BEZ DĚDKA SE OBEJDEME

Jestli si někdo myslí, že jsem to vzdal, sakramentsky se mýlí, říká svérázný jablonecký miliardář, který si náhle rozmyslel kandidaturu do parlamentu.

Politická hvězda miliardáře Dalibora Dědka pohasla stejně rychle, jako vzplála. Když před měsícem lidovci vycouvali z volební koalice s hnutím Starostové a nezávislí, vypadalo to se STAN bledě. Předvolební preference se pohybovaly kolem dvou procent, Petra Gazdíka či Jana Farského skoro nikdo neznal.

Pak přišel Dalibor Dědek, svérázný jablonecký podnikatel, který od 90. let vybudoval z Jablotronu světového hráče na poli zabezpečovací elektroniky. Miliardář se silným příběhem zapůsobil jako magnet a Starostů bylo najednou všude plno.

Týdeníku Euro poskytl Dědek obsáhlý rozhovor, kde mluví o svých vizích České republiky, názorech na favorita nadcházejících voleb Andreje Babiše i řešení uprchlické otázky. Nebyl to úplně tradiční rozhovor, vznikal na etapy. Poprvé jsme s ním mluvili, když se ještě považoval za politika, podruhé po rozhodnutí nekandidovat do Poslanecké sněmovny. Dědek nicméně tvrdí, že se STAN nekončí a že bude usilovat o „očistu tuzemské politiky“. Není oficiálním členem strany, za stranu nekandiduje, ale bude jí pomáhat v organizaci předvolební kampaně. Miliardář ustoupil do pozadí. Stal se čímsi jako volebním manažerem.

Po necelém měsíci „politické kariéry“ jste se rozhodl, že nebudete kandidovat. Jaká teď bude ve STAN vaše role?

Mám v něm roli člověka, který za hnutím maximálně stojí a bude dělat jeho propagaci. Hledal jsem pro STAN slušné lidi a pořád je mým cílem dostat do politiky slušné lidi. Moje rezignace vychází z toho, že jsme si nechali udělat sociologický průzkum z prvních tří týdnů – jak já říkám – „stanování“ (tj. období hnutí STAN po rozchodu s lidovci, kdy se Dědek přidal – pozn. red.) a výsledky nám ukazují, že se staly dvě základní chyby. Poslouchalo se mi to velmi blbě.

Jaké chyby?

První je ta, že Dědek je miliardář, který se dere k moci. Zadruhé fakt, že hledáme slušné lidi, evokoval, že ve STAN slušní lidé nejsou. To jsou klíčové věci. Navíc se začalo spekulovat, že Dědek vytváří ve straně vlastní frakci, takže STAN je nejednotné.

Nebylo to ale trochu zbabělé, že jste svou kandidaturu do sněmovny vzdal tak brzy?

Co je na tom zbabělého? Vždyť jsem nic nevzdal! Budu na tom makat ještě víc. Mým cílem není dostat Dědka do parlamentu.

Ale když budete v parlamentu, budou se vám vaše cíle prosazovat jednodušeji.

Prosím vás: já do parlamentu nejdu plnit vlastní cíle. Chci, aby do parlamentu přišli slušní lidé. Moje myšlenky jsou sladěné s programem STAN a na tom se nic nemění. Není to krok zpátky, ani náhodou.

Věnoval jste straně tři miliony korun. Budete tedy pokračovat jako organizátor kampaně?

Jednak sháním další lidi, kteří by straně dali peníze, a daří se mi to. A chci pracovat v kampani. Chci jezdit a komunikovat v celé republice, a nikoli jen v Ústeckém kraji. Kdybych kandidoval, musel bych „propálit“ mnoho času ve svém volebním Ústeckém kraji, o kterém toho s odpuštěním vím velmi málo. A poté, co je tam pan Popovič a další, tak Dědek tam potřeba není a bylo by ho tam škoda.

Připadá mi nelogické, že byste se po třech týdnech spoléhal na průzkumy?

Jsou nějaké věci, které vyplývají z průzkumů, ale řídím se i intuicí. Hrome, vždyť to má sakramentskou logiku a je to pravda. STAN musí jít jednotně. Ujistil jsem se navíc, že v hnutí jsou slušní lidé. A já chci, aby se do parlamentu dostali slušní lidé. A to neuděláte tím, že tam dostanete jednoho Dědka.

Byl jste výraznou tváří strany. Myslíte, že to STAN nepoškodí a dostane se vůbec do parlamentu?

