Telefónica O2 přijde 24. června o monopol v poskytování služeb státním úřadům
Od 23. října 2001 se o Komunikační infrastrukturu veřejné správy (KIVS) na základě exkluzivní rámcové smlouvy stará Telefónica O2 (dříve Český Telecom). Kontrakt byl bez výběrového řízení uzavřen na pět let a měl vypršet už 23. října loňského roku. Jelikož se však včas nepodařilo nalézt jiné řešení, využila nakonec předchozí ministryně informatiky Dana Bérová možnosti smlouvu ještě o osm měsíců prodloužit. Další prolongace už ale není myslitelná, smluvní vztah definitivně skončí za několik dnů, v sobotu 23. června. Co bude dále? Nehrozí, že od 24. června zůstanou státní úřady bez datových a hlasových služeb, jak mnozí dříve varovali? Náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček, pod něhož nyní tato problematika spadá, říká, že toto riziko bylo zažehnáno. „Vše se nakonec podařilo stihnout. Máme vytvořeny veškeré předpoklady, aby od 24. června začaly služby pro všechny zúčastněné resorty poskytovat firmy vzešlé z nových výběrových řízení,“ uvádí.
Za rok se utkají znovu.
Na konci března uchazeči o zakázku uzavřeli s centrálním zadavatelem rámcové a v minulých dnech i prováděcí smlouvy. Přestože většinu ze širokého spektra komunikačních služeb, specifikovaných na několika desítkách katalogových listů, bude úřadům nadále poskytovat Telefónica O2, nelze již hovořit o monopolu. Některé dílčí zakázky získali i dva menší konkurenti - GTS Novera a konsorcium firem ČD - Telematika a T-Systems PragoNet. Místo jednoho partnera tedy má nyní veřejná správa tři. Poměr mezi Telefónikou a alternativci je odhadován na devadesát ku deseti. „Zatím toho máme hodně málo, nějaké pražské okruhy a hosting, ale věříme, že již za rok by naše postavení v tomto sektoru mohlo být podstatně lepší, že budeme schopni dát i jinde mnohem výhodnější nabídku než Telefónica.“ říká generální ředitel ČD - Telematika Stanislav Beneš a dodává, že teď by měla nastat určitá synchronizace všech sítí, aby byly schopny spolu komunikovat. Rámcové smlouvy jsou sice uzavřeny na čtyři roky, ale prováděcí pouze na jeden. Ministerstvo vnitra skutečně počítá s tím, že po prvním roce nastane určité přehodnocení. „První rok jsme nazvali migračním obdobím. Poptávané služby budou pro všechny resorty komfortně zabezpečeny, některé za nižší ceny než dříve, ale zároveň bude třeba celou komunikační infrastrukturu optimalizovat. Za rok chceme uzavírat nové prováděcí smlouvy na základě nového zadávacího řízení,“ uvádí náměstek Zajíček. Podle jeho slov by se až v tomto druhém kroku měly naplno projevit úspory, které jsou od celého projektu očekávány. Jde především o odstranění duplicit. Každý ze státních úřadů si dosud komunikační služby zajišťuje sám a existuje hned několik celorepublikových sítí, které končí několika přípojkami na úrovni měst a obcí. Přitom by postačila jediná síť a jedna přípojka a náklady by se mohly podstatně snížit. Bude-li úsilí ministerstva vnitra úspěšné, na konci procesu by informační systémy ústředních orgánů státní správy a územních samospráv měly být propojeny do jednoho konzistentního celku umožňujícího všem úřadům komunikaci v přesně definovaném jednotném prostředí. „Není jednoduché tu změnu, migraci, učinit ze dne na den. V tuto chvíli je pro nás důležité, že infrastruktura bude dále normálně fungovat. Máme rok na to, aby skutečně platilo: jeden barák, jedna přípojka,“ říká náměstek Zajíček.
Výjimky existují.
Důležité je, že do projektu se zapojily kromě výjimek (ministerstvo obrany, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a v některých dílčích službách, které se týkají hlavně krizového řízení, i ministerstvo vnitra) všechny centrální úřady. Zásadní změna spočívá v tom, že společný nákup komunikačních služeb už není pro ústřední orgány dobrovolný jako dříve, ale povinný. Co se týká samosprávy - krajské, městské a obecní úřady -, záleží čistě na nich, zda se rozhodnou vysoutěžených obchodních podmínek využit a ke státní správě se připojit, či si služby obstarají samy. Existuje však ještě jeden typ státních institucí, které nepodepisují smlouvy podle tendrů vypsaných současným ministrem vnitra Ivanem Langerem. Jde o úřady, které se rozhodly uzavřít smlouvy na základě loňských tendrů vyhlášených předchozí ministryní informatiky Danou Bérovou. Tyto soutěže, do nichž se zapojilo jen 27 státních úřadů a které byly postavené právě na dobrovolnosti, byly nakonec shledány jako právoplatné, ač je někteří účastníci napadli u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Bylo ponecháno čistě na těchto 27 centrálních úřadech, využijí-li podmínek v rámci „KIVS Bérová“, či dají přednost novým soutěžím „KIVS Langer“. Například Český úřad zeměměřičský a katastrální podepsal smlouvu dle „KIVS Bérová“.
