Míra nezaměstnanosti v Česku dlouhodobě patří k nejnižším v celé Evropské unii (v květnu činila 3,6 procenta). Ačkoliv z pohledu pracujících lidí se bezpochyby jedná o dobrou zprávu, mnohé tuzemské firmy tento stav příliš netěší. Obzvláště zkušené a kvalifikované odborníky lze totiž sehnat jen velmi obtížně. Podniky proto komplikovanou situaci na pracovním trhu řeší tím, že se do Česka snaží dostat zaměstnance ze zahraničí. A právě touto problematikou imigračních a relokačních služeb se dlouhodobě zabývá i místní firma Petyovský & Partners.
Tu v roce 2015 založil advokát Tomáš Petyovský spolu se svým kolegou Miroslavem Mejtským. Oba dva už tehdy měli s oblastí pracovní migrace několikaleté zkušenosti, které se rozhodli zúročit právě ve svém vlastním byznysu. „Při založení firmy jsme měli velké štěstí, protože v roce 2015 se začalo české ekonomice dařit. Díky tomu klesala nezaměstnanost a byla mnohem větší poptávka po zahraničních pracovnících, takže jsme v podstatě od začátku měli hodně práce a rychle jsme rostli,“ uvedl Petyovský.
Rozvoji jeho byznysu bezpochyby pomohl i fakt, že se postupem času změnil názor českých společností na najímání zahraničních pracovníků. Dříve totiž některé firmy tuto možnost zcela odmítaly kvůli obavám z komplikovanosti a zdlouhavosti celého procesu, nakonec se ale kvůli situaci na pracovním trhu přeci jen rozhodly to zkusit.
Chybí Ukrajinci, Rusové i Bělorusové
Vývoj v oblasti pracovní migrace ovlivnilo v uplynulých letech hned několik zásadních událostí, pandemií počínaje. Nutno však podotknout, že i když covid zpočátku vypadal jako velmi závažná komplikace, nakonec byl ale pro firmu Petyovský & Partners paradoxně asi tím nejúspěšnějším obdobím.
„Pomohlo nám především to, že jsme se už od počátku zaměřovali spíše na spolupráci s technologickými společnostmi, které sháněly hlavně ajťáky a inženýry, tedy vysoce kvalifikované zaměstnance. A jim bylo umožněno cestovat do České republiky i během přísných covidových omezení,“ vysvětlil Petyovský.
Opravdu zásadní komplikací se pro jeho společnost stal až začátek ruské invaze na Ukrajinu. „Pro nás to znamenalo, že nám bylo v podstatě znemožněno vyřizovat povolení nebo nabírat Ukrajince, protože ti byli celkem plošně pokryti dočasnou ochranou. Mezi uprchlíky bylo navíc mnoho žen, dětí a starších lidí, a jen velmi málo vysoce kvalifikovaných pracovníků,“ doplnil.
Další potíže představovala skutečnost, že česká vláda přestala po invazi vydávat pracovní víza ruským občanům. Mnoho nadnárodních korporací to sice vyřešilo tak, že Rusy alokovaly do jiných států, které jim víza dávaly, pro český trh to ale spolu s chybějícími Ukrajinci a Bělorusy představovalo zásadní ránu.
Práce je stále dost
Kromě změn způsobených válkou na Ukrajině odvětví pracovní migrace v poslední době ovlivňuje také sílící trend, kdy zahraniční zaměstnanci pracují pro firmu ze státu Evropské unie přímo za své domovské země. Ind tedy zůstane v Indii a Brazilec v Brazílii, přitom ale mají stejné pracovní podmínky a odměny, jako kdyby pracovali tady v Česku nebo jinde na Západě.