Já pořád jsem výraznou tváří strany. Jdu dělat všechno pro to, aby STAN dostalo víc hlasů. A jestliže si někdo myslí, že to Dědek vzdal, sakramentsky se mýlí. Musím působit navenek. Budu dál mluvit za hnutí. Moje role je burcovat národ, aby volil STAN. Chci pro tuto zemi něco udělat. Pokud tam budou všichni ti Bendové, tak se nikdy nic nepohne. Přivedl jsem na kandidátky osobnosti. Nejsou to žádní akademici, kteří říkají nesmysly, ale mají za sebou úspěch v obcích.

Pořád tedy věříte, že ve volbách dostanete se STAN 15 až 20 procent hlasů?

Ano. Nálady ve společnosti jsou velmi polarizované a v politice je mnohem víc emocí než rozumu. Chtěl bych lidi přesvědčit o tom, aby se na věci podívali racionálně.

Nepřispělo k vašemu rozhodnutí také to, že se lídr strany Jan Farský cítil ohrožen vaším nástupem? Sám jste zmínil, že se členové strany chodili radit s vámi, a nikoli s Farským.

Byly to spíše odborné věci. Byl bych nerad, aby mě vnímali jako druhého lídra. Nejde, aby byli dva lídři. Nevím, který živý organismus má dvě hlavy. Pan Farský je bezva parťák a mně se s ním dobře spolupracuje.

Mluvil jste o inspiraci hnutím En Marche! Emmanuela Macrona ve Francii. Nechcete založit vlastní stranu?

Ne.

Na čem byste chtěl po volbách začít pracovat nejdřív?

První věcí je zajistit, aby měla státní pokladna dost peněz, to je zajistit dostatečný a stálý příjem, a myslím, že vím, jak to udělat. Druhá věc je zalepit díry, odkud peníze ze státního rozpočtu odtékají.

Chtěl bych v Česku nastavit takové daňové podmínky, aby tu firmy chtěly daně platit. Fakt, že je Dědek šestatřicátým nejbohatším člověkem v Česku, není dán tím, že by Jablotron byl tak úžasnou firmou, ale tím, že zisky z jiných firem, které mají mnohem větší obraty, tečou někam jinam.

Máte třeba na mysli, aby firmy typu PPF Petra Kellnera nebo Linet Zbyňka Frolíka přesunuly sídlo firmy z Nizozemska zpět do Česka?

Myslím, že tam i vůle je. Rozhodně bych nešel cestou represí, ale cestou motivační. Jednoduše řečeno, chtěl bych odměnit růst firem. Představte si mechanismus, že jestliže jste měl v tomto roce daňový základ 100 a v příštím roce budete mít 150, tak z těch dodatečných padesáti budete platit třeba jen pětiprocentní daň. Je to sleva na růstu. Ten, kdo by se rozhodl, že přepne na platbu daní do České republiky, bude mít nárůst daňového základu skokový a v prvním roce po příchodu do Česka se mu tento mechanismus uplatní velmi silně.

Myslím si, že některé české podnikatele vyhnal do zahraničí i pocit zmaru, když museli ve zprávách sledovat, jak stát neefektivně hospodaří s penězi, které oni odváděli na daních. Prostě si řekli, že už dál nebudou sponzorovat zkorumpovanou bandu.

Pokud Andrej Babiš vyhraje volby, měl by ho prezident pověřit sestavením vlády, když nyní policie žádá o jeho vydání?

Umím si představit úlohu Andreje Babiše při budoucím uspořádání vlády, ale myslím si, že zrovna on by neměl být tím, kdo je dirigentem takového procesu.

Nicméně může sehrát velmi pozitivní roli. Víte, co mi to připomíná? Představte si čtvrtou třídu základní školy, kde mají obrovského syčáka, který všude rozbil okna a vyryl na záchodě nemravný obrazec, ale je fenomenální ve hře na klavír. Buď ho můžu rozvíjet ve hře na klavír, a pak mu budou všichni tleskat, nebo z něj můžu dělat parchanta, který kazí škole pověst a skončí v polepšovně.

Vyjasnili jste si postoj k Babišovi s kolegou Farským, který s ním nechce za žádnou cenu spolupracovat?

Řeknu vám to takto: Otázka je, zda chce STAN uspět ve volbách, nebo napravovat pana Babiše. Já chci reálně udělat něco pro tento stát. Jsem v tom pragmatik. Jestliže Babiše chce mít ve vládě každý třetí volič, nemůžu říkat sorry, ale ignoruji třetinu národa. Chci prostě nabídnout slušnější alternativu.

