PRACOVNÍ TRHVláda chce do Česka nalákat víc odborníků z ciziny. Jde zejména o technické profese, ale i o programátory, lékaře nebo zdravotní sestry. Po dvou letech práce na „zelenou kartu“ by cizinec mohl získat i trvalý pobyt. Na českém pracovním trhu je dnes nedostatek nejen vysokoškolsky vzdělaných odborníků, ale i dalších kvalifikovaných pracovníků.
PRACOVNÍ TRH Vláda chce do Česka nalákat víc odborníků z ciziny. Jde zejména o technické profese, ale i o programátory, lékaře nebo zdravotní sestry. Po dvou letech práce na „zelenou kartu“ by cizinec mohl získat i trvalý pobyt.
Na českém pracovním trhu je dnes nedostatek nejen vysokoškolsky vzdělaných odborníků, ale i dalších kvalifikovaných pracovníků. Úřady práce koncem loňského roku evidovaly přes 47 500 volných míst, pro jejichž obsazení byla zapotřebí kvalifikovaná pracovní síla.
Z téměř dvou třetin se jednalo o řemeslnické profese, jako jsou svářeči, kováři, nástrojaři, zámečníci a podobně. Chybějí také techničtí odborníci, projektanti, konstruktéři, programátoři. Čtvrtina požadovaných míst se týká technických, zdravotnických a pedagogických profesí.
Počátkem roku bylo například vypsáno celkem 2700 volných míst pro programátory, nicméně zájem o tyto pozice projevilo jen 800 uchazečů. Podobná situace je ale třeba i v oblasti finančnictví - na téměř dvě tisícovky volných míst zareagovalo jen 446 uchazečů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chce proto usnadnit vstup na český pracovní trh cizincům. Současné parametry na udělování takzvaných zelených karet jsou podle ministra Martina Římana nastaveny příliš tvrdě a systém není pružný. Za čtyři roky fungování ho totiž využilo pouhých šest stovek odborníků - a ti zde už většinou pracovali dříve. Přímo z ciziny získalo zelenou kartu za celou dobu pouhých třicet expertů.
BYROKRACIE ZÁJEMCE ODRAZUJE
Zelená karta je speciální pracovní povolení, které zahraničnímu zaměstnanci umožňuje vykonávat práci u konkrétního zaměstnavatele. To v podstatě znamená, že si zájemce o práci v Česku musí nejdříve sehnat na dálku práci a teprve potom žádat o vydání povolení.
„Získávání pracovníků z třetích zemí je komplikované, vyřízení pracovního víza trvá okolo pěti měsíců. Zahraniční odborníci pak dají raději přednost jiným zemím, které reagují pružněji. Nehledě na to, že tato situace znesnadňuje činnost investorům, kteří potřebují na krátkou dobu do země přivést své experty. Připravená změna urychlí proces vydání pracovního povolení na jeden až dva měsíce,“ vysvětluje potřebu změn ministr Říman.
Podle něj by také mělo být možné, aby kvalifikovaní pracovníci mohli do země nejdříve přijet a teprve poté si hledat konkrétní zaměstnání. „Současná praxe jen podporuje nelegální zaměstnávání cizinců - pro ně i pro firmy je to riziko a stát přichází o daně,“ připomíná Říman.
„Podle zkušeností z imigrační politiky Irska, Belgie a dalších států je jasné, že systém je možné nastavit tak, aby pružně podporoval právě nedostatkové profese,“ je přesvědčen ředitel sekce podpory podnikání na ministerstvu Martin Turnovský.
PO DVOU LETECH I TRVALÝ POBYT
Podle zkušeností úřadů práce je největší zájem o tři skupiny pracovníků. Na základní úrovni jde o vysoce kvalifikované odborníky v nedostatkových profesích - nástrojáře, svářeče, zdravotní sestry a podobně. Druhou poptávanou skupinou jsou vysokoškoláci, zejména z IT profesí, ale i učitelé či lékaři. Poslední nedostatkovými pracovníky jsou špičkoví manažeři specifických oborů.
Zájemci o práci, kteří patří do vytypovaných skupin, by měli získat zelenou kartu na dva roky a poté by jim stát umožnil i trvalý pobyt. Vstup na český pracovní trh by se měl administrativně urychlit, aby všechny potřebné formality byly vyřízeny nejpozději do dvou měsíců.
I nadále se počítá s tím, že cizinec by musel prokázat potřebnou kvalifikaci pro svou profesi, případně délku praxe. Určitý okruh pracovníků by ale už nemusel dokazovat znalost češtiny a měl by stačit jeden světový jazyk. Právě povinná čeština byla v uplynulých letech snad největší překážkou pro zájemce o práci. „Svářeč nebo programátor nemusí nutně umět česky, zdravotní sestra ale musí být schopná se samozřejmě domluvit s lékařem i pacientem,“ vysvětluje rozdíl v požadavcích Turnovský.
Ministr Říman přiznává, že zájemci o práci se z 90 procent rekrutují z bývalých zemí sovětského bloku. Podle něj je to dáno jak určitou jazykovou příbuzností, tak faktem, že řada pracovníků už v Česku pracuje a na zdejším trhu se dobře orientuje.
Každý žadatel získá v budoucnu určitý počet bodů, a čím vyšší „skóre“ nasbírá, tím rychlejší a jistější bude mít šanci na získání zelené karty. Hodnotí se dosažené vzdělání, znalost jazyků, zkušenost s českým prostředím a v neposlední řadě i výše budoucího platu. Nejvíce bodů přitom nasbírají budoucí pracovníci za vzdělání v technických a lékařských oborech a za znalost jazyků.
Pokud se podaří ministerstvu prosadit změny v zákonech o pobytu cizinců a o zaměstnanosti, mohla by výhodnější pravidla platit už od ledna příštího roku.
UNIE UŽ KARTY VYZKOUŠELA
S podobným systémem pracuje už několik unijních států. Největší úspěch přitom zaznamenalo při lákání zahraničních pracovníků Irsko se svým systémem Green Card Permits, kterým se inspiruje i nově navrhovaný český systém udělování zelených karet. Povolení se také uděluje na dva roky s možností následného trvalého pobytu. Velkou roli hraje i roční plat - pokud bylo zahraničnímu odborníkovi domácí firmou nabídnuto přes 60 tisíc liber, získal zelenou kartu v podstatě automaticky.
Horší zkušenosti mají v sousedním Německu. Na nátlak odborů jsou už přes šest let udělovány zelené karty jen IT specialistům, přestože zaměstnavatelské organizace hlásí potřebu odborníků i z jiných odvětví. Pracovní povolení se přitom vydává na pět let bez automatické možnosti získání trvalého pobytu. Zájemce musí precizně ovládat němčinu. Německou specialitou je takzvané investorské vízum, které je určeno pro zahraniční investory, kteří vytvoří 10 nových pracovních míst a do podnikání vloží alespoň milion eur. Po třech letech potom získají možnost trvalého pobytu v Německu pro sebe i celou rodinu.