„S tím souvisí rovněž fenomén employer of record. To jsou společnosti, které umožňují zaměstnat si zaměstnance kdekoliv po světě. Oni za ně odvádí mzdu i veškeré odvody nutné v dané zemi a tuzemské společnosti následně fakturují jeho služby. V Evropě je to v poslední době docela ožehavé téma, protože hlavně z pohledu daní to není dostatečně pořešeno. Ale třeba blízkovýchodní státy a celá Amerika v tomto aranžmá fungují, protože jim to nezpůsobuje žádné daňové, právní ani imigrační problémy,“ zmínil Petyovský.
Lákala by vás možnost práce v zahraničí?
Odvětví pracovní migrace v současnosti mění rovněž skutečnost, že obzvláště technologické firmy začaly od konce loňského roku nabírat méně lidí. Týká se to Čechů i cizinců, kvůli čemuž sem v poslední době míří méně zahraničních pracovníků. Relokaci ze zahraničí už tedy u Petyovského tak často neřeší: „Že máme málo práce, ale říct nemůžeme. Stále více totiž řešíme cizince, kteří už tady v Česku jsou, a zabýváme se třeba jejich přesunem od jednoho zaměstnavatele k druhému, nebo jejich stávajícími pobytovými oprávněními.“
Razítka a zase razítka
I přes klesající zájem některých firem se rozhodně nedá říct, že by o zahraniční pracovníky nestály. Mnohá odvětví totiž stále trpí zásadním nedostatkem talentovaných zaměstnanců, jež mají do Česka přilákat i různé vládní programy. Ty jsou celkem tři, přičemž dva z nich jsou cílené právě na vysoce kvalifikované zaměstnance.
Hlavním přínosem těchto programů je možnost získat přednostně termín k podání žádosti o pracovní povolení. To je podle Petyovského obrovská výhoda, protože právě dostat se k volnému termínu je v současnosti největší překážkou celého procesu. Dokud přitom cizinec nemá zajištěný termín, nemůže zahájit řízení a vůbec se s ním nikdo nebaví.
Výhody vládních programů jsou nejvíce vidět v zemích, kde je mnoho žadatelů. „Když jste Američan a budete žádat přes české velvyslanectví ve Spojených státech, i bez zařazení do programu jste schopen se dostat k termínu za týden či dva. Když ale budete IT specialista z Indie, bez programu se zkrátka k podání téměř jistě nedostanete. Na více než miliardu Indů je totiž uvolněno přibližně 20 volných termínů za rok. Je to tedy spíše loterie, kvůli čemuž tuzemským firmám říkáme, že bez využití programu to opravdu nepůjde,“ zkritizoval Petyovský.
Ačkoliv současné programy mnohé věci změnily k lepšímu, celý proces je podle něj v některých ohledech stále až příliš komplikovaný: „Před podáním žádostí je nutné vyřídit spoustu dokumentů, což je časově velmi náročné. Týká se to třeba výpisu z rejstříku trestů a dokladů o absolvovaném vzdělání, přičemž veškeré tyto dokumenty musí být určitým způsobem v dané zemi ověřeny, přeloženy do češtiny a dodány v papírové podobě s mnoha razítky. Právě zajištění velkého množství razítek trvá opravdu dlouho, ačkoliv to o kvalitě daného uchazeče nevypovídá téměř nic.“
Řešením takové situace by mohlo být třeba zavedení bodového systému, který by hodnotil všechny uchazeče, a podle výsledku by jim přidělil prioritní termíny. Posuzovat by se mělo vzdělání, zda má daný člověk přislíbenou pracovní nabídku, nebo v jakém oboru chce působit. „Asi skoro všichni máme rádi indické restaurace, ale dostat sem indického kuchaře zkrátka není prioritou České republiky. Za současné situace přitom takový kuchař může blokovat termín někomu, koho tu nutně potřebujeme,“ shrnul advokát.
Cizinci mají negativní konotaci
Kromě nedávno zavedených vládních programů kabinet premiéra Petra Fialy plánuje i další celkové zlepšení současného systému přijímání zahraničních pracovníků. Nový návrh zákona o pobytu cizinců by měl celé správní řízení přesunout do digitální formy, díky čemuž by se veškeré dokumenty dokládaly pouze elektronicky.