V politice chcete se STAN dělat reálné věci. Mluvili jsme o napravování příjmů státního rozpočtu. Co vás nejvíce pálí na výdajové stránce?

Myslím, že nás nejvíce pálí kvalita školství, protože v tom je budoucnost. Česká republika vždycky měla navrch v tom, že lidé jsou šikovní a dokážou si poradit. Podívejte se na příklady firem, které vyrostly z garáží a dílen a dnes dodávají nejlepším automobilkám na světě tu nejmodernější technologii. Na tuto notu se musí hrát.

Musí se pracovat nejen se školami, ale i s rodiči. Potíž je v tom, že lidé dostatečně nepochopili, že nejlépe se o děti postarají, když je navedou na obory, které mají budoucnost. Když si dáte jedna a jedna dohromady, uvědomíte si, že svět se neobejde bez techniky. Díky tomu, že se ve školství už nějakou dobu pohybuji, mám jasné priority, co udělat.

Další věcí je zdravotnictví a péče o seniory, kde se reálně pro zlepšení podmínek moc nic nedělá. Vidím propastný rozdíl mezi tím, kolik stát investuje do péče o mladou generaci a do generace rodičů. Je to nespravedlivé vůči seniorům.

V Evropě, ale i Česku je obrovským tématem imigrace. Měli bychom přijímat do Česka uprchlíky, jak nás k tomu nutí Evropská komise?

Prioritu by mělo mít řešení příčiny, a nikoli následku. Evropská unie by spolu se Spojenými státy měla zapracovat na tom, aby už další tisíce lidí nemusely utíkat ze svých domovů. Případně se musí rychle najít nějaká mezistanice, kam uprchlíky směřovat. A teď něco plácnu: někde v Africe či na Blízkém východě pronajmout území, vybudovat tam průmyslovou a vzdělávací zónu, kde bychom pro ně vytvořili důstojné životní podmínky.

Podstatné je však, že nesouhlasím s tím, abychom lidi přerozdělovali po dle nějakých kvót. To s nimi zacházíme jako s věcmi.

Postoj Německa je však pochopitelný. Nechtějí, aby všichni imigranti zůstali u nich.

To se ani nedivím. Ale problém je v tom, že Němcům chybí promyšlený plán. Pokud by se imigranti hrnuli do Česka, musel by vzniknout krizový štáb, který by určil jasný plán řešení. Češi dokážou dobře řešit krizové situace. Myslím, že to, jak zvládli před léty povodně, je důkazem. Možná bychom si poradili lépe než naši sousedé.

Drtivá většina imigrantů nicméně nemá vzdělání a někteří jsou negramotní. V Německu je jich stále zaměstnána jen velmi malá část. Co bychom s nimi dělali?

Mohli bychom primárně pomoci lidem ze Sýrie zmítané válkou. Ale vybrat si jen ty, kteří jsou vzdělaní, chtějí pracovat a nejsou ortodoxní muslimové. Prostě si vyzobat rozinky. Nenechat schopné lidi sedět mezi těmi, kteří jen sedí a přemýšlejí o Alláhovi. První to udělala Univerzita Karlova.

My jsme v Jablotronu požádali správu azylových zařízení, ať nám vyberou někoho slušného ze Sýrie. Bylo to složité, ale nakonec jsme přijali rodinu. Křesťané, pracovití, vzdělaní a z hlediska morálky by mohli být pro některé naše spoluobčany vzorem. V Česku nemáme tak silnou ekonomiku, abychom mohli přijímat lidi, kteří nechtějí pracovat.

Předpokládám, že ty vzdělané uprchlíky by chtěly všechny státy. Co pak s těmi nevzdělanými?

Já nejsem v této oblasti žádný expert. Ale rozhodně odmítám myšlenku, že nám sem z Německa a dalších zemí pošlou tři vlaky uprchlíků a nazdar.

Evropa dělá chybu, že se na uprchlíky snaží aplikovat bezbřehou demokracii, ve které si každý může vyznávat a dělat, co chce. Američané se s tím příliš nepárají, každému, kdo vstupuje na jejich území, sejmou otisky prstů a další biometrické údaje. Evropa by neměla míchat negramotné lidi do vyspělé civilizace, aniž by alespoň věděla, kdo je kdo.

Měli bychom si vybrat jen ty uprchlíky, kteří jsou vzdělaní, chtějí pracovat a nejsou ortodoxní muslimové. Prostě si vyzobat rozinky. Nenechat schopné lidi sedět mezi těmi, kteří jen sedí a přemýšlejí o Alláhovi.