Euro nechal slyšet, že se na povolební spolupráci raději domluví s Andrejem Babišem než s ČSSD. Spolupráci s hnutím ANO nevylučuje za určitých podmínek ani předseda strany Vojtěch Filip. Mezi tyto podmínky patří například přehodnocení aktivního členství Česka v NATO.

4. koalice hnutí ANO + SPD

Je pravděpodobné, že hnutí ANO nezíská dostatek hlasů na to, aby si mohlo nadiktovat menšinovou vládu s pouhou podporou SPD.

Stále sílící Okamurova strana bude zřejmě moci požadovat při povolebních vyjednáváních přímý vstup do vlády. Tento cíl přitom nijak nezastírá. Babiš ani jeho spolustraníci koalici s SPD jednoznačně nevyloučili na rozdíl od vládní koalice s KSČM.

„Pokud zejména v regionech dosáhne více malých politických subjektů výsledku těsně pod pěti procenty nebo okolo pěti procent, jejich hlasy pravděpodobně propadnou a na jejich úkor posílí právě hnutí ANO. Koalici ANO a SPD tak nakonec může stačit dohromady pouhých 37procent hlasů,“ míní politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity. Dá se navíc očekávat, že Tomio Okamura nebude po hnutí ANO požadovat, aby vybrala jiného premiéra než trestně stíhaného Andreje Babiše.

5. duhová koalice proti hnutí ANO (ČSSD, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátská strana)

Zřejmě nejdivočejší varianta. Tomuto slepenci by neustále hrozilo rozpadnutí, jelikož by sdružoval programově nesourodé strany.

Babiše by přitom od moci odstavil jen zdánlivě. Potvrdilo by se totiž jeho přesvědčení, že se proti němu všichni „spikli“. „Populisté by získali podporu pro svůj argument, že současná politika už není o levici nebo o pravici, ale o střetu mezi starými zkorumpovanými stranami a těmi novými. Podle mě je to velmi nebezpečný projekt,“ soudí Daniel Prokop.

Navíc není zcela jisté, že by jednotlivé subjekty byly ochotny v rámci této široké koalice spolupracovat. Značná část ČSSD by měla zřejmě velké výhrady vůči společné vládě s ODS a opačně, ačkoli si obě partaje v minulosti vládní spolupráci vyzkoušely během opoziční smlouvy. Z předvolebních modelů agentur STEM/MARK a Median také vyplývá, že tato duhová koalice proti Babišovi by potřebnou většinu v Poslanecké sněmovně nezískala.

Sociologové její celkový výsledek odhadují jen mezi 80 a 90 mandáty.

hnutí ANO

menšinová vláda hnutí ANO s podporou KSČM/SPD

4. koalice hnutí ANO + SPD