„Je otázkou, jestli bude schválení tohoto zákona prioritou naší současné vlády. Bohužel je totiž situace taková, že cokoliv se týká pobytu cizinců v České republice, má negativní konotaci, kvůli čemuž s tím nikdo nechce být spojován. Zahraniční zaměstnanost by přitom měla být jednou z našich priorit, protože demograficky se v podstatě bez cizinců neobejdeme. Minimálně bychom ale měli zjednodušit celý proces pro vysoce kvalifikované pracovníky, kteří si tady vydělají velké množství peněz a budou přínosem i pro státní rozpočet,“ podotkl Petyovský.
Kromě zmíněného zákona by stát dle jeho názoru mohl zvýšit kapacitu jednotlivých ambasád, které by díky tomu zvládly zpracovávat více žádostí. Třeba v Indii má Česko pouze jedno velvyslanectví, jehož budova už neumožňuje najmutí dalších pracovníků. Řešením by tedy bylo otevření generálního konzulátu v Bombaji, na což se ale zatím nenašly peníze.
„Abych naší vládě nekřivdil, nedávno se například značně navýšila kapacita na Filipínách a v Gruzii, z čehož ovšem opět těží převážně výrobní sektor. Jak jsem přitom již zmiňoval, pokud se Česko nechce stát tak často skloňovanou montovnou, měli bychom upřednostnit příchod vysoce kvalifikovaných zaměstnanců,“ nechal se slyšet podnikatel.
Zlepšení celého systému zaměstnávání cizinců by každopádně mělo být v českém zájmu i proto, že se tím sníží trestná činnost spojená s nelegálními vízy. O ně je totiž nejvyšší zájem právě za situace, kdy je celý systém netransparentní a úředníci nestíhají. Přesně to se podle Petyovského stalo třeba ve vietnamské Hanoji, kde lidé začali hledat doslova jakékoliv cesty, jak získat termíny pro podání žádostí. Zmíněný stav nakonec vedl k tomu, že se s termíny nelegálně obchodovalo. Pokud by ale byl zaveden třeba onen automatický bodový systém, jakékoliv podvody by dle jeho názoru byly výrazně ztížené.
Obavy firem jsou mnohdy přehnané
Petyovský & Partners evidují aktuálně zhruba 45 aktivních klientů, s nimiž pracují téměř na denní bázi a starají se o všechny jejich zahraniční zaměstnance. Ve své databázi má ale firma i zhruba 30 dalších společností, které jejich služby využívají jen občas, když třeba potřebují nabrat jednoho nového pracovníka.
S velkým počtem klientů každopádně narůstá rovněž počet zaměstnanců. Petyovského společnosti mají v současnosti kanceláře v Praze a v Brně, přičemž v obou městech pracuje okolo třiceti lidí. Další pobočku pak firma otevřela i ve slovenské Bratislavě, tamní trh je ale oproti tomu českému v mnoha ohledech jiný. Ostatně, i proto se soustředí převážně na rozšiřování svých služeb v Česku, kde je o ně stále velký zájem.
Ačkoliv totiž z výše uvedených řádků možná vyplývá, že zaměstnávání cizinců je komplikovaná činnost, podle Petyovského by se toho firmy obávat neměly. Dostat se do zmiňovaných vládních programů totiž není složité, takže když se všechny potřebné dokumenty dobře připraví, přivést do Česka zaměstnance ze zahraničí ve výsledku z časového hlediska až tak náročné není.
„Obvykle celý proces trvá zhruba tři až čtyři měsíce, což mi nepřijde jako dlouhá doba. Pokud totiž poptávaný člověk někde pracuje, musí nejdříve počkat na skončení výpovědní doby v práci a u jeho současného bydlení. Další čas pak zabere stěhování, takže i kdyby šlo pracovní povolení vyřídit rychleji, stejně by cizinec do Česka ve většině případů nemohl přijet o moc dříve,“ uzavřel Petyovský.
